Matt se probudil, cítil totiž, že bude za chvíli házet sprinty k záchodu. Trochu to přehnal jak s jídlem, tak s pitím. Když se posadil, uvědomil si, že ostatní jsou vzhůru také. Nikdo nemůže spát, a co se dozvěděl, nepomáhá ani zatáhnout žaluzie, usínat se sluchátky a tak podobně. Taky si všimli, že Noel a Lea chybí. Neviděli v tom nic zvláštního, třeba venku probírají holčičí věci, i když mohly nabrat i další holky. Dál nad tím ale nepřemýšleli a snažili se přijít na něco, jak zabít čas, protože jenom ležet žádná zábava není.
Ty dvě byly venku už moc dlouho.
"Nepůjdeme za nimi, nemůžeš vědět, co tam dělají," ušklíbl se Matt.
"Budiž," přehodili přes sebe něco teplého a šli se podívat ven.
'Cítím je,' ozývá se mi v hlavě. Blíží se půl pátá ráno a šíleně mě všechno bolí. Modlím se, ať začne svítat.
'Prosím, dřív než je všechny zabiju,' šeptám si. Kdyby mi to tělo dovolilo, vyhrkly by mi slzy. Ale nejde to. Proboha, co budu dělat?
Uslyším tiché šustění. Mohli by to být oni? Ne. Tyhle pachy znám. Myslím, že se skácím úlevou. Bratříčci. Chci vydat úsměv, ale místo toho ze mne vyjde děkovné zavytí. Slyší mě, odpovídají. Jenom, pokud teda budu uvažovat logicky, nemají chuť i oni? Asi ví, že za chvíli bude svítat a chtějí mě zadržet, protože nemám ještě takové zkušenosti. No jenom, aby to neskončilo tak, že se na ně vrhneme všichni.
ČTEŠ
Perturbatto
WerewolfLee objevili nemoc, která jí začne ničit mozek a stává se časem bláznem. Kolabuje jí mysl, všechno. Nebo ji něco blokuje? Něco... zvláštního? Je to obtížné, ale musí na to přijít, i když pomalu přestává chápat. Nejlepší umístění: 1. in VLKODLACI
