Perturbatto

XIII.

"Budu hádat - problémy a schopnosti." prohlásím vítězoslavně.

"Sakra. Uhodlas to." zatlemí se Alexandr, "Ještě se ale vrátím k otcovi. Vlkodlaci tak po pěti stoletích zemřou, proto se chtěl tak rychle rozmnožit. Naštěstí jsme zdělili úplně všechno, tedy pokud tomu chceš říkat štěstí. Musíme se o sebe postarat a najít ostatní sourozence..."

"Proč? A kde jste vzali tolik informací?" so když na mě kujou pikle? To asi těžko, ale přijde mi to prostě divné.

"Moje práce. Jednou jsem se s ním potkal, tak mi to vysvětlil," řekl Nathaniel, "a ostatní musíme najít, protože žijeme v utajení, a je i několik jistých lidí, kteří o nás vědí... A potřebujeme i něco jíst, a v tomhle lese už zvěř dochází, tak se musíme stěhovat. Co se týká schopností, většinu jsi už odhalila,"

"Až na jednu," řekne Becca. "Co by jsme to byli za dlaky, když budeme všichni stejní? Lišíme se třeba barvou či povahou, ale i jednotlivými schopnostmi! Ano, všichni jsme nenažraní a dokážeme rozsápat cokoliv na kusy, ale každý má v sobě něco schovaného," poklepe si na hruď.

"A vy už to znáte?"

"No, všichni, krom tebe," usměje se Becca, "však to poznáš taky. Nath je vůdce smečky, takže je z nás nejsilnější. Nick zase vůbec neví, jak to dělá, ale je mistr ve schovávání, Dana je takový náš mozek, má všechno hezky seřazené a dokáže uhodnout přesné souřadnice nějakého zajíce i na několik mil, já skvěle skákám a Alexandr umí dokonale šplhat po stromech. Jsme prostě skvělí, a ano, trošku namyšlení." zazubí se.

"Máte pro mě ještě něco?"

"Ještě pár věcí. Jup, je toho opravdu hodně. Tak si dáme od toho sezení v kruhu a neustálého povídání trochu oraz, ne? Musíme tě naučit, jak se krotit. Jo a ještě jedna poznámka - všichni jsme za prvního úplňku bílí. Někomu to zůstane a někdo ztmavne, tak se nediv, když budeš trochu světélkovat," a to už propukneme v smích všichni.