Duní mi v hlavě. Slyším jednu opakovanou větu. Zní: "Chtějí tě zabít, uteč, pomůžu ti," V tom se ale vzbudím. Matně otvírám oči, mám je slepené - ale co nevidím. Bílé stěny, počítačový monitor. Prohlížím se, klasika. Nemocniční obleček. Stejně nevím, proč je tam vidět zadek, a nikdy to nepochopím. Co se rozhlédnu, doktor tu není. Nikdo tu není. Jsem jako malá, ale osahám si hlavu. Vlasy nechybí a žádný nářez necítím. Vzbudila jsem se brzo. Ach, jaký já jsem to rebel. Ale rychle. Uvažuj, proboha uvažuj. Rychle, vymysli něco, vymysli něco. Slyším vrznout dveře. Strnule ležím. Uf. Planý poplach. Sice by mi ten leh nepomohl, ale aspoň bych se neprozradila a mohla pláchnout. Boha jeho, připadám si jako ve sci-fi filmu, ale tohle je skutečnost... No, jenom aby to nebyl zase nějaký přelud. Není čas na vtipkování, musím se odtud dostat.
*Hledej okno,* říkám si v duchu. Najednou zahlédnu dvě malé ventilačky, kterými bych se protáhla, ale taky nemůžu vědět, jestli nejsem ve vysokém patře. Slezu ze stolu a po studené podlaze poskakuju až na pohovku (vypadá to tu jako v čekárně) a nahlédnu z okna. Připadám si hrozně trapně. Mé odhady taky klesají k bodu 0, ale řekla bych, že jsem tak ve třetím patře a to už je docela vysoko. Musím najít jiný způsob. Co se ale otočím, zahlédnu na tom stole papírek s informacemi. Vpravo ode mne jsou dveře. Snažím se něco zaslechnout. Vypadá to klidně, ani kroky neslyším. Zadržím dech a zkusím, jestli jsou otevřené. Jsou. Za dveřmi je chirurgova kancelář a vedle vidím dokonce operační místnost. Nikdo tam není. To je dobře. Tady taky prozkoumávám okna. Tam taky nic. Ještě jednou se porozhlédnu a na židli vidím svoje oblečení. Rychle, ale pořád obezřetně se do toho nasoukám. Svůj "župan" slastí roztrhnu. Jaký to sladký pocit. Trochu se tomu usměju. Únik oknem jsem okamžitě vyloučila, mohla by to být maximálně dobrá dočasná skrýš. Ehm, pokud bych se do té doby nezabila. Pokračuju v cestě dalšími jinými dveřmi. Oh bože, taková radost, co mě zahltila. Jsem oblečená, takže docela nenápadná. Ještě se z tohoto bludiště vymotat.

ČTEŠ
Perturbatto
Hombres LoboLee objevili nemoc, která jí začne ničit mozek a stává se časem bláznem. Kolabuje jí mysl, všechno. Nebo ji něco blokuje? Něco... zvláštního? Je to obtížné, ale musí na to přijít, i když pomalu přestává chápat. Nejlepší umístění: 1. in VLKODLACI