20.

555 42 4
                                    

Sebastian Grey:

Už je to pár hodin, co jsme dorazili do Acapulca. Chtěl jsem okamžitě vyrazit pro Speedy, ale všichni mě zarazili. Věděl jsem, že takto zbrklé rozhodnutí by nedopadlo dobře. Nešlo se jen tak sebrat a napadnout gang v jeho centru. Proto jsme teď seděli v pracovně (jméno) a chystali se na útok. Informací jsme měli dost a teď už jen stačilo počkat na vhodnou příležitost.

Bylo kolem sedmé ráno, když Alan oznámil, že se jde do akce. Na nic jsem nečekal a s návalem adrenalinu nasedl do jednoho z (jméno) Jeepů. James měl být údajně v tuto dobu na cestě do Mexico city kvůli obchodu, a tak byla nejlepší příležitost ho obrat o jeho oběť. Přál jsem si vidět jeho tvář, až zjistí, že mu jeho plány nevychází. Chtěl bych ho zkrátka zabít.

,,Sebastiane, dýchej. Vím, že jsi nervózní, ale musíš být v klidu," ozve se vedle mě Owen a já vydechnu. ,,Nejsem nervózní. Jsem naštvaný, a v tom je rozdíl."

Všichni viděli, že jsem nevrlý a ten, kdo chtěl se mnou prohodit pár slov, se raději klidil. Teď bylo důležité, aby byla Speedy v bezpečí. To jediné mě zajímá. Lizzie, Ema a David zůstali u (jméno) v bytě. Nechtěl jsem, aby se do toho pletli. Maximálně by nás dostali do ještě větších problémů, než máme.

Trvalo necelou hodinu, než jsme dojeli na místo. Schovali jsme se za kontejnery a vyčkávali na další kroky. Celé to měl pod palcem Alan a já mu věřil. Ať už to byl sebevětší kretén, svoji práci dělal dobře a jeho lidi ho respektovali.

Jamesovi lidi nebyli žádní cvičení zabijáci, alespoň ne všichni. Většina to byli jen lidi, kteří se zapletli s těmi nesprávnými nebo měli nějaké dluhy, které museli splatit. Taky nebylo tajemstvím, že Charlens byl jednoduše debil, který nevěděl o strategii nic. Proto mě ani nepřekvapilo, když u skladu venku hlídalo sotva patnáct chlapů.

,,Dobře. Venku je patnáct ozbrojených chlapů, což není žádný problém. Pablo a jeho muži jdou první, Henry a jeho chlapi zůstávají v záloze a budou kontrolovat okolí. Ve skladu by mělo být něco kolem třiceti dobrých chlapů. Tady je mapa vnitřního prostoru. Sebastian, já a Moris s jeho chlapama jdeme přímo pro Speedy. Měla by být ve sklepě na druhé straně skladu. Kdykoliv se to může zvrtnout, takže buďte všichni opatrní a nedělejte hovadiny, jinak vás osobně zabiju. Josh oslepil kamery, takže ani nebudou vědět, že tam jsme. Charlens bude pěkně nasraný, pokud to tady vyjde a já se těším na ten jeho ksicht, až mu proženu hlavou kulku. Všechno jasný? Tak jdeme!" řekl stručně Alan plán, který jsme probírali ještě u jeho známého doma, a nabije si pistoli.

Chvíli počká, než bude správná příležitost a pak přejde před poslední kontejner, který je sotva pár metrů od nich. Po první střele se to semlelo celkem rychle. Měli jsme na zbraních tlumiče, takže ani nešlo slyšet, že venku doslova teče krev. Jakmile byli všichni mrtví, dostali jsme se ke dveřím, vedle kterých jsme chvíli čekali schovaní, než někdo vyjde ven. A to se stalo o necelou minutu později. Alan rychle zpacifikoval dotyčného a vtrhl dovnitř.

Všichni jsme měli v žilách adrenalin a byli odhodlaní to dneska nezvorat. Spustila se přestřelka, kdy my s Alanem a pár dalšíma chlapama se bokem proplížili ke schodům. Skladiště bylo jako menší bludiště, ale díky Alanově mapě se to dalo zvládnout.

,,Co se tam děje?" uslyšíme mužský hlas se silným přízvukem a tak se schováme za kontejner. Ve chvíli, kdy dotyčný ještě se dvěma dalšími projde kolem nás, se na prvního vrhnu a o chvíli už leží na zemi v bezvědomí. Stejně tak jeho společníci a my měli opět prázdnou cestu. Většina chlapů byla u vchodu a tady vzadu byli jen výjimečně. Čekal jsem ale, že u Speedy budou minimálně tři gorily, co ji mají za úkol hlídat.

Race of lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat