Styles Twins

part 52

Harry: řekni mi prosímtě

Harry: co je to za kluka

Harry: u tebe na instastories

Já: Nathan 

Já: letěli jsme spolu 

Já: je taky z Brooklynu 

Já: a sem do Austrálie letěl za svou přítelkyní 

Já: a mimochodem 

Já: už jsem na místě 

Harry: let proběhl v pořádku? 

Já: naprosto 

Harry: skvěle 

Já: chybíš mi 

Harry: ty mě taky, babe 

Já: ozvu se později 

Harry: dobře

Harry: zatím x 

Zamkla jsem mobil, odložila ho na stolek a napila se kávy. 

"To máš od toho jednoho z dvojčat?", zeptal se Niall a prstem ukázal na můj kluk. Chytla jsem do dlaně přívěšek H a usmála se.

"Jo, od Harryho"

"Takže máš kluka?"

"Jo..."

"No páni, moje malá sestřička má kluka!"

"Nialle, není to můj první kluk", zasmála jsem se. 

"Ano, ale jsi moje malá sestřička", uculil se. 

"A jaký vlastně je?", dodal. 

"Je.. je složitý"

"Složitý?", pozvedl obočí. 

"Patří do té party těch tvrdých kluků ze střední. Na všechny je hrubý, i na mě byl.. ze začátku. Někteří z něho mají až strach. Ale se mnou je úplně jiný. Předtím jsem si nebyla jistá, jestli.. tohle je to, co chci. Ještě teď jsem si malinko nejistá, když mi všichni říkají, že mi ublíží, že si na něho mám dávat pozor. Ale já nechci. To, čím je, když je se mnou, je prostě něco úžasného. On je úžasný, když je se mnou. Dal mi na cestu tenhle řetízek, aby byl se mnou, i když se mnou není. To je přece.. to něco znamená, ne?"

"Jo, jo, asi jo"

"Jaký z toho máš pocit?", naléhala jsem. 

"Neznám ho, Sam. Ale podle toho co říkáš.. pokud je opravdu jiným člověk, když je s tebou, lepším člověkem, tak na sebe můžeš být pyšná a užívat si toho, jaký je. A kašli na všechny ostatní"

"Přesně to stejné mi řekla máma"

"Protože je to pravda, Sam"

"Asi jo"

"A co další kamarádi?"

"S Edwardem jsem se seznámila hned první den, co jsem byla ve škole. To je vlastně to druhé dvojče. Harryho brácha. A teď mě později seznámil s Judy, se kterou si moc rozumím. Jinak jsem se s dalšími ve škole ještě moc nepoznala. Nejvíc času trávím s Harrym a Judy a Edwardem.. i když s ním jsem teď dlouho nic nepodnikla. Až budu doma, musím to napravit"

"Dvojčata, to je fakt vtipný. Rozeznáš je od sebe?"

"Po pravdě? Teď už jo, ale poprvé jsem si myslela, že je to jeden kluk. Byl to docela trapas", rozesmála jsem se a začala mu vyprávět o prvním setkáním s Harrym, o němž jsem si myslela, že je to Edward. 

Někdo do mě vrazil a všechny papíry, které jsem měla v ruce, jsem upustila na zem.

"Oh, moc se omlouvám", řekl neznámý hlas za mnou. 

"To je.. to je dobrý", řekla jsem koktavě.

"Tebe jsem tady ještě neviděl, jsi tu nová?", zeptal se mě a podal mi moje papíry.

"Jo, jsem tady dneska poprvé"

"Jinak, jsem Edward"

"Já jsem Samantha, ale říkej mi Sam"

"Moc rád bych si s tebou dál povídal, ale musím jít. Určitě se tu ale ještě uvidíme"

"Jo, jasně, um, nebudu tě zdržovat"

"Ale rád jsem tě poznal. Měl se Sam'"

"Ahoj Edwarde"

Rychlejším krokem jsem schody seběhla a ocitla se v přízemí. Když jsem se rozhlédla na obě strany, abych našla východ, uviděla jsem Edwarda, jak jde směrem ke mně. Usmála jsem se a šla mu naproti. Trochu jsem se zarazila, když jsem viděla jeho oblečení. Před tím měl obyčejné dříny a černo-červenou košili, teď měl na sobě černé džíny a čistě bílé tričko.

'"Ahoj, zase", řekla jsem se smíchem.

"Jak ses stihl tak rychle dostat dolů a převlíknout se?"

'"To tetování jsi před tím neměl?"

'"A proč jsem si před tím nevšimla toho piercingu na rtu?"

"Edwarde?",  oslovila jsem ho po chvíli ticha, děsilo mě to, že nic neříká a jen se na mně divně dívá.

"Harry, už zase?", slyšela jsem najednou vedle sebe hlas, který jsem už jednou slyšela. Po chvíli si osoba stoupla vedle kudrnatého kluka. Vykulila jsem oči a chytla se za hlavu. Blázním? Jsem blázen? Právě přede mnou stojí Edward a.. Edward??

"Sam, tohle je moje dvojče Harry", řekl jeden z nich s povzdychem, ten kterého jsem potkala, když jsem šla od ředitele, Edward. 

"No to si děláš prdel", smál se Niall.

"Když se na ně podíváš, jsou úplně stejní! Jen teda Harry má piersing a tetování, jinak jsou opravdu naprosto stejní"

"I tak, Sam, já být nima, tak chčiju smíchy"

"Díky, fakt díky", řekla jsem se smíchem. 

***

Dopili jsme kávu a vydali se k Niallovi. 

"Asi máš po té cestě hlad, co?" 

"Jo, hroznej", zasmála jsem se. 

Slíbil mi, že uvaří tradiční australské jídlo - Fish and chips // ryba a hranolky //. 

"Najíme se, odpočineme si a vyrazíme na první výlet"

"Souhlasím!"

Když jsme projížděli městem, nestačila jsem se divit. To město bylo jedním slovem úžasné. Už se nemůžu dočkat toho, až ho poznám blíž.

Když jsme jeli výtahem k Niallovi do bytu, byla jsem celá natěšená. Niallův byt znám jen z videí a fotek a už tak se mi neskutečně líbil. A naživo..

Byl naprosto úžasný. Vstoupili jsme do obrovské místnosti, která se skládala z předsíně, obýváku a kuchyně s jídelnou. Napravo byla spíž, koupelna, záchod a nádherná ložnice se šatnou. Nalevo byla pracovna s knihovnou a pokoj pro hosty, ze kterého plánují udělat dětský pokoj, až přijde čas. Všechno měli sladěné do bílé a béžové barvy.

A co bylo nejkrásnější. 

Malý vánoční stromeček u televize. 

"Slavíme přece předčasné Vánoce", zazubil se Niall. Já ho prostě zbožňuju.