Styles Twins

part 9

''Jo Samantho, musíš jít'', řekl Harry. Zrovna, když jsem mu chtěla říct, aby mi neříkal Samantho, zvedl se a mluvil dál. 

''Doufám že přijdeš Samantho. Pokud ne, budu zklamaný'', řekl s menším úsměvem a odešel pryč. 

Co to sakra. Včera nebyl ani schopný mě pozdravit, radši dělal, že mě nevidí, a dneska mě přemlouvá, abych šla na táborák? 

''Doufám že přijdeš. Pokud ne, budu zklamaný''

Nechápu to. 

Zbytek dne proběhl normálně. Když nám skočilo vyučování, s Edwardem a Judy jsme se společně přesunuli ke skřínkám a následně opustili budovu školy.

''Půjdeš na ten táborák, že ano?'', zeptala se mě Judy po cestě domů. Judy bydlela kousek od Edwarda, takže měla cestu kolem mého domu taky.

''Já nevím'', zamumlala jsem a zaklonila hlavu. Tuhle otázku jsem slyšela už nejmíň 6x.

''Musíš tam jít Sam'', řekl Edward.

''Jsem tady nová, skoro nikoho ze školy ještě neznám''

''Znáš nás dva, to ti nestačí?'', ušklíbla se Judy a hravě mě šťouchla do ramene.

''Navíc to bude příležitost se s někým seznámit. Bude tam celá škola, bude se sedět kolem táboráku. Bude to sranda'', řekl Edward nadšeně.

''Možná půjdu'', řekla jsem nakonec.

''Super'', řekla Judy a začala tleskat, čemuž jsem se začala smát. Po chvilce jsme se zastavili před naším domem. 

''Tak zítra ve škole'', řekl Edward. 

''Ahoj Sam'', rozloučila se se mnou Judy. 

''Mějte se'', řekla jsem s úsměvem a vyběhla pár schodů u domu. Z kapsy od bundy jsem vytáhla klíče, odemkla jsem si a vstoupila dovnitř. 

***

Ležela jsem na posteli a učila se na zítřejší testy, když mi zazvonil mobil, čímž mi oznamoval, že mi přišla nová zpráva. 

Neznámé číslo: těším se na zítřejší večer 

Zprávu jsem si přečetla asi 4x. Kdo to je? Je ta zpráva vůbec určitě mně? Třeba je to omyl.

Já: kdo ji??

Neznámé číslo: Edward ti nedal moje číslo? tady Judy hah

Já: oh aha. ne, nedal. předpokládám ale že ty moje číslo máš od něj že? 

Klikla jsem na číslo a uložila si ho do kontaktů 

Judy: jop, včera U Britney mi ho dal

Judy: jak už jsem napsala jako první, těším se na zítřejší večer

Já: řekla jsem že půjdu MOŽNÁ 

Judy: ne, půjdeš uRČITĚ 

Já: Judyyyy

Judy: neodmlouvej 

Já: ani nevím co na sebe 

Judy: je to táborák Sam, co by sis chtěla oblékat??

Judy: půjdeš, i kdybys neměla nic na sebe a musela jít nahá

Judy: dobře, to asi ne 

Judy: ALE PROSTĚ PŮJDEŠ 

Já: no tak fajn.. 

Judy: skvěle!!

Judy: bude to sranda, uvidíš! 

Já: třeba jo 

Já: musím se jít ještě chvíli učit, na zítřek toho máme moc

Judy: určitě jo! 

Judy: já vím, sedím na posteli, okolo sebe mám otevřené 4 sešity a 3 knížky. je toho tolik, že nevím kde začít. 

Já: uvidíme se zítra ve škole 

Judy: měj se Saam 

Já: ahoj Judy :)

***

S Judy a Edwardem jsme se domluvili, že mě před 6. vyzvednou doma. Kolem půl 5. už jsem se začala chystat. Umyla jsem si a vyfoukala si vlasy, jemně se nalíčila a jako nakonec jsem přistoupila ke svě skříni a přemýšlela jsem, co si obleču. Nakonec jsem si vzala černé rifle, šedé tričko s dlouhým rukávem a černo-bílou šusťákovou Nike bundu.

V 17:40 jsem uslyšela zvonek a podle času jsem usoudila, že to bude Judy s Edwardem. Vzala jsem si mobil, oblékla jsem si bundu a vyšla z pokoje ven. Vydala jsem se ke schodům, kde jsem potkala mámu.

''Máš tady kamarády'', řekla s úsměvem. Kývla jsem a společně jsme se vydaly dolů ke dveřím.

''Ahojte'', pozdravila jsem je hned.

''Ahoj'', řekla Judy.

''Ahoj Sam'', usmál se Edward.

''Mami, tohle jsou Judy a Edward. A tohle je moje máma''

''Jsem ráda, že si Sam našla tak brzo dobré kamarády'', řekla máma. Edward s Judy se jen usmály.

''Přijdu..''

''Je mi jedno, v kolik přijdeš Sam. Je pátek a jsi plnoletá, navíc jdeš na školní akci. Hlavně se bavte'', řekla máma. Usmála jsem se.

''Dobře'', kývla jsem.

''Jen pamatujte na dobré vychování'', řekla s menším úšklebkem na tváři.

''Nebojte se paní Barlowá'', zasmál se Edward.

''My jsme slušní'', ujistila ji Judy.

''Tak si to užijte'', řekla máma.

''Ráda jsem vás poznala'', dodala.

''My vás taky''

''Pa mami'', usmála jsem si a vzala si ze stolku klíče.

''Na shledanou'', pozravili ji Edward s Judy.

''Ahojte'', máma nám otevřela dveře a my vyšli ven z domu. Po tváři mě ''pleskl'' studený vítr. Nemyslela jsem si, že je až taková zima. Jemně jsem se otřepala a vložila ruce do kapes, přičemž jsme se všichni vydali na cestu do školy.

_______________

Nemůžu uvěřit tomu, že tahle story má už přes 1 200 přečtení. Story, kterou jsem nedávno začala psát. Vy jste prostě ti nejlepší, vážně! 

Děkuju moc za hvězdičky a komentáře, vždycky mi udělají hroznou radost. Samozřejmě ale nejvíc děkuju za to, že tuhle story vůbec čtete. 

Včera jsme ve škole v češtině psali něco jako sloh a učitelka mě pochválila, že hezky píšu, že jsem to napsala nejlíp z celé třídy. Potěšilo mě to, fakt hodně. Hrozně moc ráda píšu, hrozně mě to baví. Ani nechápu jak, prostě buď vezmu propisku, nebo sednu k počítači ke klávesnici a píšu a píšu až z toho vyjde dlouhý text. Ne vždycky se mi líbí, někdy se mi zase líbí fakt hodně. 

Ještě jednou moc děkuju, že tohle čtete. Miluju vás❤❤