Já, Angela Mordica Potter.

30.část/ Strašidlo z kanálu

,,Vítám vás... Angelo!" A tak hezky jí ten proslov u dveří začal, nemáš zač maminko. Hehe.

,,Ano? Zdravím vás. Pojďtě dál." Řeknu až přehnaně sladkým hlasem.

,,Děkujeme." Pokývl hlavou mírně zaražený strýček mudla.

,,No tak mami, chovej se slušně. Zírat na někoho s otevřenou pusou tomu bohužel neodpovídá. Jinak, nechceš zkusit jít na olympiádu? Třeba v rudnutí." Usmála jsem se na naši novou výzdobu chodby. No výzdobu, spíš rudnoucí příšeru z kanálu.

,,Ehhh... Ginny, jsi v pořádku, zlato? Angelo, co si uděla... CO TO MÁŠ DO MERLINOVÝHO PRKÝNKA NA SOBĚ?!" A tóčo začíná.

,,Oblečení, konkrétně šaty. Proč? Snad ti nepřestávají sloužit oči. To by bylo smutné." To je švanda.

,,Běž se převléct." Ukázal ke schodům. No jéje, ti sou naštvaní a já se teprve zahřívám.

,,A co konkrétně si mám obléct, když né šaty?"

,,Třeba pytel. Prostě cokoliv na čem není TO."  Jaké to má asi na mysli hmmmm...

,,Myslíš rukávy? Opravdu. To je horší jak v Evropě za komoušů." Protočila jsem očima.

,,Ne, to co na sobě nemá ten znak." Jo toto mu vadí. To má říct rovnů, tyjo.

,,Okey, hned jsem zpět." Myslím, že se baši hostě skvěle pobavili. Tak, co tu máme. Černé ryfle, tričko se stříbrnýmy hady a na okrají rukávů jsou zelené pruhy.  Tričko zastrčím do kalhot. No, bomba.  Vypadám fakticky dobře. Máti vyskočí z kůže. Pokud nám tedy na té chodbě nezatuhla nadobro.

Dojdu k chodbě a co nevidím. Maminka tam stále stojí, s jejím nově začínajícím tikem v oku, rudou barvou v obličeji jako socha. Fakt? Vždyť jsem nic hrozného neřekla. Luskla jsem jí před obličejem. Konečně se probrala.

,,Angelo, co to je?"

,,No, řekla bych, že je to, čistě hypoteticky, oblečení. Co myslíš ty?" Hlavně znovu nezamrzni, neměla bych koho štvát.

,,Jde o to, jaké oblecení." Probodla mě opravdu nasupeným pohledem. Takový by jí i McGonnagalová mohla závidět.

,,Ryfle a tričko s potiskem? Že by?" Pokrčila jsem rameny a rozešla se směrem kuchyně.

,,Já jsem s tebou ještě neskončila!" Agrrr, ta umí jenom vřískat fakt.

,,Smůla. Protože já s tebou jo. Ty jako hostitelka nepůjdeš obskakovat hosty? Tss, tomu říkáš slušnost? To by babi nepřežila." Ušklíbnu se na tu ehmmm osobu.

,,Jistě. Ale o tomhle si jěště promluvíme mladá dámo."

,,Samozřejmě, stará bábo." Tohle mi dokáže zvednout náladu. "Zase nám červenáš, no snad to nebude nic vážného. Viděla bych to na fobiodceronenávist nemoc. Je to vzácná choroba, projevující se častým rudnutím pokožky v obličeji, když je na blízku dcera ze Zmijozelu, had nebo tričko s hadem." Ten pohled, asi umřu smíchy. Jo umřu, stoprocentně. Nebo se minimálně počůrám. Zase se nám vracejí tiky. ,,No do háje, mami, ty už začínáš něnit barvy jako chameleon. Ta nemoc postupuje opravdu rychle. A máš tik v oku. Asi bys měla navštívit Munga. Naštěstí to není infekční." Chechtala jsem se tak nahlas, až se přišli i všichni ostatní podívat, co tak zábvného tu je. Nikdo se ale nesmál. Jak to? Vždyť vypadá tak srandovně.

,,Omluvíte mě na chvíli, musím něco vysvětlit svojí dceři." Zavrčel otec. Do prdelky.

,,Jistě, tati. Co bys potřeboval?" Zasmála jsem se mírně nervózně. Vypadal jak psychopat a já s ním byla na chodbě. Sama.

,,Co bych potřeboval? To je zajímavá otázka. Tak třeba, aby ses začala chovat normálně, ne jako rozmazlený fracek, protože k tomu jsme tě rozhodně nevychovali. Nic neříkej. To, že si ve Zmijozelu překousnu, i to, že se bavíš s Malfoyem a dalšíma magorama, ale rozhodně nepřekousnu to, že mě, tvou matku nebo sourozence budeš veřejně zesměšňovat, kde jen to půjde! Nemáš nás ráda, dobře, urážej si nás tam, kde tě nevidíme, ale né před návštěvou sakra! Pokud se to ještě jednou stane, tak mysli na to, že máš během tohoto roku 17 a já tě mohu vyhodit z domu, bez peněz." Koukala jsem na něj s pozvesnutým obočím. Vlastně, furt mluvil o tom stejným.

,,Ok." Pokrčila jsem rameny.

,,Jakože přestaneš?" Jak naivní dokáže slavný Harry Potter být.

,,Ne, jakože mě můžeš v klidu vyhodit. Klidně hned, ale já už se nezměním. Máš pravdu, nevychovali jste mě tak, vy jste mě totiž nevychovali vůbec. Já jsem totiž ani neexistovala." Změna, ta nemoc je infekční. Začala se totiž přenášet i na mého otce.

,,Tak a mám toho dost. Tenhle oběd se budeš chovat slušně a zítra ráno tě chci vidět dole u dveří se sbalenými věcmi, jak odcházíš. Nebo se půjdeš omluvit. Matce, mě i návštěvě." Do Merlinových pruhobaných trenek pokakaných. On to myslel vážně. Ale Malfoyovy se vrací až za dva dny. Mám se omluvit matce. Ne to neudělám. Možná... Stíne? Jsem tu. Jaký je plán. Hypnotizace otce. Jistě. Tak začneme ne? Koukla jsem se otci do očí. Kus mě se přehoupl do něj, tak jako u toho kluka. Nevyhodil si mě, jenom si mi dal podmínku. Omluvila jsem se ti, i matce. Teď běž a pověz to všem. Celou dobu, co tu budu, se ke mně budeš chovat slušně je ti to jasné? Skvěle. Teď běž.

On se opravdu otočil a rozešel se zpět k ostatním.

,,Ginny, Angela se ti omlouvá. Dal jsem jí podmínku. " oznámil všem. Mámka na něj zvláštně koukala.

,,Harry, jsi v pořádku?" Šahala mu na čelo. Má zvláštní úchylku. Pokaždé, když se jí něco nezdá, začne vám ošahávat čelo, tváře.

,,Jistě. Proč?" No uf, konečně nemluví jak zombík po zásahu imperiem.

,,Jen tak. Přišlo mi jakoby, ale nic to neřeš. Dobrou chuť." Měli jsme dýňovou polévku a pak řízky s bramborovou kaší. V Bradavicích vaří líp. Všude vaří líp než mamka. Asi bych to o ní neměla říkat, respektive nic z toho, co jsem dnes řekla, ale já ji fakt nesnáším.

,,A co ty ,Angelo? V jaké jsi koleji?" Zeptal se mě francouzkým přízvukem s trochou aglického, už mi fakt hrabe, můj bratránek aneb další šmejd v rodině.

,,Ve Zmijozelu. Tam se bohužel asi nepotkáme." Překvapeně zamrkal.

,,Proč?"

,,To si neslyšel? Do Zmijozelu chodí jenom čistokrevní, nebo alespoň s poloviční krví. Samozřejmě se můžeme přátelit." Mám plán. Jo, sakra hnusnej plán. Nemyslíš ho vážně doufám?! Za tohle by tě ředitelka vyrazila. Jistě, že ho myslím vážně. Nebuď tak příšerně upnutý. Bude to zábava.

,,Ou. Jo, někdo mi o tom už něco říkal. Jinak, moc rád se s tebou budu nadále přátelit." Naivní hlupáček. Právě si nad sebou podepsal rozsudek. Možná ho zabiju rychle, ne pomalu. Uvidíme.

Když odešli, oznámili nám naši další nemilou novinku. Pro mě. Zítra k nám dojedou Weaslyovi. Konkrétně strýc Ron, teta šmejdka Hermelín, Rose a ren mrňavej rezatej skřet. Merline, zač mě trestáš.

Aloha šmoulové. Tady já, já a zase já. Dneska jsem se moooooc nudila a tak je tu nová kapitola😂😂😂😂. Jak jste si mohli všimnout, potřebuji odbornou pomoc, páč to začíná být fakt hrozný. No nic. Jezký zbytek večera. Váš taťka Šmoula😂😂😂😂😂😂❤