INTERVIEW jb.hb

4.

Vím ,že se v angličtině úplně nerozlišuje vykání a tykání, tak to prosím přehlédněte :Dd

HAILEY

Vstala jsem a vydala se k jeho stolu v rohu místnosti. Culil se jako měsíček a rukou mi pokynul, ať se posadím. ,, A, slečna Baldwin " usmál se a podal mi ruku. ,,Dlouho jsem Vás neviděl "
,, Zůstávám v new Yorku, na rozdíl od Vás " uchechtla jsem se a přisunula židli ke stolu. ,, Moc děkuji za ten dortík, to bylo od Vás milé " pokračovala jsem a on pouze přikývl. ,, A co Vás přivádí zpátky do New Yorku ?" zeptala jsem se, možná až moc zvědavě. ,,Pouze pár neshod s manažerem a chtěl jsem vidět staré přátele. Navíc tu mám i byt, takže jsem prostě jen na chvilku vypadl  z Kanady." přikývla jsem. Jasně že tu má byt. Ten si může dovolit mít byty po celé Americe. 

Poměrně se změnil. K lepšímu. Byl vyspělejší, co se týče projevu a celkově mi přišel více vyrovnaný než kdy dříve.  ,, A co Vy ? Kendall mi říkala, že tu stále bydlíte, píšete pro Elle a -" 

,,Teď zrovna moc nepíšu " uchechtla jsem se a pohled zaryla na tvarohový dortík, do kterého jsem začala nervózně píchat vidličkou. Pak jsem se podívala na jeho zmatený pohled a pustila se do vysvětlování. ,,Udělala jsem pár chyb. A proto jsem v Elle dostala ultimátum, že buď seženu do čtvrtka rozhovor s nějakou obrovskou celebritou, nebo s nemůžu rozloučit se svým místem. A jelikož se mi  nedaří nikoho sehnat,  a asi ani nepodaří takhle narychlo, tak jsem smířená s tím, že v Elle končím. " podívala jsem se na něj a uviděla trochu lítosti v jeho očích. Nechtěla jsem ze sebe dělat nějakou chudinku, ale pravda byla taková, že mi pomáhalo o tom s lidmi mluvit. ,, To je mi líto. Mohl bych Vám nějak pomoct ?" zeptal se upřímně a opatrně stiskl mou ruku. Co ?

,,Tak především bychom si mohli začít tykat ne ?" navrhla jsem a vyprostila mou ruku z jeho sevření. Nebylo mi to totiž dvakrát příjemné. ,, Justin " usmál se, čímž odhalil svůj překrásný úsměv. ,,Hailey. A jelikož ty jsi mi koupil dortík, tak já tě zvu na sklenku Prosecca !" zajásala jsem v duchu a nadiktovala servírce objednávku. Když pak na stole přede mnou přistál jeho telefon s kontakty, trochu jsem zpanikařila. Chce abych do něj napsala  svoje číslo  ?

,,Em- mám ti do něj napsat své číslo ?" zeptala jsem se stydlivě a on se rozesmál. Sakra.Trapas.
,,Tak to můžeš klidně taky, " mrkl na mě. ,,Ale spíš jsem myslel, že bys se mohla podívat co tam mám za kontakty a vybrat si, pokud by tě někdo zaujal. " oznámil mi a já zůstala v šoku. Co že mi to právě nabízí ? 
,,Zároveň bych se přimluvil, aby to šlo i takhle narychlo " oznámil, jako kdyby to byla samozřejmost. ,, To je od tebe moc hezké. Děkuji " usmála jsem se a převzala si od servírky Prosecca. ,,Uhm, tak na nás ?" Pozdvihla jsem obočí a on se zašklebil. ,,Na nás a na to, že dnes zachraníme tvou kariéru " pozdvihl sklenku a my si přiťukli.  ,,Tak už se podívej " posunul svůj telefon ke mně. Byl tu kontakt snad na každého.
Na Rihannu, Ellen, Madonnu, Lady Gagu, Zayna Malika, taky Kanyeho či Jamese Cordena. Upřímně byla otázka času, než bych tam našla číslo na Trumpa.
,,Rozhovor s Rihannou by mohl být skvělý " řekl po chvíli a já nejistě přikývla. ,,Asi ano " nešlo mu říct ne.
,,Ještě to promyslím. " usrkla jsem z Prosecca a začala pociťovat, že se mi ty bublinky dostávají do hlavy. V tu chvíli mi zazvonil telefon. Nemotorně jsem ho vyhrabala z tašky a podívala se na displej. Shawn.
Nechtěla jsem s ním mluvit. Jeho dnešní chování se mi hnusilo a nestála jsem o další neshody. ,,Nezvedneš to ?" Poukázal na můj telefon a já zavrtěla hlavou. Má nálada byla na bodu mrazu, čehož si Justin hned všiml. ,,Promiň, nechtěl jsem tě nějak rozhodit -"
,,To je dobrý " mávla jsem nad tím rukou a porozhlédla se po kavárně. ,,Neshody jsou v každém vztahu. Jen teď byla se Shawnem po delší době nějaká větší "
,,Rozumím. Myslím že zrovna já o tom něco vím " uchechtl se a já taky. ,,Počkat. Tvůj přítel je Shawn Mendes ?" Zeptal se a já nejistě přikývla. Znal ho snad ?
,,Děje se něco ?"
,,Včera jsem slyšel na spotify jeho songy. " objasnil a já pochopila. Shawn se zkrátka stával viditelnějším.
,,Ehm, " prohrábl si vlasy pi chvilce ticha, kdy jsem zírala na zeď. ,,Tak zavoláme té Rihanně ?"
,,Spíš ne " řekla jsem na rovinu. Bylo to ode mě hnusné, snažil se mi pomoci a já ho takto odkopávala.
,,Napadlo mě ale " vyhrkla jsem, až jsem leknutím vylila trochu Prosecca. ,,Nechtěl bys ty být v mém rozhovoru ? Slibuji, že by to byly lepší otázky než co je tvé oblíbené jídlo" zasmála jsem se a ztuhla, když na mě hodil znechucený pohled. ,,To asi nebude ta správná nabídka pro mě. " Řekl ostře a začal se zvedat od stolu. ,,Dobře. Nevadí. Jen jsem to zkusila " vyloudila jsem opět milý úsměv, ale on nadále zůstával chladný. Jeho obličej byl nečitelný. ,,Nechceš tu ještě chvíli zůstat ? Můžeš mi říct, proč tolik nenávidíš rozhovory. " pousmál se a chvilku váhal. Nakonec opět zasedl na židli a my si začali povídat o všem možném. ,,Dobře. Promiň za mojí přehnanou reakci. "

Diktafon na mém telefonu zůstal zapnutý. Nebyla jsem na to pyšná, ale začínalo přituhovat. Čas se mi krátil. A on byl dokonalým adeptem pro interview.

---

Po zhruba hodině už mi Prosecco hodně stouplo do hlavy. V životě by mě nenapadlo, že  s někým, koho znám tak málo, povedu tak upřímný a otevřený rozhovor. Alkohol asi vážně dělal přátele. S Justinem jsme v kavárně trávili další hodinu, byla už celá vyprázdněná. Majiteli ale asi došlo, že když ho zde někdo vyfotí, bude mít promo pro svůj podnik a proto nás nechával zde sedět jak dlouho jsme chtěli.  ,, Dlouho jsem si s nikým tak dobře nepopovídal " prohrábl si vlasy a zvlnil rty do jemného úsměvu. ,,Má slova " 

,,Čeho v životě nejvíce lituješ ?" zeptala jsem se najednou. Tohle byla otázka pro interview.

,, Dělal jsem v minulosti pošetilé věci " podíval se do dálky a nechal chvilku pro vstřebání jeho odpovědi. ,, Jaké věci ?" naklonila jsem se blíž. ,, Choval jsem s neuctivě k ženám. Pořád jsem pil. Taky kouřil. Hodně. Trápil jsem své tělo, nevšímal si svého mentálního zdraví, trápil jsem i lidi kolem mě a vůbec jsem si toho nevšímal. Byl jsem sobec " přiznal a já si všimla, že on  je na rozdíl ode mě naprosto střízlivý. Mluvil od srdce, nebyla v tom žádná známka falše a opravdu svým činů litoval. To jsem poznala.

,,Co se změnilo. Už nejsi sobec ?" pozdvihla jsem obočí a on se mírně  uchechtl. ,,Myslím, že ne. Hodně věcí jsem přehodnotil. Zjistil jsem, co je v životě důležité. Odstřihl jsem od sebe každého, kdo mi za to nestál. Trávil jsem hodně času v přírodě, meditoval jsem, po letech jsem se pořádně nadechl. " mluvil rozvážně. Pečlivě volil každé slovo, jako kdyby se nedalo vzít zpět. A ono nedalo. Jednou bylo řečeno a nelze ho navrátit.

,, Myslím, že jsi udělal dobře. Bylo vidět, že jsi potřeboval pauzu. Tvůj příběh je neuvěřitelný " pověděla jsem a on se zamračil. ,,To neříkej. Měl jsem jen štěstí. Nebo smůlu. Těžko říci. " pokrčil rameny, jako kdyby na tom vůbec nezáleželo. ,, Štěstí" řekla jsem tiše a hrála si se sklenku vína. ,, Určitě jsi měl štěstí. " přitakala jsem.

,,Co je pravdy na tom, že jsi zbil fanouška ?" Dobře, tohle přestával být přátelský rozhovor. Tohle byl výslech. 

,,Každej člověk, se pak považuje za fanouška, aby to v médiích zhoršil " odsekl. ,, Řekl mi tolik nadávek. Potkal jsem ho před restaurací, hleděl jsem si svého, ostatně- bylo před půlnocí a jediné, co jsem chtěl, byl spánek. Pustil se do mě. Ignoroval jsem ho, ale on šel za mnou. Pořád. A bodyguarda jsem s sebou neměl. Začal do mě mlátit, tak jsem se prostě otočil a taky mu jednu vrazil. Samozřejmě že měl s sebou kamaráda, který to natáčel. Tu část, kde mě provokovali, vystřihli. Měl jsem dát do držky i jemu. " řekl a setřel slzu, která mu vytekla z oka. ,,S tímto svinstvem už se nějaký ten pátek potýkám "

Byla to vůbec ta nejotevřenější konverzace, kterou jsem kdy s kým vedla. Mluvil o lásce, zklamáních, depresích, úzkostech....o dnech, kdy se cítil ztracený i o dnech kdy chtěl ukončit svůj život. 

A mně došlo, že jsem v životě nikoho neposlouchala s takovým zájmem.

:(:
Z dnešní části mám radost 💛