Styles Twins

part 61

"Harry jednomu klukovi z jejich bandy představil Sam jako svou kamarádku", broukla Judy.

"Opravdu?"

"Jo. Přitom se ke mně jako ke své kamarádce nechová", zamumlala jsem.

"No já nevím, Sam. Teď jsem z toho mimo. Ale můžu ti říct, že ne tak mimo jako Harry", řekl a hlavou ukázal na Harryho, který stále hleděl do blba.

Celý den jsem strávila doma. 

A ten další taky. 

A další taky.

Ve čtvrtek večer mě Edward vytáhl na chvíli ven. Procházeli jsme se ulicemi a mlčeli. Nebylo to ale takové to trapné ticho. Tohle ticho totiž vůbec nevadilo. V kavárně jsme se stavili pro kávu do kelímku s sebou. 

"Odpustíš Harrymu?", zeptal se mě Edward.

"Huh?"

"Odpustíš Harrymu?"

"Já nevím, Edwarde", povzdechla jsem si. 

"Je z toho fakt hodně špatný"

"A myslíš že já ne? Víš jak mě to zamrzelo, když to vyslovil? Proč nepřiznal, že jsem jeho přítelkyně, když se tak ke mě chovat a vlastně jsem jeho přítelkyně byla.. jsem.. byla"

"Protože jsi první holka, do které se zamiloval. On v tomhle chodit neumí"

"Jak víš že se do mě zamiloval?"

"Nejsem slepý. Vidím, jak se na tebe dívá. Jakou radost mu udělá, když se díky němu zasměješ. Kolik holek myslíš že si přivedl domů?"

"Nevím"

"Jedinou. Tebe"

"To nic nemusí znamenat"

"Je to na tobě, Sam. Ale říkám ti, tohle je poprvé co je opravdu zamilovaný do dívky. Zaslouží si ji mít, Harry je dobrý kluk, fakt. I když to tak na první pohled nevypadá"

"Je mi už docela zima. Doprovodíš mě domů, prosím? Nechci jít v té tmě sama"

"Jasně", pousmál se.

***

"Promysli si to", řekl Harry, když jsme zastavili před naším domem. 

"Promyslím", šeptla jsem. Vmáčkl si mě do objetí a já jsem konečně za tu celou dobu cítila menší uvolnění. 

"Děkuju, Edwarde. Za to, že jsi tady pro mě"

"Za to nemusíš děkovat, Sam. Jste tady pro tebe pořád", řekl, což mě donutilo se usmát. 

"No vidíš, úsměv ti sluší víc než když se pořád mračíš"

"Dobrou noc, Edwarde"

"Dobrou noc, Sam"

***

Když jsem se vrátila ze sprchy do pokoje, všimla jsem si, že mi bliká mobil. Psal mi Nathan. 

Nathan: hej kočko

Nathan: ten víkend platí?

Já: nevím..

Nathan: stalo se něco?

Já: jo

Já: ale nic 

Já: vlastně nic 

Nathan: co se stalo, Sam?

Já: pohádali jsme se s Harrym 

Nathan: moc?

Já: jo

Nathan: ublížil ti?

Já: jo 

Nathan: fyzicky????

Já: N E 

Já: to ne 

Já: bože, to nikdy 

Nathan: tak co se stalo?

Já: nechci to řešit přes zprávy 

Nathan: tak v sobotu? zvu tě na pizzu 

Já: já nevím, Nathane..

Nathan: ale já vím 

Nathan: potřebuješ přivést na jiné myšlenky 

Nathan: a tohle bude nejlehčí způsob 

Já: dobře 

Nathan: do soboty mi napiš adresu a já tě vyzvednu 

Já: dobře

Nathan: čas ještě upřesním 

Já: děkuju, Nathane 

Nathan: nemusíš děkovat, kočko 

Nathan: těším se na tebe 

Já: já na tebe taky x 

Zhasla jsem mobil, položila ho na stolek, zachumlala se do peřin a snažila se usnout.

Mám mu odpustit? 

Nemám?