Kuchyňský klub

12. kapitola: Sjusjøen 3. část

„Já na tu párty nejdu," zahučím do polštáře. Náš pokoj se proměnil v jakousi zkrášlovací dílnu. Všechny holky jsou u nás a prý se budeme společně chystat.

„Antonie, přestaň mě štvát. Koukej sundat pyžamo, nahodit něco slušnýho, namalovat obličej na ksicht a šup - vyrážíme," zavelí Nell. Jedním pohybem ze mě strhne deku, pod kterou se schovávám. Já vím, i když jsem se oháněla tím, že nejsem malá holka - přesně tak se chovám. Nejsem si jistá, že chci čelit Emilienovi, který jistě touží vyřešit velký červený otazník včerejšího dostaveníčka na kuchyňské lince a taky Tarjeiovi, který může, ale taky nemusí chtít řešit naši slovní přestřelku z dnešního odpoledne. V případě, že už učinil kroky, pak nechci čelit pohledům biatlonové rodiny a nebo v horším případě i pravačce Chloe Chevalier.

„Nechci tam. Není mi dobře. Chci spát."

„Jestli tě to uklidní, tak mně se tam taky nechce. Ale, nechci dát najevo, že mě to sebralo víc, než by mělo," zašeptá Makula. Líčí se zrovna u mého nočního stolku, takže jí jsem schopná slyšet jen já. Fajn - stejně ho dřív nebo později potkám, tak se tomu budu muset postavit čelem a s tequilou. Jo - to zní jako plán.

...

„Páni, tady to žije," poznamenám při vstupu do hlavní jídelny. Pro dnešek zmizely stoly a vytvořil se tu jakýsi provizorní parket. Na baru se velmi svižně ohánějí 4 barmani, aby uspokojili všechny biatlonové potřeby. Pití je zdarma - což mě překvapilo. Prý ale existuje jakýsi „černý" párty rozpočet, ze kterého se tyhle akce platí. Tajemství pečlivě střežené a sdělené během slabší chvilky jednoho člena IBU během seznamováku u Mondsee. Ačkoliv je tu přítmí, dokážu identifikovat Emiliena, který se nebezpečně blíží.

„Potřebuju se napít, jdete se mnou?" otočím se na holky. Nakonec se mnou jdou jen Makula a Jess. Nell se vydá k Tonimu a zbytek se prostě rozprchne.

„Co to bude, krásné dámy?" zeptá se barman.

„Tequila bude fajn volba. Takže třikrát, prosím," objedná Makula.

„Možná tu mohl nechat celou lahev. Budu toho potřebovat víc..." poznamená Jess.

„Dámy, mám pocit, že se dneska chcete opít," podívám se na ně.

„Chytrá holka," ukáže na mě Markéta.

„V tom případě jsme na jedné vlně," přikývnu. 3 holky a všechny odhodlané zapíjet svoje trable. Tohle nemůže dopadnout dobře.

O hodinu a několik panáků později:

Markéta i Jess jsou vážně k popukání. Myslím, že už se smějeme úplně všemu, dokonce i slovům jak sůl nebo citron. Naše konverzace je vážně na úrovni.

„Lemóóóne, lemóóóne, kde jsi ty citróóóne?!" prozpěvuje si Jess.

„Na talířku v plátcích a zítra skončí v odpadcích," doplním.

„Seňore Tequilo - popíjet s tebou se mi líbilo. Dámy, tohle mi nejde..." řekne Markéta.

Musíme se tomu smát.

„Hele, to je jako krtek," šťouchnu do nich a zabubulám brčkem do svého pití. Trocha vody na ředění seňora Tequily vyletí na barový pultík, hbitě - jak mi to moje koordinace dovolí - ji utřu ubrouskem.

„Co?" vyprskne Jess.

„No, jako ten čistič odpadů. Taky to takhle bublá," vysvětlím.

„Vy jste jak 3 děla..." zazní za námi Evíkův hlas.