INTERVIEW jb.hb

bonusová část

,,Hailey Bieber, jdu za dcerou," představila jsem se u recepce a po chvilce mě pustili dovnitř. ,,Je to páté patro." Naskočila jsem do výtahu a vyjela nahoru. Otevřela jsem dveře a zahlédla Ashlyn, jak se baví s fotografem. Ani jsem nechtěla ukazovat, že jsem tady, tak jsem jen v tichosti zůstala stát na místě a pozorovala, co se tu děje. ,,Tak jo, konec pauzy, poprosím všechny zpátky na místa," zatleskal fotograf a Ashlyn se postavila zpátky před plátno. Způsob, jakým se při focení pohybovala, to jak si to užívala a i to, jakou energii a lásku do toho vkládala, mi potvrdilo, že jsme nejspíš neudělali chybu. Jakmile jí bylo 16, začaly se nám hrnout nabídky. A já váhala, dlouho. Nevěděla jsem, jestli pro ní chci tohle módní "utrpení", které jsem znala ze zákulisí Elle. Ale ona si zkrátka nedala říct. A tak jsme s Justinem přihlíželi tomu, jak ve svých 17 jako možná vůbec nejmladší modelka šla přehlídku Hermès. A naštěstí nemá svou výšku po mně, takže je i ideální právě pro přehlídky a ne pouze pro focení.

Bylo pro mě jako pro matku těžké pozorovat to, jak se mi mění před očima. Chvála se na ní hrnula zleva zprava a já se bála, že jí to semele. Naštěstí měla ale po boku Justina, který jako jeden z mála věděl, jaké to je, když ztratíte slávou celé dospívání. Také byl proti. A polevovali jsme až postupně a doteď máme různé hranice.

,,Mami? Ty jsi tady?" vypískla nadšeně Ashlyn a zatáhla mě do ateliéru. ,,Proč jsi přišla neohlášeně?" zeptala se a podala mi šálek s kávou. ,,To už se člověk ani nemůže přijít na svojí dceru?" mrkla jsem na ní. ,,Budeme končit tak za tři čtvrtě hodiny. Přijde pro mě Dan, budeš chtít jít s námi na jídlo?" ,,Ještě uvidím. Utíkej zpátky, ať nezdržuješ," popohnala jsem jí zpět a posadila se na jednu z židlí.

Dan byl nejspíš přítel, nebo tak něco. Bulvár jsem nečetla a ona sama byla naprostá tajnůstkářka. Neřekla nikdy nic víc, než bylo potřeba. To teda rozhodně nemá po otci, zasmála jsem se a čekala co se tu bude dít dál. Fascinovaně jsem přihlížela tomu všemu a zamyslela se, kdy se z naší dcery stala takováhle krásná, téměř dospělá slečna s vlastním názorem a prací. Vidět obě moje děti postupně opouštět hnízdo bylo bolestivější, než jsem si myslela. Ale jak mi radil Justin, musela jsem se s tím smířit a spíš se zaměřit na to dobré, co nás s Justinem čeká. Že si konečně po všech těch letech trochu oddychneme. Že vyrazíme na pořádnou dovolenou karavanem, kterou jsme si slibovali už tak dlouho. Že rozšíříme naší psí smečku. Tolik smělých plánů, na které najednou bude čas.

Tak jsem se zasnila, že jsem si ani nevšimla, že Ashlyn už je hotová. ,,Mami, jdeš teda s námi?" zatřásla se mnou má dcera a já se rychle probrala. Přede mnou stál brunet středního vzrůstu se zelenýma očima. ,,Tohle je Dan," představila nás a já se rozhodla, že s nimi nakonec na to jídlo vyrazím. Moc jim to slušelo, krásně jí doplňoval.

Usadili jsme se a já vybrala jen nějaký lehký salát, vůbec jsem neměla hlad. Chvilku jsem se vyptávala Dana na jeho život a pak jsem si to nemohla odpustit a zeptala se. ,,Už jsi mluvila s Jakem?" Ash zvedla oči od svého jídla a přímo je zabodla do mě. ,,To sis nemohla odpustit, viď," otřela si pusu bílým ubrouskem a odhodila ho vedle sebe. ,,Nemluvila jsem s ním od té hádky. A ne, vím co řekneš, zatím s ním vážně mluvit nechci," odbyla mě a dala se zpátky do jídla. Po pár okamžicích se do toho vložil Dan.

,,Pohádala jsi se s Jakem? Nějak hodně? Proč jsi mi to neřekla?" zeptal se a já se snažila naznačit, ať to radši nechá být.

,,Nepřišlo mi to důležité to zmínit," vysvětlila a Dan slabě přikývl. Pak na mě dlouze pohlédl a řekl něco, co ani jedna z nás nečekala: ,,Chápu, že se ti zdá, že to není žádná velká věc. Ale já taky měl dvojče." Tikal pohledem mezi námi a pokračoval. ,,Nikdy jsem ti to neřekl, protože jsem  na to nebyl připravený. Jednou jsem se s Willem šíleně pohádal, neskutečně. Fakt to vypadalo, že se už nikdy neusmíříme. A pak, o pár měsíců později, se zabil na motorce. Já už nikdy neměl šanci se mu omluvit, vyříkat si to s ním. Neudělej stejnou blbost," dořekl a najednou mi přišlo, že se restaurací rozlehlo ticho.

,,To jsem netušila," pípla po chvíli Ash a Dan jí chytil za ruku. ,,Taky že jsem to ještě nikomu neříkal. Prosím, ať už je to cokoliv, usmiř se s ním," zašeptal a dal jí pusu na čelo. Já nebyla schopná slova. Zvedla jsem se ze židle a přešla k jejich straně stolu. Oba jsem je dlouze objala a Danovi zašeptala do ucha tisíce díků. Už měl veškeré moje sympatie.

Ještě ten večer se stavila Ashlyn u Jakeových dveří. V ruce držela jejich oblíbené sushi a přinesla i malý projektor, co ukradla tátovi. A bylo to jako kdyby navázali ze včerejška. Všechno spolu probrali, všechno si vyříkali a Ash si uvědomila, že tohle byl ten kousek, který jí scházel. Bez Jakea jí byla jen polovina. 

Jake byl od začátku zkrátka jiný. Na rozdíl od Ash netoužil po slávě ani po tom jít ve stopách svých rodičů. Našel se v přírodních vědách a věděl, že se tomu chce nadále věnovat. Chtěl i na univerzitu a vše, co měl, si tvrdě vybojoval. A tady začali jejich nedorozumění a všechny hádky. Kvůli malichernostem, penězům, slavným příjmením a rozdílných pohledech na svět. A Jake tomu všemu nasadil korunu, když si začal s Ashleyinou bývalou nejlepší kamarádkou.

To všechno snad už ale bylo za nimi. A tak spolu strávili skvělé odpoledne a večer a druhý den se společně stavili doma na oběd. Když je Justin viděl zase spolu, téměř se dojal. 

,,Konečně jste přišli na to, že v tomhle šíleným životě kterej jsme vám nadělili, to zvládnete jen společně," přitáhl si je k sobě a já servírovala pečené brambory.

Po dlouhé době v tomhle domě zněl smích obou mých dětí. A byl to jednoznačně krásný pocit.

Bonusová kapitola :) Ve které jsme nahlédli do toho, jak to bylo dál. Přišlo mi zajímavé tam zapojit ten sourozenecký vztah a Dana, protože všichni asi tušíme, že soužití dvojčat může být složité. Všechno teda končí vesele a já mám radost, že vás to tak bavilo!

Jaké na tuto bonusovou část máte názory? Představovali jste si zhruba takhle budoucnost Ashlyn a Jakea?

Ještě jednou vám děkuji za krásné komentáře a protentokrát je to opravdu všechno. :)