Život jednoho boha (Lokidore, Ironfrost Czech) POZASTAVENO

46. kapitola

Miami, USA, Země, 18. května 2015

Probudil ho zvuk vzrušených vzdechů. Zmateně zamrkal, než si uvědomil, že to jeho vzdechy naplňují místnost. „Sakra," zamumlal a sevřel v ruce, co měl nejblíže – prostěradlo. Cítil, jak se po jeho mužství líně procházejí prsty. Podle stropu poznal, že už se nenachází na Ásgardu. To znamenalo, že ho laská Tony. Naštěstí si to uvědomil včas. Sklopil pohled a setkal se s oříškově hnědou barvou, jež ho nesmírně uklidňovala. V této chvíli však postrádala hvězdičky klidu. Hořel v nich toužebný oheň.

„Copak se ti zdálo?" zeptal se Tony s pokřiveným úsměvem. Ležel kolmo na posteli, podpíral si jednou rukou hlavu těsně vedle Lokiho klínu a druhou neustále přejížděl po erekci, jejíž vrcholek se leskl drobnými kapičkami. „Doufám, že o nějakém žhavém čísle se mnou," dodal laškovně.

Lokimu probleskly v hlavě útržky z knihovny, jejichž obsah zapříčinil vzrušení, jež se evidentně překlopilo i do bdělého stavu. Pamatoval si, jak po jeho těle bloudily Albusovy ruce. Jak se nechal ochutnávat na každém místě, a to samé mu dával na oplátku. Na to, jak si ho osedlal na divanu a svědky jejich milování byly pouze svazky v knihovně. Na pocit dokonalého spojení, když se jejich role konečně obrátily a on si splynutí mohl užít tak, jak mu to vyhovovalo víc.

To však Tonymu říci nehodlal. Nemělo smysl mu ubližovat takovými řečmi, zvlášť když už tomu bylo tolik let, že musel být Albus po smrti. „Nepamatuju si to," zalhal udýchaně. Propjal se v zádech a jednu ruku zamotal Tonymu do vlasů. Nenápadně muže tlačil k tomu, aby ho pojal do úst a přestal trápit.

„Myslím, že kecáš," obvinil ho miliardář vážně, z bohovy dlaně si nic nedělal a pokračoval ve svém hlazení, k němuž přidal jemné štípání. „Myslím, že mi to jenom nechceš říct," obvinil ho a usmíval se po každém kňučivém vzdechu, kterých se mu dostávalo. Znenadání silně stiskl Lokiho varlata a sevřel kořen penisu. Bůh zalapal po dechu. „A protože mi to nechceš říct," foukl studený vzduch na jeho třísla, „tak bych tě měl takhle teď nechat. Co ty na to?" zeptal se a posadil se.

„To bys mi neudělal," vydechl Loki s vytřeštěnýma očima. „Fakt si to nepamatuju. Přísahám." Zatvářil se jako neviňátko, což naprosto nekorespondovalo s planoucíma očima. Podbřišek už měl v jednom ohni. Napjatý penis tepal a nutil ho se kroutit i naprázdno. Nehodlal však prosit. Teď se necítil na takové hry. Potřeboval jen uvolnit, hrát si mohli potom. Stejně na to měli celou noc, nebo kdy se to vlastně probudil. Cesta z Evropy trvalo dlouho a do postele padli téměř okamžitě po návratu domů.

„A co když ano?" zachraptěl a skousl si ret. „Chtěl bych se dívat."

Bůh nakrčil obočí. „Dívat na co?"

„Na tebe," opáčil s pokrčením ramen a natáhl se, aby nehty vytvořil cestičky po vnitřní straně stehna. „Chtěl bych vidět, co se ti zdálo." Vylezl nad něj a sevřel mu boky mezi koleny. Vlastní penis se otřel o druhý a Loki mimoděk přirazil do jeho břicha. Tony se sklonil níž a pohlédl mu do očí. „Mumlal jsi ze spaní. Vzdychals jako... no, tak nahlas, že mě to vzbudilo. A stál ti. Ukaž mi to. Chci vidět, jak spíš s někým jiným. Chci vědět, jak..."

„Tony..." hlesl Loki a pohladil ho po tváři. Neušel mu tón hlasu, který se snažil maskovat. Vycítil obavu, že by snad nemusel být dostatečně dobrý. Ale to byla hloupost. Albus zůstal v minulosti. Nedalo se to srovnat. A pokud by tu vzpomínku Tonymu ukázal, ublížil by mu.

Zvedl ruce, zapletl prsty na mužově zátylku a přitáhl si ho k polibku. Líbal ho dlouze, hluboce a emotivně. Rozdmýchával v něm zažehnutou tužbu. Dával mu najevo všechny city, jež k němu cítil. Co na tom, že si nepamatoval, jak se spolu dali dohromady. Věděl, že v srdci má místo jen pro něj. Kdokoliv přišel dřív, zůstal v něm, ale neměl jak Tonyho prvenství ohrozit.

Jak se mu navracely vzpomínky, tak si dokázal uvědomit zvláštní pouto, jež ho k Albusovi pojilo. Cítil, že jednotlivá vlákna stále přetrvávala. Avšak s kouzelníkem vnímal plamen, s Tonym požár. Albuse miloval, Tonyho víc než to. Byl si jistý, že kdyby se mu něco stalo, zemřel by na zlomené srdce.

„Zdálo se mi, že jsi mě vykouřil pod stolem v restauraci," zamumlal mu do ucha, jakmile polibek skončil. Rukama silně prohnětl nahý pevný zadek a kousl ho. „Myslím, že bychom mohli jít dnes někam na večeři a vyzkoušet, jestli se vejdeš pod stůl, co ty na to, zlato?" zavrněl, zvedl koleno a začal se s ním přetáčet, až se ocitl nad ním. Zapíral se dlaněmi o postel, usmíval se a v duchu se soustředil na jednoduché kouzlo, které ho mělo dostatečně připravit na to, aby mohl nasednout.

„A co kdyby to bylo naopak?" navrhl Tony se šibalskými ohníčky v očích a navedl svůj úd k Lokiho vstupu.

„Jako že bych já vykouřil pod stolem tebe?" nadhodil a mlsně se olízl, zatímco jeho nitro naplňoval tvrdý sval. Zavzdychal, jakmile byl celý zaplněný a mírně se zavlnil v bocích, aby se příhodně nastavil. Jednu dlaň zapřel o Tonyho hruď těsně vedle reaktoru. Začal se nadzdvihávat. S každým klesnutím ho souvislé myšlenky opouštěly. „Beze všeho," slíbil namáhavě a zavřel oči.

Sotva vnímal ruce, jež se ho dotýkaly. Málem nezvládal dýchat. Vzrušení, které ho zajalo do spárů ještě dříve, než se probudil, překračovalo snesitelnou mez. Do očí mu vstoupily slzy. Celé nitro mu hořelo emocemi. Před očima se mu zatmívalo. Zrychloval. Vlastní penis ho s každým dosednutím plácl do břicha, a to bylo jako šlehnutí bičem. Balancoval na vrcholu srázu. Sténal. Fňukal. A nakonec vybuchl v tak silném orgasmu, že když mu penis konečně přestal pulsovat, dokázal na Tonym ležet jen jako hadrová panenka.

V sobě vnímal příjemné vlhké teplo, z čehož usoudil, že i muž někdy k uspokojení došel. Zamrzelo ho, že si toho nevšiml, avšak nijak víc nad tím nepřemýšlel. Snažil se popadnout dech, aby se z něj odvalil. Tony mu něco říkal, ale nerozuměl ani slovu. Cítil se až příliš vyčerpaný, než aby zvládal reagovat. Až po několika dlouhých minutách se unaveně zvedl aspoň na lokty a políbil ho někam na čelist a nakrčil nos, jak ho poškrábaly vousy.

„Myslím, že ti musím stačit takhle," zašeptal, zdvihl pánev a nechal ze sebe Tonyho vyklouznout. Pak se s vypětím sesunul vedle něj a položil si hlavu na jeho rameno. Mávl rukou, aby je očistil. Oči se mu zavíraly. Možná byl unavený po celodenním cestování víc, než si původně myslel.

„Loki," ozval se Tony po chvíli mlčení, při kterém jemně hladil bohova bedra.

„Hm?" zamumlal a neochotně otevřel jedno oko.

„Díky, že jsi mě neposlechl."

Usmál se, našel jeho dlaň a propletl s ní prsty. „Nikdy bych ti vědomě neublížil..."