•strange boy• /yoongi ff\

part 38

Chvíli jsem tam zírala a říkala si že to musí být z toho alkoholu, ale pak jsem si uvědomila, že jsem měla jenom jednu zelenou.Rychle jsem se otočila zády k němu, aby mě nepoznal.Vím že je to můj nejlepší kamarád nebo býval, ale po té době si s ním nemůžu jít popovídat.Nemám to ani povolené.

Měl dlouhé vlasy, stažené v culíku, ale jeho styl byl stále stejný.Měl černé kalhoty s kapsami po stranách, černé oversize triko a na zádech měl nějaký vzor a taky černé Balenciaga.

Počkat..když je to on, nebudou tu náhodou i ostatní že ne?

To se mi vyjasnila během 10 vteřin.Do místnosti vešel Tae a za ním Jimin a Hobi.Tae byl jako mladší verze JK a Jimin a Hobi byli pořád stejný, krom vlasů.Tae měl modrý, Hobi měl černý se zelenými prameny a Jimin měl červený.

Byla jsem tak zaujata prohlížení, že jsem si nevšimla že si ke mně někdo sednul.„Elyi?!" pošeptal směrem ke mně.Hned jsem se otočila, ale uvědomila jsem si že to jsem dělat neměla, protože mám jiné jméno.Viděla jsem Namjoona koukající se na mě s vykulenými oči.„Emm..pardon, ale asi jste si mě spletl s někým jiným" zalhala jsem.

„Ohh..pardon, myslel jsem že jste jedna holka.Jak se jmenujete?" zeptal se.„Hyejin Gi a vy?" uklonila jsem se v sedě.„Kim Namjoon" uklonil se mi zpět.„Nebudem si tykat?" navrhl.„Dobře" usmála jsem se.„Odkud jsi?Slyším že mluvíš korejsky, ale nejsi korejka a máš přízvuk" upil si ze svého pití.

„Jsem z..Ameriky, no aa.. přestěhovala jsem se s mámou do Koreje, kde se narodila" v hlavě jsem si pogratulovala za velmi uvěřitelnou větu.Namjoon se začal smát a brečet.„Emmm..co je k smíchu? A proč brečíš?" zeptala jsem se.Ten se ke mě přisunul a obejmul mě.„Chyběla si mi Elyi, proč si odešla? Myslíš že tě nepoznám?" šeptal mi do ucha a brečel mi do krku.

„Jak-Jak si mě poznal?" zeptala jsem se a pořád seděla ztuhle.To se ti moc nepovedlo.„Tvůj hlas, tvoje rysy, tvoje oči.Proč si nás opustila?" odtáhl se a díval se svými mokrými oči do mých.„Prosím nikomu to hlavně neříkej, prosím.Našla si mě mojí matky přítelkyně a přestěhovala jsem se k ní, je to na delší povídání, ale prosím nikomu neříkej že to jsem já a že si mě potkal" prosila jsem ho zoufale.

„Slibuju že to nikomu neřeknu.Budu muset jít za klukami, ale chci se tě zeptat, stálo ti to za to?" zeptal se zlomeně.„Co myslíš?" zeptala jsem se zmateně.„Zlomila si Yoongiho.Nikdo ho teď do Vánoc neuvidí a ani se s námi nechce vídat.Kluci jsou jako bez duše i když se přes to přenesli pořád na tebe vzpomínají a Jungkook? Ten chodí do tvého pokoje v noci a stojí tam před dveřmi a kouká do pokoje 2 hodiny v kuse." vydechl všechno Namjoon.

„Y-Yoongi to zlomilo?" zeptala jsem se.„Ano, měl k tobě nějaký pouto, ale ty si zmizela a on teď prý pracuje denně a tvrdě, aby na tebe zapomněl" řekl zlomeně.„Je mi to líto, ale já na výběr nemám" řekla jsem a chytla jeho ruku."„Proč máš jméno Hyejin?" zeptal se mě.„Aby mě nikdo nenašel a tak dále.Je to na delší vyprávění"dořekla jsem.

„Budu muset jít, prosím řekni že tu budeš zítra" zeptala jsem se a podívala se mu do očí.„Budu" řekl.„Dobře tak v 22:00 támhle v tom rohu" řekla jsem a ukázala mu ten roh, kde nikdo nebyl za celou tu dobu co tu jsem.

„Dobře, mám tě-" nedořekl větu, protože ho někdo přerušil.„Hyejin, jdeme" usmál se na mě Hyunjin a vzal mě za ruku a vytáhl mě do stoje.„Měj se Namjoone" zamávala jsem mu.Zamával mi zpátky.„Řekni mi jaká šance je že tu potkáš svoje kámoše z Koreje a jeden z nich tě pozná" zeptal se Hyunjin šeptem a vedl mě k východu za pas.„Nevím, prosím nikomu to neříkej" prosila jsem ho.„Neboj se" řekl a trochu stisk zesílil abych věděla že to myslí vážně.

Namjoon pov
Nemůžu uvěřit že jsem ji potkal.Tady v Egyptě.Jaká šance je? Malinká jak Jimin.Ale co ti kluci? Nevím kdo to byli, ale snad jí neublíží.Bude těžké lhát všem kamarádům.

^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Holas Felas
Nová kapčaaa <33
-🌚