INTERVIEW jb.hb

14.

,,Somethin' 'bout you makes me feel like a dangerous woman

Somethin' 'bout, somethin' 'bout, 

somethin' 'bout you

Makes me wanna do things that I shouldn't " křičeli jsme s Justinem z plných plic. Koncert Ariany probíhal výborně. Byla jsem její obrovská fanynka a neskutečně obdivovala, jak silná osobnost to je, i přes všechno, co se jí v kariéře přihodilo. ,,Jsem nakonec ráda, že jsem šla " zvýšila jsem hlas, tak, aby mě slyšel. ,,Jsem rád, že tě tu mám," usmál se a pevně mě sevřel v objetí. Koncert se chýlil ke konci a davy lidí začaly opouštět areál. ,,Chceš jít i na jiné koncerty ?" zeptal se Justin a podal mi kelímek s pivem. ,,Nepojedeme už spíš zpátky ? Jsem už docela unavená" poprosila jsem ho a on souhlasil. ,,Drž se mě, je tu hrozně lidí," natáhl ke mně ruku a já se ho pevně chytla. Všechny ty davy mi nedělaly dobře. 

,,Kam to bude ?" zeptal se Justin, když jsme nastoupili do jeho auta. ,,No do mého bytu rozhodně ne," uchechtla jsem se, ale zároveň si uvědomila, že je to spíš k pláči. ,, Hailey...," začal, ale po chvíli se odmlčel. ,,Nemám žádné právo ti do toho kecat,ale myslím si, že v tom vztahu nejsi šťastná," řekl a autem se rozhostilo ticho. Bolelo to , slyšet pravdu nahlas. Původní dobrou náladu z koncertu vystřídal smutek.

,,Já, já to vím...." vysoukala jsem ze sebe a cítila, že se každou chvíli rozbrečím. ,,M-myslíš, že to je mnou?" každé slovo ze mě lezlo zvlášť, slzy se naplno spustily a já nebyla schopná souvisle mluvit. ,, A jak tě to prosím tě napadlo ?" pošeptal Justin a odpoutal mě od bezpečnostního pásu. ,,Pojď sem," řekl a pomohl mi se přehoupnout na jeho stranu sedačky. Seděla jsem schoulená v klubíčku na jeho klíně a plakala. Nad tím, jak se cítím osamělá, nad tím, jak je život ne fér a taky nad tím, co teď budu dělat. Slzy jsem utírala do jeho duhové mikiny, ale to bylo to poslední, co mě právě zajímalo. Soucitně mě hladil po zádech a šeptal, že to bude vše dobré. Kéž by.

,,Nevím, proč mě to tak vzalo " vzlykla jsem a podívala se na něj. ,,Pořádně jsi si uvědomila to, o čem jsi tak dlouhou dobu přemýšlela. Znám to " lehce se usmál a dal mi spadlý pramínek z drdolu zpět za ucho. ,,Žila jsem s ním tak dlouho, nejsem asi připravená na to, být úplně sama," přiznala jsem a popotáhla. ,,Nikdy přece nebudeš úplně sama, máš rodinu, přátele, mě " uchechtl se  a mírně stiskl mojí ruku. ,,Máš pravdu. Jen to bude...nezvyk.  Ale možná mi to něco dá." řekla jsem si nakonec a podívala se mu do obličeje. Na tváři se mu pohupoval šťastný úsměv. ,,Zítra za ním zajdu a pokusím se si s ním o tom rozumě promluvit a ukončit to."

,,Tak se mi to líbí " pokýval hlavou a my se rozjeli. Neměla jsem energii řešit to, jak tu větu myslel.To jsem zkrátka pro dnešek musela nechat být. Z rádia hrál Elton John a já se hlavou opřela o okénko. Neměla jsem chuť si povídat a Justin se naštěstí o žádnou konverzaci nesnažil. Poznal, že chci být sama se svými myšlenkami. Co teď budu sama dělat ? 

Představa, že se budu každý večer vracet do prázdného bytu, byla děsivá. Vždy se mnou někdo byl. Ať už sestra, rodiče nebo právě Shawn. Když jsem otevřela instagram, vyběhlo na mě obrovské množství zpráv a domněnek o tom, proč netrávím čas se svým přítelem a neslavím s ním vydání jeho alba. Protože mi ani neřekl, kdy ho vydá. Přála jsem si, aby všichni tito lidé mě doopravdy poznali. Samozřejmě to nebylo možné,ale tolik věcí by mi to ulehčilo. Třeba by poznali, že nejsem taková, jaká si myslí.

,,Všechno v pohodě ? Dneska přespíš u mě, jo ?" usmál se a já mu poděkovala. Zdálo se to jako dobrý nápad a já nechtěla už dnes za Shawnem nechtěla. Od svých problémů jsem neutíkala, ale chtěla jsem si pořádně v hlavě rozložit, co mu řeknu.