6.

772 32 8
                                    

Píšu tuto část, poslouchám Elvise a mám se po dlouhé době fakt dobře 😻😁 chtěla jsem si teď dát trochu pauzu, no ale nevydržela jsem to :DD 

Posadila jsem se na postel a projela nastavení telefonu. Kde najít, to, co bylo nenávratně smazané ? Nepamatovala jsem si detaily, pouze pár důležitých vět, které mi řekl a pár jeho názorů, co mi utkvěly v hlavě. Nedávno smazané soubory. Tady to máme. S radostí jsem klikla na tlačítko obnovit a otevřela počítač. Najela jsem na nový textový dokument a celý rozhovor začala přepisovat.

Zabralo mi dost času, téměř tři hodiny jsem strávila s různou korekturou, dohledáváním detailů a úpravou odstavců. Nakonec jsem to ale zvládla a odpoledne už bylo vše připravené. Včetně fotek, které mi Justin poslal.
Vzala jsem telefon a vytočila Alexiino číslo. ,, Hailey ? Jak jsi na tom ? " ozvalo se z telefonu. ,,Volám, abych ti řekla, že to mám. Chceš to poslat ?" měla jsem ze sebe neskutečnou radost. Nejenom, že jsem to stihla a zvládla, ale i jsem byla přesvědčená,  že odevzdávám vážně dobrou práci. Mohlo by to pomoci jak Justinovi, tak mně v další novinařině.
,,S kým to je ?" Ten nezájem z jejího hlasu přímo sršel.
,,S Justinem Bieberem " odpověděla jsem hrdě a vyčkala, co mi na to řekne. 
,,To snad nemyslíš vážně ." rozesmála se a já se zarazila. Jako čekala jsem toho hodně, ale výsměch zrovna ne.
,, Víš, ono nebylo lehké, sehnat někoho takhle na rychlo " odpověděla jsem kousavě. ,, Zatím jsi to nečetla, nemůžeš soudit. " namítla jsem a Alex si povzdechla. ,,Jo, to máš asi pravdu." Řekla po chvíli ticha Alex. ,, Můžeš mi to ještě dnes poslat ?"
,,Mám to připravené. Můžu ti to poslat hned. Nechtěla jsem tě zklamat, Alex " řekla jsem do telefonu a doufala, že pochopi, jak moc záležet jsem si na tom dala.
,,No... doufám že to bude stát za to " povzdechla si Alex. ,,Pošli mi to. Děkuji "

Vždy mluvila stručně a jasně. Nedala se nějak oblomit, byla přísná a když něco chtěla, dosáhla toho. Často jsem v ní byla zmatená. Když mě brávala na Fashion weeky, měla jsem za to, že mě má v oblibě. Pak se zase chovala odtažitě, nestála o nějaké velké přátelství. Zkrátka byla šéfka, každý z ní měl respekt a nikdo si to u ní nechtěl podělat.
A krátce poté se za mě přimluvila u hlavního šéfa. Proč ? Jaký měla motiv ? Tolikrát jsem jí zklamala. Každopádně jsem to teď nemohla řešit.

Opět (možná po třicáté)  jsem zkontrolovala dokument s rozhovorem, správnost všech údajů a klikla na odeslat.

Jestli se jí to nebude líbit, tak nevím, co budu dělat.

,,Mami ?" Zavolala jsem dolů a sbalila všechny krámy do kabelky.  ,,Už vyrazím. Musím ještě do kanceláře. " seběhla jsem schody, se všemi se objala a políbila mamku na tvář.
,,Brzy zase přijedu " ujistila jsem ji a ona přikývla. ,,A vezmi s sebou příště Shawna !" Zavolala mezi máváním, ale to jsem radši přeslechla. Málem bych zapomněla, že mě v bytě čekal jeden nepříjemný rozhovor.

Zavolala jsem taxi a do dvaceti minut jsem byla u kanceláří. Do bytu se mi zatím nechtělo, a proto jsem se rozhodla, že pojedu do kanceláře. V tom mi ale začal zvonit telefon a na obrazovce se objevilo Justinovo jméno. ,,Ahoj !" Pozdravila jsem vesele. ,, Tak jak to dopadlo ? Posláno ?" zajímal se. To od něj bylo hezké. Zajímalo ho to víc, než Shawna, pomyslela jsem si, ale hned mi došlo, že to není vůči Shawnovi fér. Vlastně o tom ani nevěděl.
,,Posláno. Ale nevím...moc se na to netvářila, nebo co se mi to alespoň tak zdálo. " prohrábla jsem si vlasy a ukázala recepční svojí kartu. Ta mě pustila dovnitř a já si přivolala výtah. Nebyla tu ani noha.

,,Hele tak uvidíš. Ale myslím, že by měla ocenit to, že jsi to nevzdala " pověděl mi Justin a já se pousmála. Měl pravdu.
,,Tak co kdybych ti trochu zlepšil náladu ?"
,,Cože ?" Vyhrkla jsem s šokem. V tom nebyl žádný dvojsmysl ?
Justin se rozesmál. ,,Tak jsem to nemyslel. Nechceš se sejít třeba na jídlo ? Musím zjistit, jestli jsi tak fajn i za střízliva. " já se rozesmála.
,, Za střízliva jsem ještě lepší. Vtipnější. Okouzlující a tak " uchechtla jsem se.
,,Tak to nevím, jestli takovou dávku humoru a elegance ustojím. " zasmál se a pak pokračoval. ,,Měla bys teda čas ? Viděl bych to na pizzu, nebo na sushi." Dával různé návrhy. Chtělo se mi jít, vážně chtělo. Pohlédla jsem na své hodinky. Byly čtyři. To bych měla stihnout no...

,,Doma na mě čeká přítel " přiznala jsem svůj původní plán, pouze se v  kanceláři chvilku zdržet a pak vyrazit za ním.

,,Málem bych zapomněl " řekl zamyšleně Justin a já usoudila, že bude lepší tento hovor ukončit. ,,Dneska se mi to prostě nehodí. Ale co zítra ? " navrhla jsem a on nadšeně souhlasil.
,,Tak snad budeš  jako střízlivý normální " pokusila jsem se zopakovat jeho předchozí větu. ,,To se ještě uvidí " zasmáli jsme se a já po chvilce hovor ukončila. Bavilo mě si s ním povídat.

Já poté, co jsem si poklidila kancelář a jako blbec srovnala všechny štosy papírů na sebe, jsem si uvědomila, že setkání se Shawnem nemůžu odkládat do nekonečna. Tak moc se mi ale s ním mluvit nechtělo.

Od kanceláře jsem to měla do bytu už kousek a proto, když jsem si v hlavě připravila všechny argumenty na hádku, vyrazila jsem pěšky k bytu. Znělo to absurdně,připravovat si argumenty na hádku, ale já zkrátka chtěla být připravená. A tohle nemohl  Shawn nechat jen tak.

Zhluboka jsem se nadechla a uslyšela cvaknutí zámku. Pomalu jsem otevřela dveře a to co jsem viděla, mě šokovalo.

Čekala bych toho mnoho, čekala bych hádku, ignoraci či různé přehnané reakce. Ale že najdu Shawna v kuchyni, čekajícího na mě s připravenou večeří, to by mě nenapadlo ani ve snu.

,,Co to děláš ?" Zeptala jsem se opatrně a odložila si kabelku na sedačku. Na stole bylo připravené víno a filet z lososa s nějakou omáčkou. ,,Čekal jsem na tebe." Prohodil, jako kdyby se nic nestalo. Tohle jsem nesnášela. Choval se, jako kdybychom se ošklivě nepohádali a jako kdyby nám to oběma neublížilo.
,,Aha " vysoukala jsem ze sebe tu největší pitomost.
,,Nechci se hádat. Pořád tomu nerozumím, ale nechci žádnou hádku, natož tichou domácnost. Myslel jsem -" poukázal rukou na stůl s večeří. ,,Že to spraví ubohá večeře.Ale teď jak nad tím přemýšlím...tak nevím, co jsem si myslel. " zamračil se a odhodil utěrku.
,,Shawne " chytla jsem jeho obličej a pohladila ho. ,,Moc se mi to líbí. A vím, že ti dlužím vysvětlení. Co jsem dělala s Bieberem, proč jsem jela k mámě a podobné. Můžeme to probrat po jídle ? Mám neskutečný hlad " usmála jsem se a políbila ho.  Nechal se. Krize, ( díky Bohu!) zažehnána.

,,Jsem rád, že jsi tu" objal mě a my se oba posadili ke stolu.
Když mi po chvilce zapípal telefon, musela jsem se Shawnovi omluvit a podívat se i u večeře. Bylo to takové porušení našeho pravidla, žádné elektroniky u jídla. Stále jsem totiž očekávala nějakou odezvu od Alex.
A taky že jsem se dočkala.

Alex
Je to dobré. Posláno do tiskárny a od pondělí to bude dostupné.

Ještě víc stroze jsi to mohla napsat, pomyslela jsem si s úšklebkem, ale věděla jsem, že z Alex stejně nic víc nedostanu. I taková zpráva byla úspěch. S úsměvem jsem uklidila telefon a nabrala si další sousto lososa.
,,Kdo ti psal ? "  zeptal se Shawn zvědavě.
,,Alex. A vypadá to, že mám zachráněnej zadek " usmála jsem se a přiťukla si s ním.

Všechno bylo v ten moment správné. Já, Shawn, kariéra i Justin.

Budu ráda, když mi napíšete různé názory, co se bude dít dál a podobné :) 

Nahoře máte Mirandu, ke které pořád Alex přirovnávám :Dd 

INTERVIEW jb.hbKde žijí příběhy. Začni objevovat