14.

615 45 9
                                    

Stacy Gilbert:

Ráno se mi ani nechtělo vylézt z postele. Cítila jsem se snad nejhůř za poslední tři měsíce. Ani kocovina se tomu nemohla rovnat. Možná to bylo včerejším jídlem, sklenkou vína či něčím jiným, ale každopádně to vše okamžitě putovalo do záchodové mísy, jen co jsem se probudila. Žaludek se mi stahoval a stále chtěl protestovat, ale neměl k tomu už důvod. Byl prázdný.

,,Jsi v pořádku?" zeptá se Dragon, mezitímco mi drží vlasy, abych si je nepozvracela. ,,Jo, dobrý," odpovím a přemístím se k umyvadlu, abych si pořádně vypláchla pusu a umyla obličej. Pohled na sebe do zrcadla se mi ani trochu nelíbil, protože pokud by se konala nějaká soutěž strašáctví, rozhodně bych vyhrála první místo.

Bledá tvář, červené oči z dlouhého nošení čoček, rozcuchané vlasy, které by taky už zasloužily zastřihnout konečky a celkově strašák. Vážně teď nechápu, proč vůbec se mnou chodí, vždyť já sama se nemůžu na sebe dívat.

,,Nejspíš mi nesedlo jídlo ze včera. Dám si rychlou sprchu a přijdu za tebou," usměju se na Dragona a ten si mě starostlivě prohlíží. ,,To jsou ty tvoje kombinace jídel," ušklíbne se nakonec a nechá mi prostor.

Rychle vše ze sebe sundám a čočky rovnou hodím do koše. Mít je tři dny v očích opravdu není nic příjemného, ale naštěstí mám sebou ještě dvoje. Kdyby náhodou...

Sprchu si nakonec vychutnávám a jen se soustřeďuju na svůj dech. Svůj čokoládový sprcháč jsem nemohla zapomenout, že ano.

Nakonec jsem kolem sebe obmotala ručník a šla si rozčesat vlasy. Pohled na sebe samou už nebyl tak strašný, a já se dokonce i usmívala. Vzala jsem si pak svou kosmetickou taštičku a dala si nové čočky. Pak jsem se vrhla na líčení, když jsem si všimla jedné věci. ,,Kurva."

Pohled mi sklouzl na pláto antikoncepce a já se zarazila. Chvíli jsem jen stála a sledovala téměř prázdné pláto, pak jsem se však znovu podívala na sebe do zrcadla a různě se prohlížela.

,,To je blbost," řeknu nakonec a obléknu se do spodního prádla a letních šatů.

Není to možné. Prášky beru, používáme někdy i ochranu pro jistotu. Není možné, aby něco selhalo.

,,Dáš si vajíčka?" zeptá se mě Dragon, jen co vkročím do kuchyně. ,,Dám, děkuju," odpovím a líbnu ho na tvář. Nemohla jsem se na něj vynadívat. Zkrátka to nešlo. Byl tak uvolněný, šťastný a...však víte. Prostě sexy.

,,Co bys chtěla dneska podniknout? Musím dopoledne zajet vyřídit pár věcí, ale pak jsem jen tvůj," usměje se na mě a pokládá talíře na stůl. ,,Já bych to viděla na den nic nedělání a opalování," zasmála jsem se a s chutí se pustila do jídla. ,,Ty jsi mi teda turista," ušklíbne se a já jen pokrčím rameny. ,,Nejspíše dopoledne půjdu nakupovat ale, takže i nějaké památky třeba uvidím," mrknu na něj a dál si povídáme.

Po snídani Dragon odešel a já se připravovala do toho města. Stále jsem přemýšlela nad tím ránem. Prostě mi to nedalo...

Před odchodem jsem stihla ještě poklidit a pak vyrazila na autobus. Měli jsme jen jedno auto tady, takže mi nic jiného nezbývalo, ale upřímně...ani mi to nevadilo. Venku bylo krásně a náladu mi nemohla zkazit ani matka, která se mi stále snažila dovolat spolu se strýcem. Tomu jsem alespoň napsala SMSku, aby se nebál, ale ostatní jsem naprosto ignorovala.

Ve městě jsem si prošla pár obchodů a koupila pár věcí, hlavně kraťasů, protože moje mi začínaly být tak trošku malé, ale nevadilo mi to. Pokud bych měla nabrat pár kil jen kvůli tomu, že mám ráda jídlo, tak ať.

Race of lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat