16

658 39 6
                                    

Sebastian Grey:

Bylo to zvláštní vrátit se zpátky do školy. Ano, bylo to jen pár dní, co jsem nebyl ve městě, ale i tak... Doma panuje tichá domácnost, jelikož se rodiče opět pohádali, takže jsem vypadl raději o hodinu dřív a teď dřepím jako jediný v té budově, co si dovoluje se nazývat škola.

Celý večer jsem byl s partou na bytě a snažili jsme se vyřešit toho zmetka z Mexika. Jack se celý ten čas nehlásí a ani neodpovídá na zprávy. Seth jednou za ním dokonce šel domů, ale ani jeho rodiče nevěděli, kam odešel. Bylo zvláštní, že se po něm neshánějí, jakoby jim bylo úplně jedno, co jejich syn vyvádí.

Mimo to... Charlens svoje zboží nedostane. Bylo to moc riskantní, jelikož převést kontejnery plných drog legálně do Mexika je mnohem těžší, než kdyby se to udělalo načerno. Už jednou při menší akci před dvěma lety jsme měli namále. Nechci znovu riskovat a už vůbec ne kvůli tomuto hajzlovi.

,,Ahoj," ozve se vedle mě a já sebou trhnu. ,,Ahoj," pozdravím tmavovlasou dívku, která se mnou sedí na několik hodin. Kdo jiný než Stacy, že ano?

,,Málo kdy tě tu vidím včas," neodpustí si poznámku, na což jen pobaveně pokroutím hlavou. ,,Vypadáš vyčerpaně, děje se něco?" zeptá se a já se na ni zahledím. ,,Ne, všechno je v pohodě. Co ty? Nějak záříš," ušklíbnu se. ,,Ale nic."

Celý zbytek hodiny jsme byli oba pak tiše, ale stejně jsem si nemohl nevšimnout toho jemného úsměvu na její tváři. Zvláštní, připomínala mi někoho tak strašně moc, ale nemohl jsem pořád přijít na to, koho.

Díky bohu škola utekla vcelku rychle, za což jsem byl jen rád a moje první cesta vedla k Sethovi, jelikož jsem se chtěl kouknout na mého kocoura. Byl jím Nissan Skyline. Bylo tmavě zelené a nebylo to tak dávno, co jsem ho kupoval, akorát jsem s ním dlouho nejel, jelikož jistý chlap z Mexika se na něm pár měsíců zpátky vyřádil. Byl to kámoš Charlense. Timio Marshal. Starší feťák, který nedostal to, co chtěl. Seth měl s opravou spousty práce a sám řekl, že by bylo výhodnější koupit nový, ale to já nemohl. To auto jsem měl zavrtaný hluboko pod kůží a řekl bych, že půjde jednou se mnou i do hrobu.

,,Zdar, Sebe," stojí ve dveřích usměvavý Seth a já jen kývnu a jdu rovnou do garáže. Nemohl jsem se dočkat, až ho uvidím. Vždy jsem Sethovi v těchto věcech důvěřoval a vždy se to vyplatilo. Můj kocour byl jako nový a dokonale vyleštěný. ,,Paráda, Sethe," musel jsem pochválit jeho práci.

,,Jsem dobrý, že? Za toto chci příplatek ale," podotkne hrdě a já se jen musím zasmát. Typický Seth... ,,Máš to mít," souhlasím a prsty přejedu po kapotě.

Chvíli jsem ještě obdivoval těch 600 koní, ovšem pak mě vyrušil zvuk vyzvánějícího telefonu. Moc dobře jsem věděl, kdo volá, ale přesto jsem se podíval na displej, zda je to pravda, a až pak hovor zvedl. ,,Charlensi," řeknu místo pozdravu a v tu chvíli slyším tichý smích na druhé straně linky. ,,Proč tolik formálnosti? Vždyť už se nějaký ten pátek známe. Jak se máš? Už je to pár dní, co jsme se neslyšeli," šlo vidět, jak se snaží, aby si udržel tento rádoby veselý tón. Grázl...

,,Přejdeme k věci, Jamesi. Už před týdnem jsem ti dal odpověď a ta se nezměnila ani po těch pár dnech," odpovím naprosto bez emocí a v tu chvíli slyším, jak si nahlas povzdechl. ,,A já myslel, že jsi konečně změnil názor a došel k rozumu. Takže mi říkáš ne? Podruhé?" zeptá se opět snad, aby se ujistil, že předtím jen špatně slyšel. ,,Jak jsem řekl, na tento ani žádný jiný obchod nepřistoupím. Je konec, najdi si jiného dodavatele," řeknu rozhodně a vzhlédnu k Sethovi, který napjatě naslouchá hovoru.

Race of lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat