Styles Twins

part 34

"Zajedeme na pizzu?"

"Jooooo", řekla jsem nadšeně. Harry se zasmál, stoupl si a pomohl stoupnout si i mně. Vzala jsem si tašku a spolu jsme vyšli na chodbu, kde jsem náhodou potkali Edwarda. Usmála jsem se na něj, ale on mi úsměv neoplatil.

"Jedem na jídlo, přidáš se?", zeptal se Harry.

"Radši ne", odsekl Edward a zaplul místnosti vedle Harryho pokoje.

"Proč je takový?", zeptala jsem se Harryho.

"Je nasranej že jsi dala přednost mě a ne jemu", odpověděl Harry prostě. Zesmutnila jsem. Přesně tohle jsem nechtěla.

"Jdu za ním"

"Počkám na tebe v autě", řekl, dal mi pusu na čelo a běžel po schodech dolů. Šla jsem k pokoji, do kterého před chvílí vstoupil Edward, a zaklepala jsem. 

Ale nikdo se neozval. Zaklepala jsem teda podruhé.

A zase nic. 

A tak jsem prostě jen otevřela dveře. Edward ležel na posteli a díval se do stropu. 

"Neřekl jsem dále", zavrčel. 

"Edwarde", zašeptala jsem, vstoupila jsem dovnitř a sedla si k němu na postel. 

"Proč nejsi s Harrym?", řekl aniž by se na mě povídal. 

"Protože si s tebou chci promluvit"

"A o čem?"

"Edwarde prosím, mohl by ses na mě podívat?", naléhala jsem. Po chvilce váhání si sedl naproti mě. 

"Já to takhle nechci. Nechci si tě znepřátelit. Mám tě moc ráda Edwarde. Pomohl si mi se začátkem na nové škole. Jsi skvělý kamarád. Ale Harry.. je víc než jen kamarád. Slyšela jsem o něm různé věci a nechápu proč zrovna se mnou je takový.. jiný. Ale to co s ním teď prožívám je pro mě moc důležitý a krásný"

"Já tě mám taky moc ráda Sam", vydechl a prohrábl si prsty vlasy.

"Můžeme zůstat kamarádi? Jen kamarádi? Prosím?"

"Když už tě nemůžu mít, jako mít.. tak ano"

"Děkuju", řekl jsem. 

"Pojď sem", zašeptal a rozevřel náruč. Ihned jsem mu do ní vklouzla a spokojeně vydechla. 

"Ještě jednou se omlouvám za to, co jsem udělal v parku"

"Shhh Edwarde, to už nech být. To už jsme probírali"

"Dobře. Děkuju", usmál se. 

"Tak co, nepojedeš s náma na to jídlo?"

"Jen jeďte sami, potřebuju si dodělat ještě nějakou práci do školy"

"Tak dobře", řekla jsem trošku sklesle. 

"Půjdu tě doprovodit dolů", řekl a společně jsme šli po schodech do nižšího patra. Obula jsem si boty, vzala si bundu a tašku a Edward mi otevřel dveře. 

"Děkuju. Uvidíme se zítra ve škole", řekla jsem s úsměvem.

"Ahoj Sam"

"Joo a ještě něco", dodal. 

"Ano?"

"Dávej si na Harryho pozor", řekl, a než jsem stihla zareagovat, zavřel mi dveře před nosem. 

 Dávej si na Harryho pozor.

 Dávej si na Harryho pozor.

Co to znamená? 

Proč si mám na Harryho dávat pozor? 

Zmatená jsem se rozešla k autu, ve kterém seděl Harry, a nasedla do něj.

"Tak co říkal?", zeptal se Harry hned.

Abych si na tebe dávala pozor.

"Vyříkali jsme si to. Je to v pohodě", řekla jsem a nuceně jsem se usmála. 

"To je dobře. Tak jedem", prohlásil a o pár vteřin později už jsme byli na cestě na jídlo. Harry si pobrukoval písničku a já pořád přemýšlela o té větě.

Dávej si na Harryho pozor.