Styles Twins

part 10

''Pa mami'', usmála jsem si a vzala si ze stolku klíče.

''Na shledanou'', pozdravili ji Edward s Judy.

''Ahojte'', máma nám otevřela dveře a my vyšli ven z domu. Po tváři mě ''pleskl'' studený vítr. Nemyslela jsem si, že je až taková zima. Jemně jsem se otřepala a vložila ruce do kapes, přičemž jsme se všichni vydali na cestu do školy.

Když jsme se blížili ke škole, uslyšeli jsme hudbu, což znamenalo, že už to začalo. Po cestě mi Edward s Judy vysvětlovali, jak tenhle každoročně pořádaný táborák vlastně probíhá. 

Ze začátku se všichni prostě jen poflakují po školním dvoře, poslouchají muziku, pijí alko i nealko. V 7 hodin fotbalový tým naší školy, který vlastně tenhle táborák pořádá, začíná hrát fotbal. Ne že by přijeli kluci z jiné školy a hráli s našima, ale náš tým se rozdělí na dvě družstva a ti proti sobě hrají. Po fotbale vystoupí kapela Four. Jsou to 4 kluci ze třeťáku, kteří spolu hrají od prváku. Prý jsou dobří a vystupují na všech takovýchle akcích. Nemají vlastní písničky, ale zpívají covery. Po vystoupení se rozdělá oheň, všichni si sednou okolo něho, kluci z Four hrají na kytaru a všichni zpívají.

''Four se ti určitě budou líbit. Jsou skvělí. A ještě k tomu i hezcí'', řekla Judy, přičemž jí na tváři pohrával menší úšklebek. 

''A jejich zpěvák, Mate, ten je z nich nejhezčí!'', dodala. 

''A který z nich se líbí tobě?'', pobaveně jsem šťouchla do Edwarda. 

''Moc vtipný'', řekl a protočil očima, což mě donutilo se zasmát. Prošli jsme kolem školy na školní dvůr, kde už bylo spousta lidí. 

''Nikoho z těchto lidí neznám'', zakňučela jsem, přičemž jsem se naklonila k Judy, aby to slyšela jen ona. 

''Klídek, bude to v pohodě'', řekla povzbudivě. 

''Jdeme si pro pití'', řekl Edward, chytil nás obě za ruce a táhl nás ke stolu, kde byly plechovky různých druhů nealka, jako například Coca Colu, Sprite, a láhve piva. Vzala jsem si plechovku vanilkové Coca coly a napila se. 

''Čaute lidi!'', řekl známý hlas vedle mně. Otočila jsem hlavu doprava a viděla Harryho. Stál vedle mně a za ním nějací kluci a holky. Poznala jsem je, byla to ta Harryho parta, která přišla k Britney, když jsem tam byli my s Edwardem, a o kterých mi vykládal. Zayn, Liam, Louis, Hope a Clarie.

 ''Ahoj Samantho'', řekl mi Harry a šťouchl mě do ramena.

''Sam'', opravila jsem ho. 

''Jste tady dlouho?'', zeptal se nás Harry. 

''Před chvílí jsme přišli'', odpověděl Edward. 

''Hej Harry, dochází nám pití. Skočíš pro další krabice? Jsou ve škole, ve třídě Beena'', řekl Zayn za mnou. 

''Jo, jasně'', kývl Harry. 

''Jdeš se mnou Samantho?''

''Až mi přestaneš říkat Samantho''

''Proč ti vadí, když ti někdo Samantho? Je to přece tvoje jméno'', zasmál se. 

''Nelíbí se mi'', zamračila jsem se. 

''Prostě pojď''

''Samantho'', dodal s úšklebkem. 

''Jsi blbec'', zamumlala jsem a otočila se k Judy. 

''Někde vás najdu'', řekla jsem jí. Kývla na souhlas a usmála se, přičemž mi z rukou vzala moji plechovku Coca coly. 

''Nezdržuj'', zabrblal Harry, chytil mě za ruku a táhl mě ke škole. Po tom, co se mě dotkl, mnou projelo horko a chlad zároveň. Nechápala jsem, co se to děje. 

''Proč tak spěcháš?'', zasmála jsem se. Harry na to nic neřekl. Šli jsme dál mlčky, až jsme přišli do naší třídy. 

''Nevím jestli je dobré, že jsem s tebou tady, ve škole, kde jsme úplně sami. Vůbec tě neznám a jsme tady sami. Co když mi něco uděláš? Třeba mě zabiješ?''

''A nebo tě ohnu o tenhle stůl a ošukám tě'', řekl pobaveně a ukázal na učitelský stůl za mnou.

''Jsi pořád takhle sprostý?'', povytáhla jsem obočí. Všimla jsem si, že Harry udělal pár kroků blíž ke mně, čímž jsem já udělala pár kroků dozadu. Když se ještě přiblížil, chtěla jsem udělat dalších několik kroků dozadu, ale po prvním pohybu jsem narazila na stůl. Na ten učitelký stůl. Harry už stál přede mnou, s vítězným úšklebkem na tváři.

''Bojíš se mě?'', zeptal se. Díval se mi přímo do očí, což způsobilo, že jsem se divně zachvěla. 

''Proč bych měla?''

''Co když tě vážně ošukám?'', udělal ještě jeden krok ke mně, stál přímo přede mnou, naše těla se skoro dotýkala. 

''To si nemyslím''

''Popravdě jsem o tom chvíli přemýšlel'', naklonil se ke mně, cítila jsem jeho horký dech. Srdce mi začalo bít rychleji, což jsem se snažila zastavit. Nechtěla jsem, aby si toho Harry všiml. Aby si všiml, že jsem v jeho blízkosti nervózní. 

Harry své oči sklopil k mým rtům, přičemž si svůj spodní ret zkousl. Jednou rukou se opřel o stůl, o který jsem se opírala, což způsobilo, že byl ještě blíž. 

''Harry, jsi tady?'', ozvalo se z chodby. Harry ode mně rychle odstoupil a já se narovnala.

''Jo, ehm, jsem tady'', řekl Harry chraplavým hlasem. Po chvilce se ve třídě objevil Liam.

''Co tady děláte?'', zeptal se s úšklebkem.

''Nic'', zamumlal Harry. Stála jsem u stolu a hrála si s prsty. Nevěděla jsem, co říkat. Před chvílí jsem málem políbila Harryho; kluka, kterého vlastně skoro vůbec neznám. A on teď dělá, jako by se nic nestalo.

Ale vlastně, stalo se něco??

''Lidi už se nás ptali, kde je pití, a vy dva jste pořád nešli, tak jsem se šel podívat, jestli to pití vůbec donesete'', řekl Liam, na tváři mu pořád pohrábal úšklebek.

''Ty krabice jsou támhle'', ukázal Harry na několik krabic u velké skříně.

''Chcete pomoc?'', zeptala jsem se.

''To je dobrý'', odpověděl Harry.

''Dobře'', řekla jsem tichým hlasem a bez dalšího slova jsem odešla ze třídy zpátky na školní dvůr.