Kuchyňský klub

1. kapitola: Změna plánu

„Děláte si ze mě legraci?" ptá se Nell. Její rozhořčený hlas slyším až ven. Po úmorné cestě jsem se nabídla, že venku pohlídám naše zavazadla a Nell zatím vyřídí ubytování. Na 14 dní jsme si pronajaly úžasnou vilu s bazénem kousek od Girony. Je to částečně dovolená a částečně i pracovní cesta - jedná se o naši první zastávku při objevování kulinářských zážitků v Katalánsku. Vlastně je to úplně poslední pracovní cesta. Rozhodování bylo těžké, ale obě cítíme, že je čas věnovat se zase jiným věcem. Po těch 4 letech to bude celkem nezvyk - být na jednom místě déle než pár dní, mít jedno bydliště a věci místo v krosně ve skříni.

„Tak co?" podívám se na Nell, která konečně vychází ven.

„No zvrtali to.." protočí oči.

„Nechceš mi doufám říct, že budeme shánět nový bydlení? Pochybuju, že bysme teď něco našly."

„Došlo k nějaký chybě v rezervacích. Podle té paní máme dvě možnosti - buď se přesuneme jinam a sem se vrátíme za 3 dny, to už by tady mělo být volno a nebo se na ty 3 dny přesuneme do jedný ložnice a..."

„A budeme bydlet s těma lidma, co nám zabrali vilu, jo?" ušklíbnu se.

„Tak nějak," pokrčí rameny.

„Dochází tý ženský vůbec, že jsou to pro nás naprosto cizí lidi - nechci se dělit o bydlení. Co když to jsou nějaký úchyláci?"

„Prý jsou to sportovci, docela slavní - říkala."

„Takže nás z vily vyhání kvůli bandě čutálistů?" vrtím hlavou.

„Proč čutálisti?"

„Protože jsme v Katalánsku - a tady uznávají jen fotbal."

„To je zajímavá teorie. Dovedeš si představit, že by sem přijel třeba někdo fakt slavný?" zasní se Nell.

„Při našem štěstí to budou nějaký vykopávky - ti slavní a bohatí určitě nepojedou do tohohle zapadákova, aby si tu navíc museli vařit."

„Takže co jí mám říct?" zeptá se Nell.

...

„Anie? Kterou chceme ložnici?" volá na mě Nell z obýváku.

„Berem tu s východem na terasu - ať to mám aspoň blízko k bazénu," odpovím z chodby. Vypadá to tady moc pěkně - velký obývací pokoj s prosklenou stěnou směrem k terase a venkovnímu posezení, úžasná kuchyň - prostorná a velmi moderně vybavená a ložnice, kde je postel s nebesy. Vana v koupelně připomíná spíš malou vířivku....

„Ahoj všichni, vítáme vás u našeho nového vlogu - Na cestě po Katalánsku. Já a Anie - zamávej - jsme se právě ubytovaly, tak vám jdeme ukázat, jak to tady vypadá..." ujme se Nell úvodního slova a provede naše YouTube fanoušky po vilce.

Hodím krosnu do ložnice a pár minut strávím vybalováním. Potom se vydáme s Nell pro nákup. Dneska večer budeme dělat lasagne, tak musíme nakoupit pár surovin. Supermarket - místní trhy už jsme nestihly - je skvěle zásobený. Takový výběr produktů mi u nás chybí, ačkoliv se to pomalu lepší.

„Řekla ti vůbec paní domácí jména těch čutálistů?" zeptám se jí po cestě zpátky. Nákup vezeme v takovém vozítku, které připomíná spíš malou kárku.

„Moc jsem jí nerozuměla. Myslím, že říkala nějaký Forcado..." pokrčí rameny.

„Tak toho neznám.." odpovím. Ne, že bych se teda v těch fotbalistech vyznala. Díky rodině, která fotbal miluje sice pár klubů a fotbalistů znám, ale do experta mám hodně daleko.