Kuchyňský klub

30. kapitola: Šťastný nový rok

Následující ráno Lucka mizí na svůj dopolední běžecký trénink a my s Anetou opět vaříme oběd. Dneska jsme se rozhodly pro bramboráky. Neuvěřitelně se těším, protože je miluju. Sice to není úplně nejzdravější jídlo, ale jsou přeci Vánoce - tak trochu můžu podvádět.

„Dámy, doufám, že jste si nic nenaplánovaly na odpoledne," vletí Lucka okolo 11 do kuchyně.

„Co jsi vymyslela?" zeptám se Lucky, periferně zaregistruju Anetu, jak pobaveně protočí oči.

„No, potkala jsem jednoho kluka. Jmenuje se Dan a je úžasnej," zasní se Lůca.

„To je prima a co s tím máme společného my?" ptám se dál.

„Dan je tady s kámošema a bydlí na chalupě u Lejskových. Pozval nás na návštěvu."

„Pozval nás, ale spíš myslel tebe a my s Anie už stihly sníst minimálně 10 bramboráků s pořádnou porcí česneku, pochybuju, že jsme jejich vysněná společnost," směje se Aneta

„To je fakt," přikývnu.

„Zkusím mu napsat jestli by nešel na procházku. Nebo sem?" navrhne.

„Do česnekového paláce?" zasměje se Aneta.

...

„Nemůžu uvěřit, že jsme s tím souhlasily," vrtím hlavou, zatímco s Anetou táhneme sáňky na nejbližší kopec. Souhlasily jsme, že dáme Lucce 2 hodiny a pak se vrátíme.

„I Lůca si zaslouží nějakou vánoční romanci. Třeba bude ten Dan fajn a je tam šance na nějaký vztah. Jsem ráda, že to konečně skončila s Vetlem."

„Jo, copak Vetle. Ten jejich vztah, jestli se tomu tak dá říkat, mi přišel dost pochybný."

„To taky byl. Od začátku jsem se jí to snažila rozmluvit, ale moc neposlouchá. Když si něco umane, tak si za tím jde. Snad už dostala rozum."

„A ty máš někoho?" zeptám se jí.

„Měla jsem, ale rozešli jsme se. Jsem dost často pryč a vztahy na dálku mi nikdy nešly. Třeba mi v příští biatlonové sezóně někoho doporučíš," zasměje se.

„Tak doporučení bys chtěla, jo?"

„To si piš," zamrká.

„A jaké máš preference?"

„Vysoký, záhadný a s odzbrojujícím úsměvem. Smysl pro humor je taky důležitý," zamyslí se.

„Uvědomuješ si, že mi tu popisuješ Tarjeie?"

„No vidíš, to mi nedošlo. Kecám - vždycky se mi líbil. Nejvíc sexy chlap v celým poháru. Na druhou stranu ani Quentin není špatný, možná Johannes ať zůstaneme v rodině," uvažuje nahlas. Pak si všimne mého výrazu a zarazí se: „Řekla jsem něco blbě?"

„Ne, to vůbec ne. Jde o to, že dva z těch jmenovaných mi trochu komplikují život," řeknu jí.

„To mi asi budeš muset vysvětlit," upře na mě pohled.

„Kolik ti toho Lucka řekla o mně a nich?"

„Neřekla mi nic konkrétního - jen zmínila Emiliena a pak, že se okolo tebe pár biatlonistů motá. Víc, že mi třeba řekneš sama. Lucka si nebyla jistá, jak to spolu vlastně máte."

„Znáš podstatu Svendsenovy výzvy?"

„Kdo vypije víc panáku aniž by se složil? Vlastně počkej, to je spíš Johannesova parketa. Lucka se kdysi zmiňovala, ale přiznám se, že podrobnosti si úplně nevybavuju."