Race of life

33.

Sebastian Gray:

Ač jsem se s rodiči rozkmotřil a oznámil, že u nich už nadále nebudu bydlet, požádali mě, aby nemuseli vysvětlovat, kde se poděl jejich syn, abych se ukázal na dnešní akci, kterou samozřejmě pořádali.

Byla to další z těch přeplácaných snobských akcí, na které se ukázalo hodně vysoce postavených lidí. Neměl jsem chuť něco takového navštívit, ale pro jejich klid a také pro ten svůj, jsem to tedy podstoupil.

Už ze začátku toho jejich večírku, jsem se snažil si držet svou hladinku. Nezapojoval jsem se moc do rozhovorů, prostě se držel stranou, abych je náhodou nějak zase "neztrapnil". Při každém dalším loku šampaňského se poohlédnu po celém prostranství jejich domu. Všichni ti lidé, co si tu napozívali, byli ti nejvíce nudní lidé a hlavně tu nikdo moc v mém věku nebyl, takže jsem se nemohl s nikým bavit. Určitě jsem nehodlal jít například za tou ženou v růžovém kostýmku a psem v ruce, zatímco v druhé držela skleničku se šampaňským. Mohlo jí být kolem třiceti. A to vypadala na nejmladší, teda kromě mě. Prostě odporné.

Zjišťoval jsem, jestli tu jsem jako jediný, kterého tato dnešní akce absolutně nebaví. Nejspíše jsem i byl, aspoň první dvě hodiny, když se to celé ještě sbíralo. Změnilo se to ve chvíli, kdy na večírek přišla jedna z rodin, které tu především čekal otec. Musel jsem protočit očima, když se otec začal objímat s Lilianou, dělající, jak velicí kamarádi jsou a přitom spolu spí. Bylo to odporné, na jednu stranu mi bylo jejího budoucího muže líto. Očividně neměl vkus.

Hned za nimi se objevil Cody, který měl na tváři spokojený úšklebek, protože něco říkal osobě za sebou. Z pohledu té dívky bylo jasné, že si ji zase dobírá anebo ji štve. Trochu se pousměji, když si Stacy prohlédnu. Měla celkem pěkné volné šaty, jen celý její pěkný vzhled kazil její znechucený pohled po všech lidech, co tu byli. Dokonce tak chvíli vypadala, když se na mě podívala. Pár vteřin na to se na mě lehce pousmála a zvedla ruku k pozdravu.

Když jsem však pootočil hlavu, všimnu si trochu protivného pohledu mého otce. Nevím, co po mně chtěl, ale něco naznačoval, proto protočím očima a sklenici položím na tác.

,,Jsem tady, to jim sakra musí stačit," zabručím si pro sebe než se tedy rozejdu do prostoru.
Nechtělo se mi, ale snažil jsem se aspoň trochu navazovat konverzace s lidmi, které jsem aspoň trochu znal. Rodiče z toho byli nadšení a já se potřeboval jen pořádně napít.

Nejukecanější byla paní Tatiana, která nejvíce zná mého otce a pořád opakovala, jak se mu moc podobám.  Hnus tohle slyšet, ale nuceně jsem se stejně na ni usmíval. Ty stupidní konverzace mě jen utvrdily v tom, že bych raději měl pít anebo se prostě vypařit do noci ve svém miláčkovi, abych se provětral. Tak jsem si uvědomil, jak mi chybí Speedy. Už jsem se na ni celkem těšil. Doufal jsem, že se konečně domluvíme na tom, kdy se sejdeme a uděláme si nějaký společný den. Háček byl však jeden.
Odepisovala, volali jsme, ale nějak poslední dobou jsem ji osobně neviděl. Když už, bylo to opravdu málo. Chtěl jsem s ní být více, chtěl jsem ji mít u sebe co to jen šlo, protože jsem měl volný byt a občas se cítil prostě sám.

,,Vypadáš, že tě dnešní večer baví," ozve se kousek ode mě Stacy, která mě trochu zaskočila.

,,To víš, snažím se hrát dokonalého syna, snažím se, aby ze mě to nadšení z večera číšilo," trochu se uchechtnu a prohrábnu si své vlasy. Prohlížela si mě s velikým chapavým úsměvem. Uvědomil jsem si, že jsme se ještě pár měsíců zpět nedokázali vystát a teď mi přišla jako někdo, komu se také mohu svěřit, když o mně věděla. Bylo to hodně zvláštní.