INTERVIEW jb.hb

31.

HAILEY

,,Dobré," zamumlal Justin, přesně když se kolem mého pasu obmotaly dvě potetované paže. ,,No dobré," usmála jsem se a dala mu pusu. ,,Co se děje?" ušklíbl se a já mu pověděla, jak usnul jako miminko, aniž by došel do ložnice. 

,,No, se toho stalo. Taky bys byla vyřízená, po tom všem," ujistil mě a vzal si ode mě snídani. ,,Děkuju," pohladil mě po tváři a zasedl se mnou ke snídani. ,,Jedeš do kanceláře?" zeptal se a já přikývla. Naše nové číslo jsem musela poslat do tiskáren.

,,A... budeš s někým mluvit o té nabídce, co ti dal Scooter?" zeptal se opatrně, jako by se skoro bál toho, co mu odpovím. ,,Ano, mám v plánu s tím promluvit o Alex. Ale nemůžu slibovat zázraky Justine, alespoň ne po tom všem, co se stalo," odpověděla jsem mu. Moc dobře věděl, že mluvím o našem malém skandálu s Alex. Pořád to bylo naše citlivé místo. ,,Je mi to jasný," povzdechl si a odložil talíř. ,,Skoro jsi se toho ani nedotkl," ukázala jsem smutně na jeho talíř s vaječnou omeletou. ,,Nějak mě přešla chuť, mám stažený žaludek. Potřebuju tě tam a o to víc teď vidím, jak jsem nám to posral. Ona ti určitě nevyhoví a oba z toho půjdeme akorát do kytek," ulevil si a složil si obličej do dlaní. Nechtěla jsem, aby se hned po ránu cítil takhle pod psa. Vstala jsem a sedla si mu do klína. Přivinula jsem ho k sobě a ujišťovala ho, že zvládneme všechno na světě. Spolu. I když jsem si vůbec nebyla jistá, co mi na tohle všechno řekne Alex.

Po chvíli zvedl hlavu z mého ramene a zadíval se mi zhluboka do očí. ,,Copak je?" usmála jsem se na něj a on mě začal líbat. Všechny polibky jsem mu začala oplácet a spojila moje ruce za jeho krk. 

Po chvíli se odtáhl a podíval se na mě. ,,Miluju tě, Hailey," řekl tiše a já se rozzářila. Znělo to od něj tak upřímně. Mohla jsem se na něj zlobit. Mohla jsem se zlobit kvůli vyznání na instagramu, kvůli všemu s Alex... ale jak jsme tam seděli jen my dva a mně srdce plesalo štěstím, celá šťastná jsem ho znovu políbila a řekla nazpět: ,,Taky tě miluji."

---

Kolena se mi třásla, když jsem klepala na dveře od kanceláře mé šéfové. Co mi asi tak řekne? Nadšená nebude, no. ,,Dále," ozvalo se a já vstoupila dovnitř. Hlavně se chovej přirozeně.

,,Vítej,Hailey," ukázala na židli u konferenčního stolku, abych se posadila. ,,Co máš na srdci?"

,,No.. poměrně velkou věc," přiznala jsem a ona konečně zvedla oči od štosů papírů. ,,Poslouchám," ujistila mě a zabořila opět oči do nějakých složek. ,,Objevila se taková věc.... Víš, já bych si ráda vzala minimálně roční pauzu od práce," vysoukala jsem ze sebe a Alex si odložila brýle. ,,Jsi snad těhotná?" zeptala se přímo a já se zhrozila. ,,Ne!" vykřikla jsem, možná až moc nahlas. ,,Ne, nejsem, ani nejsem nemocná," utvrdila jsem jí a ona přikývla. ,,Chápu. Tak v tom případě ale nerozumím, proč bys měla mít pauzu od práce? Tohle jsou jediné dvě podmínky, při kterých by ti tady mohla místo držet, i když s nějakými obtížemi," vysvětlila mi a já přikývla. Jasně. To mi mohlo dojít. Takže dokud nebudu zbouchnutá, na nějakou pauzu od práce můžu zapomenout. paráda.

,,Chci jet s mým přítelem na jeho turné a natáčet dokument ze zákulisí," objasnila jsem jí celou situaci a ona se ušklíbla. ,,No, to ti do Elle nevezmu," odpověděla pohrdavě. ,,To jsem ani nemyslela. Chci to dělat na vlastní pěst. Na moje vlastní jméno."

Alex rychle došlo, kam mířím. A dle jejího výrazu se jí to vůbec nezamlouvalo. ,,Jsi...jsi si jistá?" zeptala se a já lehce přikývla. ,,Nemůžu ti něco takového dovolit."

,,Můžu pracovat na dálku, ne?"

,,To sice ano, ale roční, nebo bůh ví jak dlouhá pauza, by ti rozhodně morálku tvého redakčního týmu nepozdvihla. Šéfová, která nechodí po chodbách, vlastně neexistuje," chladně mi ujasnila, jak to tu chodí. Nic, co bych dávno nevěděla.