Moderátorka a novinářka Hailey po několika pracovních skandálech balancuje na prahu vyhazovu, a proto musí rychle jednat a splnit ultimátum od své šéfové. Buď přinese rozhovor, který přitáhne pozornost úplně každého, nebo se se svým místem v práci...
,,Paní Mallette šla na hodinu jógy, jak jsme se dozvěděli. Už tam ale nedošla. Kolemjdoucí naštěstí zavolali záchranku a pomohli jí," uklidnil mě doktor. ,,Skvěle to zvládla," usmála jsem se a chytla jí za ruku. ,,Hailey?" ozvalo se od lůžka. Doktor stál pořád vedle mě. ,,Víš, přála bych si, abyste už měli s Justinem miminko. Chci být mladá babička," začala se culit a já svraštila obočí. ,,Jako další miminko? Vždyť já už dvě mám," zasmála jsem se a pokusila se to otočit ve vtip. ,,Vnoučata? Moje? A kde jsou?" zeptala se zmateně a začala rukama šátrat po místnosti. Zmateně jsem se podívala na doktora, který tu stále byl. ,,Pane doktore, já už mám rok a půl dvojčata, se kterými je paní Mallette v prakticky denním kontaktu," vykoktala jsem ze sebe a polil mě strach. Něco se stalo s hlavou. Já sakra věděla, že by to nebylo tak lehké.
,,Tohle se mi vůbec nelíbí. Běžte teď prosím domů paní Bieber. Odvezeme pacientku na neurologii, provedeme EEG a znovu kontrolu EKG," oznámil mi a zavolal někoho, aby ji odvezli.
,,To jste nezkontrolovali hned na začátku? Než jste mi řekli, že bude všechno v pořádku?" zvýšila jsem na něj hlas, ale on se se mnou vůbec nechtěl bavit. ,,Odejděte prosím, teď máme práci. Budu vás informovat jakmile budu vědět víc." S těmito slovy mě nechal stát na nemocniční chodbě a já celá bledá vyšla ven. Třásly se mi ruce a skoro se mi ani nepodařilo vytočit Mattovo číslo. Modlila jsem se, aby byly děti s ním. Před jógou je totiž hlídala ona. ,,Jsou se mnou," uklidnil mě Matt. ,,Ashlyn usnula a s Jakem si hrajeme na písku."
,,Díky bohu. Jedu za vámi, musím ti něco říct."
-------
Přesně podle mého očekávání začal Matt šílet. ,,Teď tam stejně nemůžeš, vyšetřují ji," snažila jsem se ho zastavit, ale marně. ,,Doktor mi řekl, že mi zavolá, hned jak bude něco vědět. Prosím, věř mi. Hned ti všechno povím."
Matt nervózně přecházel sem a tam po pokoji a já se snažila uklidnil Ash, která se mi zrovna rozbrečela. V tu pravou chvíli. ,,Ví to Justin?" zeptal se a já zavrtěla hlavou. ,,Nejde se mu dovolat. Podle plánu je přímo teď koncert, je nedostupný, stejně tak jako celý tým," vysvětlila jsem mu a on lehce přikývl. ,,Tohle nám byl čert dlužen," zaklel Matt a svalil se na gauč. Trápil se. A aniž by si to uvědomoval, právě tímhle ukázal, že mu na ní opravdu upřímně záleží.
---
Zdálo se to jako věčnost, než se ozval můj telefon. Volal doktor s tím, že jsou vyšetření hotová a ať si přijedu promluvit o výsledcích. ,,Já pojedu, ty si odpočiň," rozhodl Matt, ale já si nebyla tak jistá. ,,Co když nebude vědět kdo jsi?" ani mi to nešlo vyslovit. Hlas se mi zadrhával. ,,Nepřichází v úvahu," odpověděl rázně Matt, vzal klíče od auta a vyjel.
Já vzala děti ven se alespoň trochu nadýchat čerstvého vzduchu. Tohle bylo šílené. Justin neměl nejmenší tušení, co se právě děje a já neměla jedinou možnost, jak mu to všechno říct. Nezbývalo nic jiného, než čekat.
Po večeři, když jsem uložila děti jsem si nalila skleničku vína. Zastesklo se mi po Justinovi a proto jsem se rozhodla jít do hudebny, abych si ho trochu připomněla. Matt stále nikde a já měla dlouhou chvíli. Zůstala jsem v šoku nad vším tím nepořádkem, který tu byl. Milion papírů a odpadků. Došla jsem k jednomu ze šuplíků a všimla si vrchního čouhajícího papíru s písní. Jmenovala se Koho zajímá. A já se pustila do čtení.
Koho zajímá jestli vychází slunce
Koho zajímá jestli hvězdy svítí
Všechno to jde ruku v ruce,
od té doby, co jsi mi zlomila srdce
Po těchto řádkách jsem to odhodila pryč a ani jsem neměla čas se nad tím nějak zamyslet, protože se ozval šramot klíčů v zámku. Matt byl tu. ,,Tak co?" vyhrkla jsem, hned jak jsem zamkla hudebnu.
Podívala jsem se na Mattův uslzený obličej. ,,Při tom pádu se bouchla do hlavy, tak jak se domnívali. Měla by prý během několika dnů naskočit zpět do starých kolejí...ale tohle? To jsem fakt nečekal," promnul si oči a já ho pevně sevřela v náručí. ,,Co řekla?"
,,Že je šťastná, že jsme tak úžasní přátelé a že škoda, že bydlím tak daleko. Už nějaký ten pátek bydlím u ní tady v New Yorku. Už dávno jsme víc než přátelé," zašeptal smutně a já mu podala skleničku vína.
,,Bude to dobré, věřím tomu," slabě jsem se usmála a vycítila, že chce teď být chvilku o samotě. Já nahoře znovu zkusila zavolat Justinovi, a když to opět bylo marné, nahrála jsem hlasovou zprávu, kde jsem to všechno vysvětlovala. A modlila se za něco lepšího.
----
INSTAGRAM
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
to se líbí jeremybieber a dalším 654 543
scooterbraun děkujeme za všechnu lásku z turné, je to jízda!
