INTERVIEW jb.hb

30.

HAILEY

Od doby, kdy jsme oba potvrdili náš vztah, se věci trochu zhoršily. Neměli jsme ve městě ani chvilku klidu a proto jsme se zdržovali většinu dne doma. Pořád jsme ale byli pracující lidé s povinnostmi, takže jsme se nemohli občasným cestám do centra vyhnout. Justin mě neustále uklidňoval, že se věci zlepší. Měl určitě pravdu, den ode dne, jako kdyby to byl pro lidi menší šok. Ale stále se z cest do práce stávaly nepříjemné zážitky. Bývávala jsem pouhou novinářkou, ale teď, jako kdyby se věci změnily. Byla jsem přítelkyně Justina Biebera. A to bohužel, určití lidé, nemohli nechat bez povšimnutí.

Jinak naše volné dny probíhaly úplně běžně. Ráno jsme vstali, uvařili společně něco k snídani, obvykle strávili chvilku cvičením a já poté vařila něco k obědu. Odpoledne jsme buď jeli navštívit nějaké kamarády, nebo do města pro kávu. Večer už probíhal ve znamení Netflixu a lenošení, což nám oběma nesmírně vyhovovalo. Ale i přes to všechno, tu bylo něco, co mě tížilo. Tím bylo Justinovo blížící se turné. Se Shawnem. A nám už zbýval jen pouhý měsíc, dokud se na nějakou chvíli nevzdálíme.

,,Zlato?" ozvalo se v chodbě a já se otočila. ,,Jedu na schůzku se Scooterem, ohledně tour. Nechceš jet taky?" usmál se a nandal si kšiltovku. ,,Ráda bych, ale pozítří máme uzávěrku," povzdechla jsem si ukázala na horu papírů, které se hromadily před mým počítačem. ,,Chápu. Tak já ti aspoň po cestě zpět koupím kávu. Platí ?" s úsměvem jsem přikývla a on si mě přitáhl do polibku. ,,Budu zpátky určitě do 2 hodin."

,,Utíkej. Pa." poslala jsem mu ještě vzdušnou pusu a pustila se do práce. Možná se vyřešily mé osobní vztahy, ale mé pracovní tedy rozhodně ne. Já pořád byla šéfkou, aniž by mi to přinášelo nějakou radost.

Do našeho nového čísla dorazila Barbara Palvin. Byla jsem neskutečně ráda, protože jsem jí už trochu znala z dřívějška a teď se mi akorát potvrdilo, že je opravdu neskutečně milá osoba. Focení s ní probíhalo naprosto bez problémů a i Ted, kterému byl svěřený rozhovor s ní, byl z ní nadšený. Nejdříve si nevěřil, přeci jen jsem mu zadala velký úkol. Ale nakonec to zvládl s přehledem a já si říkala, proč sakra není hlavně můj asistent. Že pro Alex je ho škoda.

O půl hodinky později se mi do mailu začaly hrnout finální verze článků od všech redaktorů a já musela všechny projít a udělat korekturu. Překvapivě mi to šlo ale od ruky a já byla i překvapená, že z těch lidí, které mám v týmu, vyšly i nějaké dobré články. Možná bych měla svolat poradu, všechny náležitě pochválit a odměnit a teoreticky zařídit i nějaký teambuilding. Ale jen možná. Zase abych to s tou laskavostí nepřehnala, k lidem, kteří o mě nechtěli zavadit ani pohledem.

Z ničeho nic se najednou ozvaly klíče v zámku a já nervózně mrkla na hodiny. To přeci nemohl být Justin, nebo snad ano? Uběhla pouze hodina a pár minut, nemohl to ještě být on. Opatrně jsem vstala a pomalými kroky jsem se vydala do chodby. ,,Pojď dál, zuj se a posaď se v obýváku. Donesu něco dobrého," mrkl Justin na Scootera a pak mě oba sborově pozdravili. ,,Už jsem si myslela, že se sem někdo vloupal," přiznala jsem se smíchem a pokynula Scooterovi, aby se posadil.

,,Asi si říkáš, proč jsme přijeli sem, Hailey," začal Scooter a já přikývla.

,,Řešili jsme poslední detaily o turné a já nadnesl vaše odloučení. Z Justina vypadlo, že jste o tom ještě moc nemluvili."

,,To má pravdu," potvrdila jsem. ,, Nějak jsme teď řešili jiné věci."

,,Naprosto chápu. Věc se má takhle. Já i Justin bychom byli rádi, kdybys jela na turné s námi. Ale chápeme,  že tu máš práci a všechno a že to možná nepůjde zařídit."