Styles Twins

part 21

''Asi ses co?'', přivřela oči.

''Zamilovala'', zašeptala jsem.

''Ach můj bože Sam'', řekl Judy a promnula si obličej.

''Proč je takový? Proč je tak hrubý?'', ptala jsem se.

''Protože je to prostě Harry. Jen Edward je jeden z mála na které je hodný. Což pořád nechápu, to jak si ti dva rozumí, ale už to tak prostě je. Harry prostě takový je a ty ho nezměníš Sam''

''Proč musí být všechno tak komplikované'' zabručela jsem.

Zbytek dne ve škole jsem nějak přežila a snažila se nemyslet na Harryho, a taky si ho všímat, i když to bylo dost těžké, když jsme byli ve stejné třídě. Před námi bylo posledních pár minut hodiny literatury. 

''Máme posledních pár minut hodiny a já vám potřebuju něco oznámit. Mám pro vás velký úkol'', oznámil učitel. 

''Achjo, další slohovka'', ozval se Liamův hlas, ovšem učitel ho neslyšel.

 ''Ve dvojici, které si sami vytvoříte, mi vypracujete slohovou práci, kde popíšete svou oblíbenou postavu z libovolné knihy. Ve dvojici to budete vypracovávat proto, že mě zajímá jak se společně shodnete kterou postavu ze které knihy budete popisovat. Budete na to mít měsíc. Rozumíme si?'', jen co učitel dořekl poslední větu, zazvonilo, což znamenalo že se všichni začali balit a zvedat ze svých míst. 

''Doufám že ano'', dodal zamračeně. 

''Nojo, chápu, už chcete být pryč. Uvidíme se na další hodině'', rozloučil se s námi. Všichni jsme se odebrali dolů ke skříňkám. 

''Slohovou práci jsem nepsala už dlouho'', řekla jsem, když jsme s Edwardem a Judy stáli u svých skříněk. 

''Tak si na to zvykni, učitel na nich ujíždí, píšeme jich několik za rok'', řekl Edward. Protočila jsem očima a zavřela si skříňku.

''Nezdržujte, jdeme'', řekla Judy a oba nás táhla za ruce ven ze školy. 

''Můžeme se stavit v půjčovně pro nějaké filmy'', navrhl Edward. 

''To není špatný nápad'', řekla jsem. 

''Je to sice na druhou stranu, ale není to zase tak daleko'', dodal. Když jsme vyšli z areálu školy, opravdu jsme šli na druhou stranu od našeho domu. A opravu jsme v půjčovně byli asi za 3 minuty.

''Každej vybere jeden film'', rozhodla Judy a všichni 3 jsme se rozeběhli po obchodu jako malé děti. 

***

Já vybrala Něco jako komedie, Judy S láskou Rosie a Edward 22 Jump Street. S 3 DVDčky jsme vyšli z půjčovny a vydali se zpátky ke škole, odkud už jsme šli k nám domů. 

''Máš doma rodiče?'', zeptala se Judy. 

''Ne, oba jsou ještě v práci'', odpověděla jsem. 

''A kde pracují?''

''Táta vaří v jedné luxusní restauraci a máma pracuje v obchodě s oblečením''

''Vaří v luxusní restauraci? Páni ty se máš, taky bych chtěl tátu kuchaře, každej den mi by vařil speciality''

''No po pravdě si nestěžuju, táta vaří fakt skvěle. Dneska večer budou domácí hamburgery a počítá s tím, že u nás zůstanete na večeři''

''Tak tohle nemůžu odmítnout'', řekl Edward. 

''Moje slova'', zazubila se Judy. 

Po pár minutách jsme došli k nám domů. Zavedla jsem Edwarda a Judy do obýváku a šla do kuchyně. Vytáhla jsem velkej podnos, na který jsem naskládala 3 plechovky Coca coly, udělala dva popcorny a do misky nasypala čokoládové bonbony. S tácem jsem se vrátila do obýváku. Oba se okamžitě do popcornu pustili.

''Hele, nechte taky něco pro mě'', zasmála jsem se. 

''Něboj še'', řekl Edward s plnou pusou. 

''Tak co, jakej film máme první?''

''Můj!''

''Nene, ten můj''

''Ne, ten můj, protože ten můj je nejlepší''

''Víte co, střihneme si. Kdo vyhraje, toho film se pustí'', navrhla Judy. A tak jsme si střihli. A vyhrála jsem já.

''Takže Něco jako komedie'', řekla jsem nadšeně a okamžitě se s DVDčkem v ruce hnala k televizi.

''Ještě jsem to neviděl'', řekl Edward. 

''Určitě se ti to bude líbit, já ten film miluju, je fakt skvělý!''

''Tak když to říkáš ty, tak to určitě bude pravda'', řekl. Otočila jsem se na něho a usmála se. Pustila jsem film a vrátila se k nim na sedačku. 

''Tohle není vůbec špatné. Takže bychom se mohli scházet každej týden, vždycky u někoho jiného'', řekl Edward. 

''To je skvělý nápad!'', začala nadšeně Judy tleskat, čemuž jsme se s Edwardem začali smát. 

''Ale máš pravdu, je to skvělý nápad'', řekla jsem. 

''A teď už ticho, film začíná'', řekla jsem, otevřela si plechovku Coca coly, napila se a do pusy si nacpala hrst popcornu. 

''Neudav se'', ušklíbl se Edward, za což jsem ho šťouchla do ramena a do pusy si nacpala další hrst. Edward se zasmál a udělal to stejné. Myslím že za chvíli půjdu udělat další popcorn.

***

Právě jsme dokoukali 2. film, když jsem slyšela přijet k domu auto. Za malou chvilku se otevřely vchodové dveře. 

''Sam, jsme doma'', slyšela jsem volat mámu. 

''Jsme v obýváku'', zavolala jsem na ni zpátky. Za chvilku už byli máma s tátou v místnosti. 

''Dobrý den'', pozdravili Edward a Judy rodiče. 

''Mami, tati, tohle je Edward a Judy''

''Ráda vás poznávám'', usmála se na ně máma. 

''Stáli jsme přes hodinu v zácpě, mysleli jsme že zešílíme'', řekl táta, který s sebou táhl tašku s nákupem.

''Říkala jsem si kde jste tak dlouho'', poznamenala jsem. 

''Nebudeme vás rušit, pomůžu tatínkovi s večeří''

''Doufám že se navečeříte s námi, budu dělat hamburgery'', řekl táta Edwardovi a Judy. 

''Moc rádi'', řekli oba zároveň. 

''Půjdeme nahoru, stejně jsem jim chtěla ukázat můj pokoj'', řekla jsem. 

''Až bude jídlo hotové, zavoláme vás'', usmála se máma.