Styles Twins

part 16

''Dvojčata? Páni'', řekl, čemuž jsem se zasmála. Najednou se auto zastavilo. Když jsem se podívala před sebe, zjistila jsem, že stojí na parkovišti u kina.

''Vážně jsme celou cestu strávili povídáním o tom, s kolika kluky jsem se seznámila a jací jsou?'', zasmála jsem se.

''Neboj se, výslech bude pokračovat po filmu'', řekl. Šťouchla jsem do něho a následně se znovu zasmála.

Niall mě vzal na jeden z novějších filmů, Annabelle, za což jsem mu po shlédnutí nadávala. Byl to jeden z nejhorších hororů které jsem viděla. Myslím to tak, že jsem se u něho šíleně bála.

"Do kina už s tebou nikdy nejdu", řekla jsem, když už jsme seděli v autě. Pořád jsem kontrolovala, jestli na zadním sedadle ta panenka nesedí.

"Ale notak, bylo to super", zasmál se Niall a nastartoval motor.

"Týden z toho nebudu spát!", řekla jsem, čemuž se Niall opět zasmál a vyjel z parkoviště.

"Bojíš se?", zašeptal na mě strašidelným hlasem.

"Nialle!", okřikla jsem ho a vložila si tvář do tváře. Jsem vážně jeden z největších strašpytlů na světě.

"Tohle je super", zazubil se.

"Jsem ráda že se bavíš. Já totiž ne", odfrkla jsem naštvaně.

"Ale i tak mě miluješ", řekl a šťouchl mě do ramena.

"Jedeme někam na to jídlo? Mám hrozný hlad"

"Neboj se, na za chvíli už budeme jíst", řekl. Zatleskala jsem radostí.

"Jsi jako malá", řekl se smíchem a zakroutil hlavou.

***

Zastavili jsme se v jednom fast foodu blízko našeho domu. Oba jsme si dali kousek sýrové pizzy a coca colu v kelímku. Sedli jsme si ke stolu a oba začali jíst.

''A jak se vlastně má Bella? Dlouho jsem ji neviděla'', řekla jsem a usrkla si své coca coly.

''Pamatuješ jak pracovala v té velké firmě blízko našeho bytu, jako pomocnice?''

''Pracovala? Ona už tam nepracuje?''

''V té firmě ano. Ale už ne jako pomocnice. Ředitel s ní byl vážně spokojený a měl ji rád. A shodou okolností jeho sekretářka musela práci opustit, kvůli nějakým problémům, a on Belle nabídl tohle místo. Samozřejmě to hned přijala, protože i ona má ráda jejich ředitele. Takže povýšila z pomocnice na sekretářku ředitele, to je dost dobrý že?''

''To je sakra dobrý!'', zazubila jsem se.

''Byla z toho nadšená a já samozřejmě taky, když jsem viděl, jakou z toho má radost''

''Vyřiď jí, že jí moc gratuluju''

''Samozřejmě, vyřídím''

''A co ty a tvoje práce? Jsi spokojený?''

''Nemůžu si stěžovat. Psát do novin byl vždycky můj sen''

''Jo, to vím'', usmála jsem se.

'' Takže moje práce je takový můj koníček. Jsem vážně rád že dělám to, co mě baví, a do práce nechodím se špatnou náladu''

''To jsem ráda''

''Někdy bys mohla přiletěl a já bych ti mohl ukázat kde pracuju. Vlastně bych ti mohl ukázat i památky a tak. Udělali bychom si takový společný výlet po Austrálii. Taky jsem nebyl všude a jsou místa, na které bych se rád podíval''