Styles Twins

part 5

''Ten tvůj nový objev tě nevzal na jídlo?'', zasmál se táta. 

''Cože? Jaký objev? Je to jen kamarád ze školy!'', řekla jsem, přičemž jsem se zamračila. 

''Ano, samozřejmě. Jen kamarád'', řekl, přičemž mu na tváři pohrával úšklebek. 

''Můžeš se skočit převléknout, za pár minut to bude hotové'', dodal po chvilce. 

''A co to bude?'', zeptala jsem se zvědavě. 

''Tortellini se sýrovou omáčkou'', odpověděl táta. Přimhouřila jsem oči a usmála se. 

''Já vím, že je minuleš'', uchechtl se táta.

Ráno mě vzbudil otřesný zvuk budíku. Slabě jsem otevřela oči, nahmatala mobil a ten hrozný zvuk vypla. Znovu jsem se zamuchlala do deky a ještě zavřela oči. V posteli bylo tak příjemně teplo a vůbec se mi nechtělo vstávat. Ale musela jsem. 

Po pár minutách přemlouvání samu sebe jsem odhodila deku a vstala. Po železném žebříku jsem slezla do spodní části svého pokoje a vydala se do koupelny vedle. Přišla jsem k umyvadlu a podívala se na sebe do zrcadla. Z šuplíku jsem si vzala gumičku a svázala si vlasy do copu. Potom jsem si vzala kartáček a zubní pastu a vyčistila si zuby. Opláchla jsem si obličej, vzala si ručník a utřela se. 

Vrátila jsem se do pokoje a přešla k jedné ze skříní s oblečením. Otevřela jsem ji a přemýšlela, co si obleču. Po dlouhém přemýšlení jsem si konečně outfit na dnešní den vybrala. Vzala jsem si černé legíny, světle hnědé tričko a tenkou džínovou košili. Oblékla jsem se a zamířila znovu do koupelny. Z šuplíků jsem vytáhla svou kosmetiku a jemně se namalovala. Upravila jsem si vlasy, zkontrolovala svůj make up a koupelnu upustila. V pokoji jsem se na sebe naposledy podívala do zrcadla, vzala si svoji černou kabelku a odešla z pokoje na chodbu. Zkontrolovala jsem svůj mobil, přičemž jsem zjistila, že za 5 minut musím odcházet. Seběhla jsem po schodech dolů a šla do jídelny, kde už seděli máma s tátou a snídali. 

''Dobré ráno'', popřála jsem jim. 

''Dobré ráno Sam'', řekl táta. 

''Jak ses vyspala?'', zeptala se mě máma s úsměvem. 

''Dobře, vůbec se mi nechtělo vstávat'', řekla jsem. 

''Říkala jsem si, že ti ten budík zvoní nějak dlouho'', zasmála se máma. Sedla jsem si ke stolu vedle ní, kde byl nachystaný sendvič a slenice pomerančového džusu. Hned jsem se pustila do jídla. 

''Nikdo ti to jídlo nesní Sam, nemusíš tak hltat'', řekl táta s pobavením. 

''Dneska spěchám'', řekla jsem s plnou pusou. Spolka jsem kousek sendviče, který jsem měla v puse a zapila ho džusem. 

''Mám před školou sraz s Edwardem, ukáže mi školu'', vysvětlila jsem, přičemž jsem si znovu kousla do sendviče. 

''S tím Edwardem?'', zeptala se máma. 

''Ale, s tím Edwardem, který mě včera doprovodil domů'', řekla jsem a snědla poslední sousto svého sendviče. Dopila jsem džus a zvedla se od stolu. 

''Děkuju za snídani'', řekla jsem, ze stolu si vzala svačinu a pití, co mi tam máma nachystala, a dala si to do kabelky. 

''Musím jít, nebo přijdu pozdě'', vyjekla jsem. 

''No utíkej'', zasmál se táta. 

''Mám vás ráda, mějte se!'', zavolala jsem na rodiče po cestě ke dveřím. 

''Ty taky'', zavolala na mně zpátky máma. Obula jsem si bílé Vansky, vzala jsem si do ruky koženou bundu, kabelku, do které jsem si hodila klíče, otevřela dveře a vydala se na cestu do školy.

***

Venku foukal vítr a nebylo dvakrát teplo. Oblékla jsem si bundu, kterou jsem nesla v ruce a ruce strčila do kapsy. Když jsem se blížila ke škole, bylo pár minut do čtvrt na 9, což byl čas, na kterém jsme se včera s Edwardem domluvili. Jen co jsem vstoupila do areálu školy, viděla jsem Edwarda, jak se opírá o budovu. Když si mě všiml, koutky úst se mu zvedly v široký úsměv. Trvalo mi jen pár vteřin, než jsem přišla k němu. 

''Ahoj'', uculila jsem se. 

''Dobrý ráno'', řekl. 

''Pojď, jdem dovnitř, je celkem zima'', pokračoval hned. Kývla jsem na souhlas a následovala ho ke dveřím. Otevřel mi je a poodstoupil na bok, abych kolem něj prošla. Usmála jsem se a vešla dovnitř. Do obličeje mi okamžitě ''plesklo'' teplo. Bylo to příjemné. Edward si vedle mně odkašlal.

''Odteď mi říkej průvodce'', řekl, přičemž se snažil mluvit jako dospělý chlap. Uchechtla jsem se. 

''Tak kde začneme, pane průvodce?'', zeptala jsem se. Edward udělal pár kroků přede mně a já ho s pobavením sledovala. 

''Vítej na Abraham Lincoln High School'', řekl, přičemž rukou ukázal na celou místnost. 

''Moje jméno je Edward Styles a dneska tě provedu touhle nádhernou školou'', řekl a uklonil se přede mnou. Složila jsem hlavu do dlaní a začala se smát, protože mi to přišlo hrozně vtipné. 

''Co se směješ?'', ptal se Edward, a i když se hrozně snažil nesmát se, moc mu to nešlo. 

''Ale, to nic. Můžeme pokračovat'', řekla jsem, přičemž jsem si utřela slzy, které mi začaly téct díky smíchu. 

''Pane průvodce'', dodala jsem s úšklebkem. 

''Takže, naproti nás se nachází skříňky. Musíš zajít za vrátnou, aby ti skříňku přidělila'', řekl, přičemž ukázal na malou místnost vedle nás. 

''Po naší prohlídce se tady můžeme stavit'', dodal. Kývnutím jsem s ním souhlasila. 

''Po pravé straně se nachází třídy, kam my ale nechodíme. Na levé straně se taky nachází třídy, kam nechodíme, dál ale tělocnična a jídelna. Pojď, jdeme se tam podívat'', řekl. Následovala jsem ho chodbou. 

''Tady je tělocvična. Před vstupem do ní jsou dvě šatny; pro holky a pro kluky. Dál tam jsou ještě sprchy a záchody. No a potom samotná tělocvična. Samozřejmě máme i hřiště venku, za školou. Chodí se tam přes šatny'', řekl, potom popošel o kousek dál, stejně jako já. 

''A tady je jídelna. Nelekni se, je dost velká'', zasmál se. Vešli jsme dovnitř a on mi ukázal, kde obvykle sedí on s Judy, jeho kamarádkou, kterou mi chce dneska představit. Taky mi řekl, kde většinou sedává Harryho parta a další skupinky lidí. 

''Před obědem dneska máte tělocvik, takže se potom sejdeme u tohohle stolu'', řekl. 

''Dobře'', usmála jsem se. 

''A teď pojď, jdu ti ukázat ještě další 2 patra'', řekl a zamířil ke dveřím, přičemž já jsem ho samozřejmě následovala.