Styles Twins

part 28

''Nejsi vůbec špatná, zlato. S tebou bych si rád užil'', promluvil zase ten druhý hlas, přistoupil mě ke mě blíž a položil mi ruku na zadek. Uskočila jsem.

''Prosím, nechte mě být'', řekla jsem znovu.

''Zasekla ses a teď tuhle větu budeš opakovat dokola?'', zasmál se ten první.

''Nevadí, i tak by se s tebou určitě šukalo bezvadně'', řekl ten první, stoupl si vedle třetího a položil mi ruku na druhou půlku zadku. Tvrdě mi ho zmáčkl a druhou rukou se mi snažil rozepnout kalhoty.

''Ne, prosím, pusťte mě'', naléhala jsem hystericky. V duchu jsem se modlila, aby tenhle moment hned přestal, a nebo aby netrval dlouho. 

Jeden z nich už se mi doslat do kalhot, až pod kalhotky, a přejížděl mi po nahé kůži. Když už jsem si myslela že jsem ztracená, stal se zázrak. 

''Okamžitě od ní dejte ty své nechutné pracky pryč'', zakřičel naštvaný hlas vedle nás. Poznala jsem ho. Harry. 

''Hej, to je Harry Styles'', špitl jeden z nich. V ten moment ode mě uskočili. 

''Ještě jednou mi na ni sáhnete a já přísahám že vás zabiju'', procedil přes zuby a šel rychlým krokem ke mě. 

''Promiň kámo, nevěděli jsme že je tvoje''

''Tak už to víte. Teď se otočte a zmizte, nebo vám tak rozbiju hubu že se z toho poserete''

''Už jdem.. my už jdem'', řekl jeden z nich a během vteřiny byli pryč. Okamžitě jsem Harrymu vpadla do náruče. Potřebovala jsem jeho objetí.

''Harry'', vzlykla jsem a utřela si slzy.

''Udělali ti něco? Jsi v pořádku??''

''Neměli k tomu daleko''

''Oni.. oni se tě dotýkali?'', odtáhl se ode mě a zeptal se tiše. Kývla jsem. 

''Jak moc?'', jeho hlas byl ostrý. 

''Sahali mi na zadek a jeden z nich se.. se mi dostal do kalhot''

''Já ty zasraný čuráky zabiju!'', vykřikl a rozhazoval rukama kolem sebe. 

''Ne, ne Harry, už je konec. Už.. jen mě prosím obejmi'', jen co jsem to dořekla, Harry mě znovu mačkal v náruči.

''Děkuju Harry, že jsi přijel. Nebýt tebe, tak.. tak..''

''Shhh, na to ani nemysli Sam. Oni na tebe už nesáhnou. Nikdo, od koho si to nebudeš přát, na tebe už nesáhne''

''Znáš ty kluky? A jak to že se tě tak báli? Že hned přestali?''

''Jsou od nás ze školy. Znají mě jako člena té nebezpečné party, se kterou si nikdo nechce zahrávat. Mohl bych je zničit, kdybych chtěl''

''A ty je chceš zničit?''

''A ty chceš abych je zničil?'', zeptal se. 

''Ne, ne.. pokud se už tohle nebude opakovat''

''Nebude, to ti slibuju'', řekl a věnoval mi polibek do vlasů

''Bože Sam, měl jsem o tebe takový strach'', vydechl. 

''Vážně?''

''Ano. Už když jsi mi celý den neodpovídala na zprávy, měl jsem divný pocit. A když jsi mi zavolala a řekla co se děje, myslel jsem že zešílím. Nevěděl jsem, co dělat, byl jsem úplně jak šílený. Jel jsem nejrychleji jak jsem mohl abych byl u tebe. A když jsem tě tady viděl s těma.. čurákama. Tohle už mi nikdy nedělej, prosím''