Láska na druhý pohled

9. kapitola

"Pojedu sama s Chrisem?" zopakovala Natalia nahlas. "Ano," řekl Gustavo, "je v tom snad nějaký problém?" Natalia chtěla protestovat, ale uvědomila si, že na sebe nesmí strhávat příliš pozornosti. "Ne, žádný problém," zavrtěla hlavou. "Výborně," zvolal Gustavo a rozhlédl se po všech zaměstnancích, "tak to by bylo všechno. Můžete se vrátit do práce." Všichni se začali zvedat a pomalu opouštěli zasedací místnost. Natalia, stále s vyděšeným výrazem, se také zvedla, když na ni Chris zavolal: "Natalie, počkej ještě." Natalia se na něj otočila a po chvíli i Marisol. "Ano?" zeptala se Natalia. "V kolik tě můžu vyzvednout?" zeptal se jí Chris. "Ty víš, kde bydlím?" divila se Natalia. "Natalie," rozesmál se Chris, "vždyť je to přece ve tvých papírech." Natalia se usmála. "Tak v kolik tě tedy mám vyzvednout?" zeptal se jí Chris znovu. Natalia chtěla odpovědět, když jí najednou došlo, že na té adrese, kterou v životopise udala vlastně vůbec nebydlí.

"Proč ty nejlepší zakázky vždycky musí dostat ta proklatá Natalia," rozčilovala se Stacie, když společně s Reinaldem vešla do její šatny. "To víš, kdybys vypadala jako Vanessa, tak by si tu kolekci plavek fotila ty," podotkl Reinaldo. "Vanessa?" zarazila se Stacie, "jaká Vanessa?" "Vanessa byla jedna ošklivka," začal vysvětlovat Reinaldo, "která chodila se mnou, s Chrisem a s Gabrielou do školy. A jednou jsme se s pár dalšíma kámošema vsadili, že ji Chris svede a pak ji odkopne. Takže si Chris před ní začal hrát na prince z pohádky, ale časem se to trošku zvrtlo." "Jak zvrtlo?" vyptávala se Stacie. "Doteď jsem to nepochopil," odvětil Reinaldo, "ale Chris se do ní vážně zamiloval." Stacie na něj vytřeštila oči. "A to je taky důvod, že už nejsme s Chrisem přátelé, protože ta sázka byl můj nápad a on mi to pak vyčetl," dodal Reinaldo. "A Natalia je opravdu té Vanesse tolik podobná?" zeptala se Stacie nevěřícně. "Natalia je Vanessino krásný dvojče," odpověděl Reinaldo. "Tak teď už chápu, proč je Gabriela tak na Natalii vysazená," zamyslela se Stacie. "Gabriela má taky největší podíl na tom, že Vanessa zmizela z Chrisova života. Ale to Chris neví," dodal Reinaldo. "Víš co," řekla Stacie a posadila se na sedačku, "nejlepší bude, když mi řekneš všechno od začátku až do konce se všemi detaily." Reinaldo vzdychl, přisedl si k ní a odvyprávěl jí celý příběh.

"Ztratila jsi řeč?" smál se Chris, když mu Natalia stále nedokázala odpovědět. "Víš, Chrisi, já..." koktala Natalia. "Naty teď bydlí u mě," zachránila situaci Marisol, která celý rozhovor vyslechla. Chris i Natalia se na ni nechápavě podívali. "Protože Natalia měla ten byt pouze v pronájmu a majitel ten byt potřeboval pro nějaké své příbuzné, takže Natalii, slušně řečeno, vyhodil," vysvětlila Marisol. "Cože?" rozčílil se Chris, "na to ale ten chlap nemá právo. Musela jsi mít podepsanou smlouvu," obrátil se na Natalii, "dej mi na něj kontakt a já si to s ním vyřídím." "Ne, Chrisi, to je dobrý," přesvědčovala ho Natalia, "s majitelem jsme se rozešli v dobrém a všechny dokumenty byly v pořádku. A navíc jsem si stejně chtěla najít něco jiného, tak teď prozatím bydlím u Marisol, než si něco najdu." "Tak dobře," přikývl Chris, "takže tě vyzvednu u Marisol. Třeba v devět?" "Tak v devět," usmála se Natalia. Chris se usmál na ni i na Marisol a odešel. "Marisol, ty seš prostě úžasná," zvolala Vanessa nadšeně, když se na ni otočila, "jak tě tak rychle napadla ta výmluva?" "Ani nevím," usmála se Marisol, "moje nejlepší kamarádka potřebovala pomoct, tak jsem jí pomohla." Vanessa se na ni usmála a pak se objaly.

Byl večer. Raquel seděla na posteli a četla si knížku, když se otevřely dveře a objevila se v nich velká kytice rudých růží. Raquel se na ni koutkem oka podívala a znovu se začetla. Dveře se otevřely víc a vstoupil do nich se smutným výrazem Alejandro. "Miláčku," oslovil ji, ale Raquel se na něj ani nepodívala. Položil kytici na noční stolek a přisedl si k Raquel. "Ještě se na mě zlobíš?" zeptal se jí opatrně. Raquel se na něj naštvaným a zároveň smutným pohledem podívala. "Ty si myslíš, že to, z čeho si mě ráno obvinil, spraví jedna hloupá kytka?" zeptala se ho vyčítavě. "Raquel, já vím, že jsem to přehnal..." "Ano, přehnal jsi to," skočila mu Raquel do řeči, "tolik si mi tím ublížil." Alejandro ji chytil za ruku. "Raquel, prosím tě, odpusť mi to. Už nikdy se tak k tobě chovat nebudu, přísahám," prosil ji. Raquel se vytrhla z jeho sevření a Alejandro zesmutněl. "Alejandro, lepší bude, když se dneska vyspíš někde jinde," odvrátila od něj Raquel svůj pohled. Alejandro pochopil, že dnes se svou ženou neusmíří. "Vyspím se v pokoji pro hosty," řekl a se smutným výrazem odešel z pokoje. Raquel se zalesklo v očích.