1.

1K 37 6
                                    

,, Hailey " promnula si spánky Alex, má šéfová. ,,Jsem jedna z těch, která pro tebe  vždycky měla pochopení. Ale tohle-" hodila přede mě bulvární časopis, kde jsem byla zachycena při dalším večírku.
,,Tohle dál nejde. "
Lehce jsem přikývla. Štvalo mě, že má pravdu a i ten fakt, že jsem si nedávala už tolikrát větší pozor. Pár večírků snad absolvoval každý, ale já tu měla i pár čárek z neshod s kolegy, pozdní příchody a podobné.
Setřela jsem slzu, která se mi objevila na tváři a dál poslouchala Alex, o tom, jak jsem jí zklamala.
Nemělo cenu cokoliv zapírat. Moje disciplína a prořízlá pusa mě opět zničila.Tak moc mě to bolelo, ten fakt, že je jen otázka času, kdy mi zdvořile zamává a já už nikdy nespatřím kanceláře Elle.

,,Za normálních okolností bys tu už dávno nebyla. "  Taky že se divím. ,,Ale všichni lidé dělají chyby. Přimluvila jsem se pro tebe u Marka " řekla po chvíli a já nemohla věřit svým uším. Cože udělala ? 
,, Moc ti děkuju ,Alex " vysoukala jsem ze sebe se zaskočením. ,,No to bys měla. Mark souhlasil, ale má jednu podmínku, ke které se já také přikláním. " promnula si ruce a upila ze své kávy.
,,Jakou ?" vyhrkla jsem možná až moc rychle, ale byla jsem nadšená, že mi vůbec dají šanci. Nebylo by to totiž poprvé. ,,Do čtvrtka seženeš ten nejlepší rozhovor co jsme kdy odvysílali a otiskli, s nějakým dost silným, zvučným jménem. Jinak si budeš moct sbalit věci z kanceláře. " řekla rázně Alex a já zůstala stát jako opařená.
,,Do čtvrtka ?" zeptala jsem se nevěřícně, doufající, že se třeba Alex přeřekla. ,, Slyšela jsi správně Hailey. A teď už běž, mám tu práci. " posunula si své kulaté brýle blíž k nosu a zamračila se. Nebylo radno si s ní zahrávat. Občas mi připomínala Mirandu z Ďábel nosí Pradu, tím jak přísná byla. ,,Je pondělí Alex. Do čtvrtka nemám šanci ani nikoho sehnat, natož to celé natočit -" namítla jsem, ale hned jak jsem spatřila její obličej, došlo mi, že to nebylo zrovna moudré. ,,Nejsi v pozici, abys si mohla vybírat, má drahá Hailey " falešně se usmála a rukou ukázala na dveře. Tohle je v prdeli.

S hlubokým výdechem jsem za sebou zavřela dveře od kanceláře kde sídlila Alex a posadila se do konferenční místnosti. Z kapsy jsem vytáhla telefon a rozhodla se napsat Shawnovi, mému příteli. Byla jsem ve slepé uličce. 

to shawn

Nejdeme pít ? Mám hroznej den dneska :(

Byla jsem na sebe naštvaná, že místo toho, abych na tom začala pracovat, jsem shromažďovala lidi na párty.
Čekání na Shawnovu odpověď jsem si krátila přemýšlením nad tím, s kým by ten rozhovor měl být.
,,Nějaké silné, zvučné jméno, co přitáhne hodně lidí. Však ty už si s tím nějak poradíš"
Alexiina slova se mi neustále opakovala v hlavě. Tolik to pro mě znamenalo, neztratit mojí vysněnou pozici. Ale zatím to vypadá, že budu brzy obsluhovat v nějaké restauraci, nebo uklízet po domech.

from shawn
Já se teda nedostal z té včerejší kocoviny, nevím jak ty ;) přijeď spíš ke mně, dáme pizzu, film a povíš mi, kdo tě dnes tak naštval :( 😻 xx

Musela jsem se pousmát nad jeho zprávou. Měl pravdu, ostatně, jako vždycky. V našem vztahu byl vždycky ten, co dělal zodpovědnější rozhodnutí. Já se do všeho hrnula po hlavě a častokrát jsem narazila.Na druhou stranu jsem ho občas přiměla k odvážnějším rozhodnutím. Možná i proto nám to tak klapalo, protože jsme jeden druhého usměrňovali.

Mohla bych ten rozhovor udělat se Shawnem, prolítlo mi myslí, ale hned jsem to zahnala pryč. Ačkoliv jsem Shawna milovala a plně ho v jeho hudbě podporovala, byl stále začínající zpěvák a to nejlepší ho teprve čekalo. Tím jsem si byla jistá.
Alex by nejspíš jméno Shawn Mendes neuspokojilo.
***
,,Jsem tu !" Odemkla jsem dveře a schovala se do Shawnova objetí, který už mě netrpělivě vyhlížel. ,,Ahoj zlato, jaký jsi měla den ? Kdo ti co provedl ?" Políbil mě na rty a pomohl mi s taškami. ,, Mám ultimátum od Alex. " spustila jsem na rovinu. ,, Do čtvrtka musím sehnat perfektní rozhovor, ze kterého si všichni sednou na prdel. S někým nechutně slavným, s někým, kdo si o sobě myslí Bůh ví co. " rozhodila jsem rukama a napila se trošky červeného vína, která byla u stolu. ,, A začínám být zoufalá, protože nemám absolutně žádný originální nápad. A - a bude to katastrofa, Alex si mě vychutná a bude to vědět celé LA, to, jak neschopná novinářka jsem " rozkřikla jsem se a Shawn se mě snažil uklidnit. ,,Podívej se na mě " chytil mě za bradu Shawn a nasměřoval si svůj obličej k tomu mému. ,,Jsi ta nejtalentovanější novinářka široko daleko. Umíš se do lidí vžít a vytáhnout z nich to nejlepší. Takže mě poslouchej. Zvládneš to, protože jsi zvládla už i spoustu jiných věcí. Zítra pojedem k pláži, nabereš nějakou inspiraci, chvilku tě tam nechám. Můžu se ti poptat i kluků ve studiu. Budou určitě o něčem vědět. " uklidnil mě a já mírně přikývla. Setřela jsem si těch pár malinkých slz od očí a pevně ho objala. ,,Moc ti děkuju. Víš, jak na mě. Jsi to nejlepší co mám Shawne" políbila jsem ho na rty a vyhoupla se mu do klína, tak, aby mohl rukama chytit můj zadek. ,,Zvládneš to, protože dáváš do všeho maximum a nevzdáváš se. To na tobě miluju " usmál se a já si po sté zopakovala, jak skvělého chlapa vedle sebe mám.
***
První kratší kapitolka na rozjezd. Co na to zatím říkáte ? 💛 budu moc ráda za nějaké názory.

INTERVIEW jb.hbKde žijí příběhy. Začni objevovat