Kuchyňský klub

31. kapitola: Večer „astronomických" zážitků

Při pohledu na bratry Bø se ve mně všechno sevře. Asi tak minutu zvažuju, kam si půjdeme sednout. Dilema vyřeší překvapivě Pavlík.

„Teto, to je Johannes Bø. Prosím, jdeme za ním?" upře na mě ty svoje hnědá kukadla. Vyměním si krátký pohled s Poly, která jen pokrčí rameny. Copak mu můžu říct ne?

„Tak jdeme," řeknu a vydáme se k jejich stolu.

„Nazdar Anie," mrkne na mě Tarjei.

„Ahoj, Anie, vidím, že máš s sebou ségru a tohle bude hádám Pavlík," usměje se Johannes. Natáhne ruku k Pavlíkovi a řekne česky: „Ahoj."

Pavlík vykulí oči a chvíli na něj zírá s otevřenou pusou. Poly si k němu dřepne a něco mu pošeptá. Pavlík přikývne, chytne Johannese za ruku a anglicky mu odpoví: „Hi Johannes, my name is Pavel." Jeho angličtina je roztomilá, umí jen pár vět, ale myslím, že i tak udělá velký dojem. Posadíme se všichni k Béčkům a pustíme se do jídla. Veškerou konverzaci zatím obstarává Oli, občas se zapojí Poly, která se věnuje spíš Pavlíkovi a já se soustředím na svůj talíř. Občas vzhlédnu, abych něco poznamenala, ale můj pohled se vždycky střetne s Johannesovým a já pak zapomenu, co jsem vlastně chtěla.

„Anie, už jsi slyšela novinku, která hýbe Oberhofem?" zeptá se Tarjei.

„Bude pro změnu svítit sluníčko?"

„Kéž by, ale to není ta novinka. Přijede Jesper Erikssen," zašklebí se Tarjei.

„Už zase? Myslela jsem, že materiálu o vás už má dost."

„Bohužel, dovedeš si představit naše nadšení," protočí Johannes oči.

„Kdo je Erikssen?" ptá se Poly.

„Natáčí dokument o olympiádě pro NRK. Nevisí pořád na nás, ale biatlon je hodně v centru dění. Byl už ve Sjusjøenu a teď přijede ještě sem. Dostali jsme za úkol mu dělat průvodce," vysvětlí Tarjei.

„Zapomněl jsi na to nejpodstatnější. Je divný. Rádoby milý až takovým tím nepříjemným způsobem a je zatížený na blondýnky. Pořád říká nějaké přisprostlé vtipy a pomrkává u toho. Tiril a Ingrid se ho nemohly zbavit. Mluvila jsem s ním 2 minuty a měla jsem pocit, že si musím dát sprchu, abych ze sebe smyla všechen ten sliz, který na mně ulpěl," otřesu se při té vzpomínce.

„To zní nepříjemně," poznamená Poly.

„A teď si představ, že tou jeho společností jsem já," pokýve hlavou Tarjei.

„Ty?" podivím se.

„Losovali jsme a Tarjei prohrál," zašklebí se Jossi. Tarjeie je mi líto, protože ten chlap je vážně děsný.

„Kéž bych ti mohla pomoct, ale nejsem z Norska ani nezávodím. Najdi mu nějakou blondýnku, kterou může obdivovat a jsi za vodou. Vůbec si tě nebude všímat," ušklíbnu se.

„Víš, jsem moc rád, že to říkáš. Jespera hodně zaujala vaše videa a mě napadlo, že by s tebou moc rád strávil nějaký čas. Tak jsem domluvil, že se k nám přidáš. Jesper byl nadšený," vrhne na mě Tarjei škodolibý úsměv.

„To nemyslíš vážně, že ne?" vykulím na něj oči.

„Velmi vážně. Jak jsi řekla, on blondýnky miluje. Já si dám dobré jídlo a ty ho budeš bavit," uchechtne se.

„Proč vlastně? Co jsem ti udělala, že jsi mi tohle domluvil?"

„My oba víme, že mi něco dlužíš, Anie," poznamená Tarjei se škodolibým úsměvem.