Race of life

2.

Sebastian Grey:

Nebyl den, kdy jsem se do školy netěšil. Na jednu stranu mě štvalo, že se musím přetvařovat, ale zase jsem věděl, čemu předejdu. Vzhledem k tomu, že už bylo půl osmé a já stále ležel v posteli, jsem si řekl, že by opravdu bylo dobré vstát. Nerd Sebastian přece nechodí pozdě.
Ze skříně jsem si vytáhl černé jeany, bílé tričko a černo-červenou košili. Ještě jsem na chvíli zavítal do koupelny, abych se trochu upravil a mohl si dát čočky. Ještě jsem si trochu pročísl vlasy, aby se neřeklo a šel si sbalit věci do školy.

„Zase si tu taháš ženské? Co jsme si o tom sakra řekli, co! Když už chceš něco takového, tak si jdi do hotelu!" Uslyšel jsem řvát matku přes celý barák. Nad tím jsem jen pokrčil rameny a vydal se pomalu dolů. „Dobré ráno, pane Sebastiane." Řekl Rob těsně za mnou, tak jsem se zastavil a podíval se na něj. Ukazoval, abych chvíli počkal, než půjdu dolů. „Dobré ráno." Zamračil jsem se, abych pochopil, proč nemůžu dolů.
Než jsem stačil něco udělat či se zeptat proč, začal řvát můj otec.
„Aspoň je tahám tady a nespím s nimi ve firmě, kde jsi všem na očích a můžeš nás přede všemi shodit a zesměšnit!"
Matka tohle dneska nějak přeháněla, stejně jako on. Dneska to bylo horší než kdykoliv jindy. Asi se něco stalo, o čem já nevím.
„Ale nemám žádné zadané. Myslíš, že nevím o Lilianě?! Slepá a blbá ještě nejsem!" Zařve tak nahlas, že jsem se trochu lekl. Najednou se celým barákem ozvalo mlasknutí. Trochu jsem vykulil oči, když jsem viděl, jak otec uhodil matku a ona spadla na zem. Tohle se nikdy nestalo. Chtěl jsem se rozejít, ale Rob mě chytil za rameno. „Počkejte." Zašeptal. „Co se sakra děje?!" Zašeptal jsem k Robovi. Pohlédl na rodiče, a pak zase na mě. „Ještě že tu nebýváte tak často. Ti dva mají namále, aby na sebe nezavolali právníky. Trochu víc to vygradovalo, když zjistila o Lilianě." Odpověděl. Ten den si pamatuji. Viděl jsem ji tu, jak se bavila s otcem a usmívala se jako sluníčko a to je zasnoubená. Fuj. Nikdy bych nechtěl podvádět, když už jsem ve vážném vztahu.
Nakonec jsem se dostal do školy zadním východem z domu. Rob mě rychle odvezl, abych byl už pryč z domu. Myslím, že zase zmizím do bytu na pár dní.

Ve škole to jako vždy žilo. Všichni na chodbách řvali, někteří běhali a já se jen snažil přejít z učebny do učebny, s učebnicemi namačkanými na hrudi. Sledoval jsem dění kolem mě a byl trochu opatrnější, aby mi někdo nerozbil brýle. Na konci chodby jsem jen viděl, jak se tam Owen baví s Jamiem, a tak jsem se za nimi rychle vydal. Oba dva byli nějací usměvaví, jako by dneska měli úžasnou náladu mezitím, co mě jaksi opadla.
„Jé, ahoj, co tak pozdě?" Všiml si mě Jamie. „Trable doma." Odvětil jsem a prohlédl si je oba dva. Něco mi přišlo divné, ale nevěděl jsem, co přesně. Nechal jsem to tak a spolu s nimi se vydal na další hodinu.

Po třech hodinách, co jsme měli ajinu, historii a geografii, jsem byl rád, že se mám jak odreagovat, když mám ten tělocvik. Celkem jsem se těšil na Stacy, chtěl jsem s ní pokecat, je to fajn holka. Dneska jsem ji totiž ještě nezahlédl, takže jsem se trochu divil, kde je. Ale její kamarádka Lizz tu byla, ale byla nějaká zamýšlená. Rychle jsem na sebe oblékl tílko, kraťasy a sportovní obuv.
„Coach říkal, že dnes hrajeme fotbal, takže asi víte, kdo je kapitán." Ozval se Isaac přes celou šatnu. No jo. Frajírek. „Asi ty." Odpověděl někdo s nezájmem.
„Správně, takže to nikdo, kdo bude se mnou v týmu, nebude kazit." Zabručel nepříjemně. Samozřejmě, že je jako vždy kapitán on. Kdo jiný, když nikdo nechce.
Trochu jsem se otřepal a vydal se radši do tělocvičny.

Hned co jsem vešel, mě trochu oslepilo slunce z oken. Nenáviděl jsem ty nové školní dresy. Nejen, že špatně vypadaly, ale taky nezakrývaly to, co měly. V mém případě to byla jizva na rameni po zásahu bleskem. Stále jsem si nezvykl na ty udivené pohledy ostatních, ale snažil jsem se to ignorovat. ,,Hej, Grayi, beru tě do týmu!" uslyším hlas Isaaca, a tak protočím očima. ,,A kdo říkal, že s tebou v týmu chci být?" zeptal jsem se spíše řečnickou otázkou a všiml si, jak Isaacovi trochu zrudl obličej. Hold chlapec nemá rád, když mu někdo kazí autoritu. Zvykej si, protože si nenechám srát na hlavu. ,,Neptal jsem se tě, prostě ti to oznamuju," ušklíbl se a s pár kluky se přesunuli na hřiště. Bylo teplo, takže konečně trenér povolil tělocvik venku. Všiml jsem si i holek, ale hledal jenom tu jednu. Po chvíli jsem ji našel trochu zamyšlenou, ale přesto to byla ona. Musím uznat ale, že plus na těch dresech je to, že holky v nich vypadají dost sexy. Jak by v tom asi vypadala Speedy? Mmmm.