Život jednoho boha (Lokidore, Ironfrost Czech) POZASTAVENO

36. kapitola

Ásgard, 1. července 1900

Loki měl poněkud jinou představu o tom, jak mladíky uvede na Ásgard. Plánoval je napřed seznámit s nejbližším okolím, ukázat jim, kde budou spát a později je toužil představit matce. Sif mu vzala vítr z plachet. Nebyl si jistý, zda je dobrý nápad opít je hned po příchodu, kdy byli oba ještě roztřeseni z Bifröstu a s očima navrch hlavy zírali na Ódinovu Stříbrnou síň. Ale copak se ho někdo na něco ptal?

Jistě že ne. Mohl si jen vnitřně povzdechnout a kráčet za ženou, jež popadla oba v podpaží a něco jim nadšeně štěbetala, a tvářit se, jako že je to všechno v naprostém pořádku. V hodovní síni byl prakticky odšoupnut, jak se všichni toužili se smrtelníky seznámit, a než se vůbec stihl rozkoukat, zbylo na něj místo mezi Sif a Volstaggem. Albus byl usazen vedle Fandrala, z čehož Loki příliš dobrý pocit neměl, z druhé strany seděl Thor. Bůh si nemohl pomoci, zdálo se mu, že je Albus podivně křehký mezi dvěma bojovníky a zaznamenal, že se neklidně ošívá a popotahoval se za rukáv pravé ruky, jako by se ujišťoval, že má hůlku k dispozici na jeden pohyb.

Aberforth naproti tomu vypadal mezi Thorem a Hogunem docela spokojený. Ta část, jež v něm převládala a řadila ho mezi děti, zřetelně vystupovala na povrch. S přirozenou zvědavostí pokukoval po všem a po všech a na chvíli zapomněl, že je vlastně nesmírně ukřivděný a naštvaný. Téměř okamžitě se dal s Hogunem do řeči a nedalo se určit, který z nich má více otázek.

Loki vrhl na Albuse povzbudivý úsměv ve chvíli, kdy sloužící na stůl přinesli stříbrné tácy naložené pečenými masy, nadívaným divočákem, omáčkami různých příchutí, mísy ovoce, sladkosti a další pochoutky, které celou noc kuchaři připravovali na počest smrtelníků. Otevřel ústa, ale nestihl promluvit.

„Na smrtelníky!“ zaburácel Thor a pozvedl svůj pohár s vínem, jež bylo mnohem silnější než pozemské.

„Na Midgard!“ přidal se Volstagg.

„Na nové přátelství,“ prohlásil Fandral medovým hlasem a na Lokiho pomalu mrkl.

„Na zdraví,“ odpověděl Albus s poněkud nuceným výrazem a napil se. Olízl si vrchní ret a labužnicky zamlaskal. „Je to výborné,“ pochválil nápoj a zamračil se. „Ale Aberforth by to pít neměl, ještě není ani plnole –“

„Nejsem malej –“

„Tady na plnoletost nehrajeme,“ uklidnil je Volstagg, natáhl se ke kanci a jedním tahem si utrhl celou kýtu. „Buď pozná, kdy má dost, nebo mu bude ráno blbě.“ Pokrčil rameny a zakousl se do masa. „Nic horšího se mu nestane.“

Albus na to už nic neřekl a raději se po vzoru ostatních pustil do jídla. Loki neustále oba dva pozoroval a dával pozor i na ostatní, ale po nějaké době víno zaúčinkovalo i na něj a konečně se uvolnil. Usmíval se, jedl, konverzoval a u stolu měl Albuse. Co víc si přál? Teď se tu cítil více doma než minule. Hovor se stočíl spíše k neutrálnímu vyzvídání o jednotlivých světech, což mu vyhovovalo. Dokonce si Sif odpustila i své špičkování – avšak nepochyboval o tom, že to přijde později – a čas příjemně ubíhal, zatímco hlasy se pod vlivem vína, k němuž přibyla i pálenka, stávaly hlasitější

„Jak vlastně došlo k tomu, že smrtelník okouzlil Áse?“ zeptala se zničehonic bojovnice a na tváři se jí usídlila nefalšovaná zvědavost.

Loki rozšířil oči a rychle se podíval na Aberfortha, který otázku naštěstí přeslechl, než pohled zapíchl někam mezi Albuse a Fandrala, aniž by dával cokoliv najevo. Sám byl na odpověď zvědavý, ačkoliv by uvítal, kdyby padla až v době, kdy bude Aberforth o jejich vztahu vědět.

„No, to mi prozraď,“ odvětil Albus povzbuzen vínem a zadíval se pevně Sif do očí. „Sám to nevím. Na mně není nic obyčejného, teda neobyčejného. Ups. Asi bych neměl dál pít.“

„Něco na tobě být musí,“ odporoval Hogun a poklepával si ukazováčkem na bradu. „Nejsi takový hezounek jako Fandral –“ Loki ztuhl, „– ale Loki by se nezahodil s někým obyčejným.“

„No,“ zaváhal Albus a pokrčil rameny, „tak se asi ptáte špatného člověka.“ Pohlédl na boha a zaculil se. „Čím jsem tě okouzlil, Loki?“

„Cože?“ vyhrkl Aberforth, jenž konečně začal sledovat jejich rozhovor. Oči se mu však už zavíraly. Pití alkoholu ho zmohlo, a jakmile promluvil, položil si hlavu na stůl a zachrápal.

„Mě by spíš zajímalo, čím Loki okouzlil tebe,“ ozval se Fandral s nevinným úsměvem a nevšímal si Lokiho pohledů, které ho žádaly, ať zůstane zticha.

„Nemyslíte, že vám do toho nic není?“ usadil je Loki pevně. „U Devíti, vždyť sotva přijeli a vy jste jak palácové klevetnice.“

„Ty to snad nechceš vědět?“ popíchla ho Sif a naklonila hlavu, aby na něj lépe viděla. „Bojíš se, že tě tak vychválí, že se budeš červenat?“

Zpražil ji pohledem. „Přesně tak. Tyhle věci patří do ložnice a ne ke stolu.“

„Nechte to být,“ zarazil je Thor, vida, že se Albus neklidně vrtí. „Je čas jim ukázat komnaty. Ačkoliv Aberforth je nejspíše uvidí až ráno.“

Smích prolomil napětí. Volstagg navrhl, že chlapce do jeho komnaty přenese a Loki se zvedl, aby odvedl Albuse. Zarazil se. Fandral se k němu nakláněl a něco mu šeptal do ucha, aniž by z Lokiho spustil pohled. Smrtelník se prudce začervenal a odvrátil. Rytíř se zasmál a přátelsky ho poplácal po rameni, než odešel pomoci Volstaggovi, který se sám potácel.

Loki přispěchal k Albusovi. „Všechno v pořádku? Neurazil tě?“

„V pořádku. Ne, nevyděsil. Neurazil. Sakra. Ani nevím, co mi říkal, nerozuměl jsem mu.“ Okázale zívl s rukou zakrytou širokým rukávem hábitu. „Chce se mi spát.“ Zamračil se na něj, stoupl si na špičky už v prázdné místnosti a vyžádal si polibek, jenž mu bůh s radostí oplatil. „Jsem opilý. Nechtěl jsem se opít,“ mumlal zahanbeně do Lokiho šatu.

„Stojíš na nohou, to se cení,“ usmál se, objal ho a odváděl do komnaty. S Fandralem si to hodlal vyřídit později, až Albus usne. 

 ~~~

Zdravím. Jak se máte v téhle době na pikatchu? Já musím říct, že bych dost uvítala, kdybych mohla někam odjet, ani by to nemuselo být až na Ásgard (ale jako pozvání bych neodmítla, to zase ne), ta dlouhodobá nekončící karanténa už mi solidně leze na nervy. Tak snad se máte v rámci možností dobře!

Co myslíte, že tak mohl říct Fandral Albusovi? A jak bude reagovat Aberforth? Bude si vůbec pamatovat, že k takovému rozhovoru došlo? Jsem zvědavá na vaše domněnky.

Opatrujte se. ❤