part 3

48 4 0
                                    

Vzala jsem kufr a šli jsem směreem..k jeho autu? Asi jo. „Kolik ti je vlastně?" zeptal se.„19 a tobě?" usmála jsem se, zatím co dával do kufru kufry. „Mně je 24 a jsem tam z nejstarších, takže jsem pro ně něco jako máma" dořekl a začal se smát.

Když už jsme seděli a vyjeli směrem k bytu, tak jsem nemohla odtrhnout oči od okolí.Bylo to tady všechno tak-tak velké, pěkné.„Líbí se ti tady?" zeptal se s tím jeho úsměvem.Docela šťastný to člověk.„Ano a moc" usmála jsem se na něj zpět.

„A nechceš mi povědět něco o sobě?"
„No tak jmenuji se Elyi, ale matka mi říkala Ly.Byla jsem nečekané dítě a máma si mě nechala, protože kdyby šla na potrat, mohla by si prý ublížit.Můj otec neznámý.Chodila jsem na obyčejnou základku, kde mě šikanovali.Pak jsem byla na střední, kde jsem vystudovala korejštinu na jedničku a tak jsem ji studovala dál."
„Ohh, to je mi líto.Chceš aby ti řekl něco o mně a kde budeš bydlet?"
„Jo klidně"
„Jsem teda Jin, tuhle školu už studuji 4 roky, takže za rok dělám zkoušky.V bytu jsem já jako nejstarší a ty tam budeš jak tak koukám nejmladší.Bydlím tam s Parkem Jiminem a Jungem Hoseokem, ale jemu říkáme Hobi.Jsou většinou vysmátý a docela i blbý."zasmál se Jin
„Já nikdy neměla kamarády, zní to jakoby byli fajn."nervózně jsem si hrála s prsty
„Taky jsou"řekl mile

„Už jsme tady" řekl Jin a já sebou trhla, protože jsem byla myšlenkami jinde.
„Ježiš promiň nechtěl jsem tě vyděsit" smál se
„V pohodě" mávla jsem rukou a vystoupila z auta.Když jsem se podívala přede mne, spadla mi brada až na zem málem.

(jakoby zespoda xd snad chápete)„Jimin chtěl ten nejlepší a samozřejmě luxus" zasmál se Jin

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

(jakoby zespoda xd snad chápete)
„Jimin chtěl ten nejlepší a samozřejmě luxus" zasmál se Jin.„Tak pojď, kluci už tě čekaj" vzal mi kufr a šel ke vchodu.Šli jsme do výtahu a tam zmáčkl patro 9.Když jsme tam dojeli už jsem z chodby slyšela hlasy, jak se někdo hádá o..sušenky?..asi joo?

Zastavili jsme u dveří „Předem se ti za ně omlouvám" usmál se docela nešťastně „Jo v pohodě" usmála jsem.Vytáhl klíče a odemkl.Když jsem spatřila chodbu od bytu, musela jsem 3x zamrkat.

Když jsem spatřila chodbu od bytu, musela jsem 3x zamrkat

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Jako neříkejte že tohle je realita.0•0

„Haló, žiješ?" zamával mi před obličejem rukou Jin „Jojo promiň, já..jenom nejsem zvyklá na tohle." zasmála jsem se nervózně „Budeš si muset zvykat, tak pojď, jinak ty dva se poperou o sušenky..TVOJE sušenky, pekl jsem je pro tebe.." zněl docela naštvaně.

Kufry jsme nechali v chodbě a sundali si i boty a šli do kuchyně asi.Když otevřel dveře stáli tam dva kluci, nevinně se culili a drželi něco za zády, nějakou krabici.
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
další díl je tu❤️
doufám že se líbí❤️
-🌚

•strange boy• /yoongi ff\Kde žijí příběhy. Začni objevovat