INTERVIEW jb.hb

56.

O 6 MĚSÍCŮ POZDĚJI

Vážně se to dělo. První narozeninová oslava mých dětí. Zase všechno uteklo jako voda, Vánoce a tak. Člověk ani nemrkl a byl tu květen- a s ním první narozeninová oslava dvojčat. Ano, prožívala jsem to více, než bylo zdrávo. Bylo mi jasné, že to zatím nemohou tak moc vnímat, ale stejně jsem chtěla udělat pořádnou. Pojat to i jako společenskou událost, pozvat všechny známé, které jsme už dlouho neviděli.

,,Mám potvrzenou účast od všech," zaradovala jsem se a objala zezadu Justina, který zrovna vařil oběd. ,,Paráda. Chceš se jít po obědě podívat na nějaké dekorace? Napadlo mě, že by každý mohl mít svůj koutek. Ashlyn svůj holčičí a Jake svůj klučičí," navrhl a já souhlasila. ,,Bude se to shánět stokrát lépe, než neutrální dekorace," uznala jsem s přikývnutím. ,,Tak vyrazíme ve dvě? Děti budou spát a už tu bude Pattie," zeptala jsem se. ,,Jo, může je pohlídat a my můžeme jít vybrat něco pro oslavu,"mrkl na mě. ,, Tak domluveno."

--

Když jsme společnými silami uklidili všechno po obědě,  s Justinem jsme se oblékli na ven. ,,Máš teda všechno?" usmála jsem se na Pattie a zkontrolovala, jestli má u sebe všechno potřebné pro dvojčata. ,,Hailey, nehlídám poprvé. Klid," zasmála se a já přikývla. Už jsme otevírali dveře, když se bytem rozezněl pláč. Jen jsem se podívala na Justina a zaregistrovala jeho zpruzený výraz. ,,Minutku, jen se tam podívám," požádala jsem ho a on kývl. Vyběhla jsem do pokojíčku a uviděla Ashlyn, která se bez přestání vrtěla na postýlce a jak si skopla všechny své oblíbené plyšáky dolů. ,,Kdopak nám to tady zase zlobí?" natáhla jsem se k ní a vyndala jí z postýlky. Pak jsem ještě koukla na Jakea, který spal jako to nejvzornější miminko. Bylo to tak vždycky- Jake byl ten hodný andílek a Ashlyn nám dávala zabrat. ,,Tak ty asi půjdeš s námi, co?"zeptala jsem se Ash, když se ani po několika minutách nechtěla uklidnit.

Sešla jsem dolů s Ash v náručích a pokrčila rameny. ,,Vezmeme jí s sebou, "oznámila jsem jim a Pattie pozdvihla obočí. ,,Zvládla bych to, ale jak chceš."

,,Pojďme, jinak to nestihneme," už trochu otráveně zamumlal Justin. Ash jsem položila do kočárku a vyrazili jsme.
----

,,Uvolni se trochu, máme všechno pod kontrolou a lidi se baví," Justin mi masíroval záda a snažil se mě uklidnit. Měl pravdu. Oslava se rozjížděla, byl tu každý, koho jsme měli rádi. Pattie právě držela Jakea a rozbalovala s ním dárky. Jeho spíš zajímal balicí papír než dárky samotné, ale jeho úsměv stejně stál za všechny dárky světa.

,,Rayne, vítej!" rozběhla jsem se nadšeně ke dveřím, když jsem spatřila Rayna. ,,Tak dlouho jsme tě neviděli," přitáhla jsem ho k sobě a odmítala pustit. ,,Tak kde máš ty malé poklady? Nesu dárky," ukázal na obrovskou tašku. ,,Ty jsi se zbláznil, tohle snad ani nikdy nerozbalí," zasmála se a pomohla mu. ,,Co si vůbec dáš? Pivo nebo rovnou něco ostřejšího?"

,,Zatím pivo,díky," odpověděl a následoval mě k pultu s nápoji. ,,Tak jak se daří vůbec? Od narození dětí jsme se neviděli," připomněla jsem tu smutnou pravdu. Rayn jednoho dne z našeho života nějak tak zmizel a nikdo moc nevěděl proč. Myslela jsem, že se s Justinem pohádali a proto jsem se v tom nechtěla moc babrat, ale nakonec se ukázalo, že když Raynovi odpadla veškerá práce na turné, rozhodl odcestovat do Vietnamu. Potřeboval si utřídit nějaké věci v hlavě a proto o sobě ani nijak nedával vědět. Nic mě proto netěšilo víc, než vidět, že v něm Justin i já stále máme přítele. Justin k sobě potřeboval mužského parťáka.

Z těchto myšlenek mě vyrušil zpěv Hodně štěstí, zdraví, který se rozléhal z chodby. Justin nesl dort a za ním šla Pattie s cupcaky. Všichni se přidali a ke konci jsme jim pomohli sfouknout svíčky. Po rozbalení všech dárků si s nimi hrál Rayn a já se u pultu potkala s Gigi, která se doteď bavila s někým na opačné straně bytu. ,,Tebe sehnat," odfrkla jsem si a podala jí skleničku s vínem. ,,No jo, tak se nezlob," vyplázla na mě jazyk a objala mě. ,,Mám pro tebe jednu úžasnou zprávu, takovou nabídku," Gigi se tajemně usmála a úplně toužila, abych vyzvídala víc. ,,Povídej," vyzvala jsem jí a sedla si s ní ke stolu. ,,Měla bych, teda ne úplně já, ale prostě jedna známá... měli by pro tebe práci ve Vogue, kdybys projevila zájem," řekla a já málem vyprskla své šampaňské. ,,Děláš si srandu, že jo?" nemohla jsem věřit svým uším. ,,Přestaň vyšilovat," plácla mě přes ruce Gigi a začala se šíleně smát. ,,Proč bych o něčem takovém žertovala? Hele, fakt mluvím vážně. Nebylo by to samozřejmě hned, vždyť děti jsou ještě malé. Ale hodlají ti vyjít vstříc s jakýmkoliv úvazkem a myslím, že to je úžasná příležitost."