Život jednoho boha (Lokidore, Ironfrost Czech) POZASTAVENO

Prolog

Konec srpna 1899

„Můžeš mi sdělit, bratře, co tady děláme?" zeptal se Loki otráveně a rozhlížel se po malé vesničce, v níž zřejmě smrtelníci akorát obědvali, neboť na širokých ulicích se v té chvíli nikdo nepohyboval. Větřík nechával poletovat lístečky spadaných ze stromů a proháněl je mezi domy, slunce se odráželo od střech a propůjčovalo jim nazlátlou barvu.

Pohrával si s několika kamínky, jimiž žongloval před sebou, aniž by se jich dotkl. Nemusel svou magii skrývat. Jasně cítil, že toto místo je kouzly naprosto prosycené, i když byla jiná než ta jeho. Obrátil se na bratra a znechuceně nakrčil nos. „Kde to vůbec jsme?"

Thor pokrčil rameny a pohodlně se usadil na jedné zídce. Natáhl se za sebe, utrhl stéblo trávy a vložil si ho do úst. „Jmenuje se to Godrikův důl. Víc nevím," vysvětloval a pohodil hlavou. „Otec mi jen nařídil, abych tě sem vzal. Prý už budeš vědět, co dělat."

„Hm, takže zase nějaká Ódinova intrika?" zabručel Loki a zaťal pěst. Ne však vzteky, jen tak ukončil proud magie, který držel poskakující kamínky ve vzduchu, jež se kvůli tomu snesly na zem a rozvířily prach na cestě. „To jsem zvědav, co to bude tentokrát," mumlal, ale zpozorněl. Věděl, že Všeotec nedělá nic náhodou.

Soustředil se, nechal svou mysl bloudit po okolí. A vycítil něco, co sem nepatřilo. Mávnutím ruky nechal Thora sedět na zídce a vydal se za tím pocitem. Přivedl ho až před dům, který na místní poměry vypadal poměrně velkolepě. Fasáda měla zdobené prvky, okna složitě vyřezávané okenice a dveře zlaté klepadlo i kliku. Povytáhl nad tím obočí a opřel se o jednoduchou kruhovou kašnu, v jejímž středu se nacházela socha, jež mu na první pohled připomínala ženu. Po detailnějším prozkoumání však zjistil, že se jedná o muže v podivné plandavé róbě, jenž se opírá o meč s posázeným jílcem.

Pomyslel si, že je to směšné, ale pozornost mu náhle upoutalo něco jiného. Obrátil se za sebe. Thor stále seděl na zídce a přežvykoval stéblo, evidentně si ničeho nevšiml a jen nastavoval tvář slunci. Ale on cítil, že se něco děje. Vnímal, jak se nenápadně ochlazuje a příjemná atmosféra místa se mění v pochmurnou. Vlastně by se nedivil, kdyby se najednou zatáhlo a z nebe by začaly létat blesky, avšak počasí se nezměnilo.

Jen ten pocit, který mu napřimoval chloupky na zátylku a způsoboval mrazení okolo páteře. Temnota, kterou nedokázal definovat, začala obalovat jeho srdce ve chvíli, kdy se z domu ozval křik a nesrozumitelná slova. Něco bylo naprosto špatně. Zůstal stát jako paralyzovaný, snaže se identifikovat ten ledový pocit, který sem nepatřil. Magie se v jeho nitru hromadila připravena vybuchnout v ochraně svého pána, ale potlačoval ji. Temnota nebyla namířena na něj. Neútočila. To, že její dotek cítil v povědomí, bylo jen díky jeho vnímavé mysli, již léta cvičil pod dohledem Friggy, své matky.

Dveře se s třeskotem otevřely a on si uvědomil, že celou dobu zadržoval dech. Setkal se s různobarevným pohledem mladého světlovlasého muže. Ta temnota přicházela z něj, vnímal to, když se jejich oči setkaly a on prudce vydechl. Trvalo to sotva několik úderů srdce, než se mladík otočil, rychle odkráčel za roh a ozvalo se prásknutí, s nímž ustal i pocit tíhy na prsou. Hned poté slyšel zoufalý nářek vycházející z domu otevřeným oknem.

A v té chvíli už věděl, co bude dělat. Zamyšleně se připojil k bratrovi. „Zavolej Heimdalla a vrať se domů."

„A co ty, Loki?" ptal se Thor překvapeně. „Otec neříkal, že bys tu měl zůstat."

„Otec přece věděl, že zjistím, co je třeba, ne?" opáčil a zuby se mu blýskly v úsměvu. Objal svého bratra a zopakoval svůj příkaz, k němuž dodal: „Nějakou dobu se na Midgardu zdržím."

„Jak dlouho?" ptal se zmateně.

Loki se zamyslel. „Asi sto let, počítám. Uvidíme."

Ahoj.

Vítám vás u nové povídky, která, pokud se mi podaří záměr, propojí světy HP a Avengers v jeden, ačkoliv ta cesta nebude jednoduchá a určitě bude velmi dlouhá. Ještě si nejsem jistá, jak rychle budou vycházet kapitoly a odkdy přesně, ale předpokládám, že snad v průběhu května začnu.

Prolog zveřejňuji již teď, jelikož mám cover od Ashala20 a nerada bych, aby zbytečně ležel v konceptech.

Snad se vám příběh bude líbit.