Kuchyňský klub

22. kapitola: Kdo si hraje, nezlobí

„Tak jo, my tři plus dalších 7 lidí, trochu mě to děsí," řekne Oliver.

„Navíc jen jedna postel pro dva a zbytek spí na zemi," rozhodí rukama Nell.

„Obávám se, že postel tam není," přeruší naši konverzaci recepční. Všichni 3 se na ní vyděšeně podíváme.

„A jak tam teda budeme spát?" zeptám se.

„Je to velmi speciální pokoj..." To zní jako nějaká erotická herna. Žádných 50 odstínů šedi ani biatlonu tady provozovat nebudeme.

„V čem je speciální?" ptá se Oli.

„Není tam postel, ale obrovská matrace na zemi. Každý máte k dispozici spacák nebo nemusíte, pokud byste chtěli..." naznačí pohledem - ne, to bychom teda nechtěli.

„To je dobrý, my si nějak poradíme," řekne Oliver a společně se vydáme do pokoje v posledním patře hotelu, abychom alespoň zabrali místa v koutě.

...

„Zase tak špatný to není," poznamená Nell. To není - 10 lidí se sem v pohodě vejde, otázka je, co to bude za lidi.

„Víte, že je tady i vířivka?" křikne Oliver z koupelny.

„Jo a taky plný bar," poznamenám při pohledu na množství lahví.

„Co takhle jít do vířivky?" navrhne Oliver.

„A ty sis vzal plavky?" zeptám se ho.

„Ne, to mi nedošlo. Tak se aspoň převlíkneme a zabereme místo," pokrčí rameny a zmizí v koupelně. Trika na spaní (ladí dokonce s našimi náramky) mají univerzální velikost. Spodní prádlo si nechávám, nechci nic riskovat.

...

„Překvapení!" vletí do pokoje Lucka.

„Co ty tady? Neměla si spát s Vetlem?" zeptám se jí. Od našeho příchodu uběhlo asi půl hodiny - ležíme ve spacácích pěkně na druhé straně místnosti.

„No.." protáhne Lucka a otevře dveře dokořán. Za jejími zády stojí Vetle - nebo si to alespoň myslím, podle té vysoké postavy. „..nikde jinde už nebylo místo. Nebudeme vás rušit," oznámí nám.

„Nebudete tady doufám sexovat před náma?" zeptám se pobaveně.

„Néé, neblbni. Takový zase nejsme," ujistí mě. Dobře - to máme celkem 5 lidí.

„Kdo další přijde?" otočí se na Lucku Nell. Tentokrát už přepneme do angličtiny, aby se mohli zapojit i pánové.

„Johannes a Tarjei," oznámí nám Vetle. Dělá si prdel? To ne!

„Jo a ještě Emilien, Antonin a Sebastian, potkali jsme je dole - šli si pro balíček," doplní Lucka. Vyměníme si s Nell pohledy - jo - peklo existuje.

„Prima, je to čím dál lepší," řeknu ironicky.

„Co proti nim máš?" zajímá se Vetle. Myslím, že víš moc dobře, Vetlíku. A co nevíš, to si vyšmíruješ.

„To je čistě soukromá záležitost, Vetle."

„Slečna temné tajemství?" zamrká na mě.

„Ano, o tajemstvích toho vím spoustu. Například to, že mají tendenci vyplouvat na povrch," odseknu.

„Asi potřebuju panáka," zamumlá Nell.

„Já taky," přikývnu.

„Dám si s váma, tohle bude náročná noc," přidá se Oliver.