Styles Twins

part 45

Rozhlížela jsem se kolem sebe, když v tom jsem ho uviděla.

Harry. 

S Hope. 

Tou týmovou děvkou.

Díky alkoholu v krvi jsem nemohla čistě přemýšlet a v hlavě se mi okamžitě udělal hrozný zmatek. Harry, sedící na sedačce, drží v jedné ruce kelímek a druhou rukou hladí Hope po stehnu. Ta mu, s tím nejodpornějším úsměvem, který jsem kdy viděla, šeptá něco do ucha. Když jsem chtěla udělat krok vpřed, zatočila se mi hlava a já upadla. Když jsem pozvedla hlavu, viděla jsem Harryho pohled. Vyděšenost a překvapenost. To jsem v nich viděla. A taky jsem viděla to, jak rychlostí blesku vstal a během vteřiny se objevil u mě. 

"Sam?", vyjekl. 

"Jsem v pohodě", zamrmlala jsem. 

"Co tady děláš?"

"A co tady děláš ty? Teda spíš, s kým co tady děláš?", šlapala jsem si na jazyk a než jsem domluvila, stihla jsem se třikrát přeřeknout. Alkohol nepiju a už vím proč. 

"Ty jsi pila?"

"Trošku", škytla jsem. 

"Pojď sem", zašeptal a pomohl mi postavit se na nohy. 

"Kdy jsi přišla?", zeptal se mě. 

"Jak to může být dlouho? Jedna, dva, čtyři.. včera?", řekla jsem a rozesmála se. 

"Pane bože, kdo ti nalil to pití?", zabručel. 

"Jeden moc hodný kluk, který nás potkal u dveří"

"Nás?"

"Mě a Judy"

"Jak se ten hodný kluk jmenuje?"

"To si už nepamatuju"

"A kde je?"

"Je s Judy s kuchyni. Já si chtěla odskočit se vyčůrat, ale nemohla jsem najít záchod", řekla jsem. Harry se uchechtl. 

"Jak to že jseš tak roztomilá i když jsi opitá?"

"Teď se nebudeme bavit o tobě, hošánku. Můžeš se vrátit k té tvé divoké jízdě mezi mírem a strachem"

"Divoké jízdě mezi mírem a strachem? Co to kurva meleš, Sam?" vydechl a prohrábl si vlasy. 

"To se přese o Naději říká, ne? I když ona je spíše divoká jízda mezi penisy všech kluků ve městě"

// Hope je v překladu Naděje. "Hope is the wild ride between peace and fear", v překladu "Naděje je divoká jízda mezi mírem a strachu" je citát od Elizabeth Abel //

"Kurva Sam", rozesmál se Harry. 

"Ty bys neměla pít", dodal.

"A ty bys neměl motat hlavu naivním holkám, které se do tebe zamilují", fňukla jsem. 

"Pojď sem", natáhl ke mě ruce, ale já couvla, což opět způsobilo mé zavrávorání a já, podruhé, málem spadla, Harry mě ale chytil.

"Tak já si myslím že to stačilo, jde se domů"

"Já nikam nejdu. Ty se běž vrátit k té krávě a já se vrátím k Judy"

"Nikdo se nikam vracet nebude a oba odcházíme"

"Ale-"

"To nebyl návrh. Jdeme"

"Musím dát Judy vědět, že jdu pryč"

"Fajn. Pojď sem", řekl a chytil mě, aby předešel dalšímu mému pádu a společně jsme se odebrali do kuchyně, kde byli Judy a ten kluk, jehož jméno si nepamatuju. 

"Takže ty seš ten, kdo se ujal dvou opuštěných holek u dveří a jednu z nich-", podíval se na Judy. 

"Obě dvě zlil jak dogy?", ušklíbl se Harry na tohojehožjménosinepamatuju. 

"Vážně to bylo takhle?", uchechtl se tenjehožjménosinepamatuju.

"Beru Sam domů. Postaráš se o Judy? Doprovodíš ji domů?"

"Jasně, kámo. Neboj se"

"Fajn. Takže my jdeme"

"Měj se Judy", ušklíbla jsem se na svou opilou kamarádku. 

"Ahoj", uchechla se. 

"Moc mě těšilo, pane jehožjménosinepamatuju. A děkuju, že jste mě dostal do tohohle stavu"

"Jsem Jamie", zasmál se. 

"Klídek, já si to zítra stejně nebudu pamatovat"

"Už pojď, ty hvězdo", ušklíbl se Harry, chytil mě a vedl mě ke dveřím.