Styles Twins

part 20

''Tak se měj sestřičko. A ozvi se kvůli té Austrálii''

''Napíšu ti, neboj'', řekla jsem.

''Pa'', usmál se a otevřel dveře od auta.

''Ahoj Nialle. A pozdravuj Bellu''

''Budu'', usmál se a nasedl do auta. Počkala jsem až odjedou z parkoviště a poté jsem se vydala do školy.

Jen co jsem přišla ke skříňkám, potkala jsem Judy a Edwarda. 

''Ahojte'', pozdravila jsem je s úsměvem. 

''Jéé ahoj Sam'', oplatil mi Edward úsměv.

''Ahoj Sam'', odpověděla mi i Judy. 

''Máte dneska po škole čas?'', zeptala jsem se jich a otevřela svoji skříňku. 

''Já ano'', řekla Judy.

''Já taky, proč?''

''Mohli bychom po škole zajít k nám. Můžeme se kouknout na nějaké filmy, nebo tak''

''To by bylo super'', řekl Edward nadšeně. 

''Jo, to zní dobře''

''Takže jsme domluveni, po škole jdeme k nám'', řekla jsem a zavřela skříňku. 

''Jdem do třídy?'', zeptala se Judy. 

''Jo'', kývnul Edward na souhlas a všichni tři jsme se vydali ke schodišti, já i s Harryho bundou, kterou jsem slíbila že mu dneska vrátím. Když jsme vešli do třídy, hned jsem si Harryho všimla. Seděl na svém místě a okolo něho byla jeho parta. Okamžitě jsem se vydala k němu. 

''Ahoj Harry'', řekla jsem hned co jsem přišla k nim. Okamžitě se na mě všichni podívali, včetně Harryho. Ten mi jen kývl na pozdrav. 

''Tady máš svoji bundu, ještě jednou děk-''

''Jasný'', řekl suše a vzal mi bundu z rukou, hodil ji na svoji tašku a otočil se k Liamovi. 

''Ale ale, nová kočička?'', ušklíbl se Zayn. 

''No jasně'', zavrčel Harry. Stála jsem tam a hleděla na něj. Co mu přelítlo přes nos?

''Ještě něco?'', zeptal se hnusně. Nevěřila jsem svým učím a očím. Tohle nebyl ten Harry se kterým jsem si propsala víkend. 

''Ne'', řekla jsem, otočila se a šla ke svému stolu. Po cestě jsem viděla, že je Judy otočená mým směrem. Došlo mi, že mě celou dobu sledovala. Slyšela jsem za sebou nechutné a trapné připomínky Harryho party, ale snažila jsem se je ignorovat. 

''Proč si mluvila s Harrym?'', zeptala se Judy jen co jsem přišla na své místo. 

''Vracela jsem mu bundu, kterou mi půjčil v pátek na té školní akci'', zamumlala jsem a sedla si na židli. Promnula jsem si spánky a snažila se vstřebat co se právě stalo. Judy na mě mluvila, ale já ji nevnímala. 

Proč? 

Proč byl najednou tak chladný? 

Co jsem mu udělala?

Jenže to bylo ono. 

Nic jsem mu neudělala. 

Nemá důvod být na mě hnusný. 

Vždyť když jsme si psali, bylo to tak super a..

''Sam, prober se!'', mluvila na mě Judy a třepala se mnou.