Styles Twins

part 8

Edward: jo, jsou si podobní

Já: ne, nejsou

Edward: jo, jsou. jako přes kopírák. co když je to on? co když nás učí velká filmová hvězda???

Já: jsi divný

Edward: ale i tak mě máš ráda

Usmála jsem se. Je to pako, ale má pravdu. Za ty 2 dny co se známe jsem si ho vážně oblíbila. 

Po večeři, kdy jsem se přejedla tátovou výbornou domácí pizzou, jsem zbytek večera strávila připravováním se do školy. Vytvořila jsem si přehledný rozvrh hodin, na všechny předměty jsem si rozdělila sešity a jejich obaly jsem vyzdobila různými obrázky, které jsem si vytiskla, aby byly pěkné a dobře se mi z nich učilo. 

Na konci dne jsem si umyla vlasy, vyfoukala je, oblékla se do pyžama a s knížkou Zůstaň se mnou jsem zalehla do postele. 

***

Ráno jsem vstávala s dobrou náladou, což se mi už dlouho nestalo. Proběhla moje každodenní příprava do školy, vzala jsem si mobil, sluchátka a batoh a s úsměvem na tváři jsem odešla z pokoje. Po cestě ze schodů dolů jsem si pobrukovala písničku Really Don't Care od Demi a Cher. Když jsem přišla do kuchyně, máma a táta už seděli u stolu. Oboum jsem popřála dobré ráno. 

''Dneska máš skvělou náladu'', poznamenala máma. 

''Jo'', souhlasila jsem s ní, přičemž jsem si mazala toastový chléb džemem. 

''Jak to?'', zeptal se táta. Pokrčila jsem rameny a do chlebu jsem se chutí zakousla. 

''Nejsi zamilovaná?'', usmála se máma. 

''Možná je zamilovaná do toho kluka, se kterým se seznámila první den ve škole'', řekl táta.

''To je možné. Za těch pár dní spolu byli nějak často. Pozval ji do baru a ukazoval jí školu'', bavili se mezi sebou jako bych u toho nebyla. 

''Hej, já jsem tady'', řekla jsem a zamávala nad hlavou rukou. 

''A nejsem do Edwarda zamilovaná'', zamumlala jsem a znovu se zakousla do chlebu. 

''Já si myslím že jsi'', uculila se máma. 

''Nejsem!'', zamračila jsem se. 

''Sam je zamilovaná, Sam je zamilovaná'', začil si zpívat táta. 

''Oh přestaňte'', protočila jsem očima. 

''Vypadá mile, já ti ho schvaluju'', řekla máma. 

''Já taky!'', přidal se k ní táta. 

''Ale já s Edwardem nic nechci mít! Je to jen kamarád'', řekla jsem, přičemž jsem rozsvítila obrazovku mobilu a zjistila, že už bych měla jít. 

''Musím jít, nebo přijdu pozdě'', dodala jsem a vložila si do úst poslední sousto mé snídaně. Do batohu jsem si vložila svačinu, kterou jsem měla nachystanou na stole. Možná je divné, že mi ještě v 18ti máma chystá svačinu, ale ona pořád říká, že když svačiny chystá sobě i tátovi do práce, může ji nachystat i mně do školy. 

''Zase na tebe čeká Edward?'', zeptal se táta. 

''Utíkej, ať nemusí čekat dlouho'', řekla máma. 

''Kriste Pane'', zamumlala jsem a rychle odešla na chodbu. Za sebou jsem slyšela, jak se oba začali smát. Obula jsem si boty a vzala si bundu a klíče.