INTERVIEW jb.hb

47.

,,Máme pár možností," odkašlal si Scooter a po stole rozmísti několik papírů.

,,První je se vůbec nevyjadřovat. To bych ale nedoporučoval, ten tlak od fanoušků bude velký," řekl Scooter a já přikývla. Justin mě pořád probodával pohledem, ale já se snažila koukat jen na Scootera.

,,Druhá je popřít všechno, ale to je asi taky blbost. Stejně by tě ještě víc pronásledovali, protože by chtěli odhalit, že lžeme. Což bychom lhali a... pak by to bylo jen a jen horší."

,,Osobně se tedy přikláním k tomu udělat nějaká vyjádření, ale až tak za ty dva týdny. Nechte to teď vyšumět."

Já si promnula oči a pak se podívala na všechny kolem stolu. ,,To mu jako nikdo, ale nikdo nevynadáte? Tohle se totálně posralo a pokaždé, když udělá Justin nějaký průšvih, nějak se to zahladí. Už ale nikdo nemluví o tom, že vy všichni tady dřete, abyste ho očistili, hledáte řešení a tak podobně. A určití lidé se z toho pořád ještě nepoučili."

,,Hailey-" zastavil mě okamžitě Scooter. ,,Nejsem tady od toho, abych ho vychovával. Ty mu vynadej jak uznáš za vhodný, ale já pro Justina pracuju a nejsem jeho rodina...Dělám jen svojí práci," vysvětlil mi a já po chvilce  lehce kývla. Proč jsem sakra tolik vybouchla? 

,,Takže s tím souhlasíte? Nějaká vyjádření až za ty 2 týdny?" přikývla jsem a stejně tak Justin. 

,,Turné dojedem v Americe a Evropu a Asii si nechám tak po roční pauze. Zajisti nové termíny a sepiš nějaké prohlášení," prskl Justin po Scooterovi a ten přikývl. Já snad  nevěřím svým očím...

,,Tak to šlo rychleji, než jsem čekal. My vás tu asi necháme," řekl nám Scooter a s celým týmem se dal na úprk. Ani jsem se jim nedivila, atmosféra tu byla k zbláznění.

,,Pojedu k našim," prolomila jsem to mlčení, které tu panovalo.

,,Pojedeš se mnou na hotel, prosím?" špitl. Stále koukal do stolu a odmítal na mě zvednout hlavu.

,,Ne, pojedu k našim," trpělivě jsem to celé zopakovala. ,,Neviděla jsem je měsíce."

,,Omlouvám se za to, co jsem udělal a řekl."

,,I ke Scooterovi jsi se choval jako idiot," připomněla jsem mu. ,,Justine... pořád máš na čem pracovat."

,,Vím to kurva-" skočil mi do řeči.

,,Víš co? Já teď jedu k rodičům. A budu tam celé ty dva týdny. S turné se zařiď jak chceš. Je mi to jedno. Pak už se vrátím do New Yorku, s Ryanem se domluvím."

,,Jak myslíš," prohrábl si vlasy a něco vytáhl z kapsy od mikiny. ,,Tohle jsem ti přinesl," podal mi obálku. ,,Už jsem to měl vyhlídnuté dlouho."

,,Co to je? zeptala jsem se a on mě pobídl, ať to otevřu. Uvnitř se nacházel poukaz na těhotenské focení. ,,Říkal jsem si, že bys chtěla mít vzpomínku."

Na to, co jsi udělal, pomyslela jsem si.

,,Děkuju, objednám se tam."

Pak jsem za sebou zavřela dveře a vyšla k recepci. Pohlédla jsem ven a uviděla desítky fotografů. Kde jsou moje sluneční brýle? Začala jsem prohrabávat kapsy a najednou se ozvalo odkašlání. ,,Vzal jsem ti je ráno z hotelu, věděl jsem, že je budeš potřebovat," pousmál se a hodil mi je.

,,Jdu zadním vchodem," objasnil mi a já přikývla.

 ,,Děkuju."

---