28. kapitola

21 1 0
                                    

"Ach, holčičko!" plakala Gregoria, když se od Any Maríi dozvěděla, v jakém manželství žila, "proč si mi nikdy nic neřekla?" zeptala se své dcery. "Měla jsem strach," plakala Ana María, která se jednou rukou držela své matky a druhou rukou Diega, "vždycky když jsem ti volala, tak to bylo potajmu! Rogelio mi zakazoval, abych s tebou a Vanessou komunikovala! Když jsem třeba přišla jen o pár minut pozdě domů, tak mě zbil!" vysvětlovala Ana María zoufale. "Musela jsi tolik trpět, holčičko moje!" plakala Gregoria a silně Anu Maríu objala. Ve dveřích zachrastily klíče a do domu vešla Vanessa. "Sestřičko!" zvolala překvapeně a rozeběhla se k Aně Maríi. Ana María se postavila, utřela si slzy a objala se s Vanessou. "Ale proč tolik slz?" zasmála se Vanessa, když se podívala do očí své starší sestry a matky, "měly bychom se přece radovat, že se nám Ana María vrátila," usmála se na svou sestru a poté si všimla Diega, "a přivezla si nám ukázat i svého manžela," usmála se na něj Vanessa a podala mu ruku. "Diego Peréz, těší mě, Vanesso," stiskl jí Diego ruku a usmál se. "Diego?" podivila se Vanessa, "já myslela, že tvůj manžel se jmenuje Rogelio," udiveně se podívala na Anu Maríu. "Víš, proto ty slzy," řekla Vanesse Gregoria. "Nerozumím," odvětila Vanessa. Ana María se na Vanessu smutně usmála a i jí převyprávěla svůj příběh. "Ano Marío, to je hrozné!" plakala Vanessa, když Ana María dokončila své vyprávění, "proč si nám to neřekla? Proč si mi to neřekla, když jsme spolu posledně telefonovali?" zeptala se své sestry. "Jak už jsem řekla mamce, měla jsem strach," odvětila Ana María chvějícím se hlasem, "a posledně jsem ti o tom neřekla, protože jsem si nechtěla připomínat zlé věci, když jsem byla chvíli šťastná," vysvětlila Vanesse, "a teď, když mám Diega," usmála se na něj Ana María, "tak už o něj nechci přijít a nechci žít v neustálém strachu!" dodala. "Rozhodla jsi se správně, že si se vrátila domů," usmála se na Anu Maríu Gregoria, "my nedovolíme, aby ti ten chlap ublížil!" zdůraznila. Ana María se na svou matku vděčně usmála. "Vanesso," oslovil ji Diego, "ty máš prý nějakého kamaráda, který je policista, že ano?" ujišťoval se. Vanessa přikývla. "Chci mít jistotu, že až se Rogelio dozví, že je Ana María pryč, tak jí nijak neublíží!" vysvětlil Diego, "nemohl by ten tvůj kamarád zařídit, aby Anu Maríu policie chránila?" zeptal se Vanessy, "aspoň na nějaký čas," dodal Diego. "Hned Davidovi zavolám," řekla Vanessa rozhodně a vyndala si mobil z kabelky. Vytočila Davidovo číslo, ale ozvala se jí hlasová schránka. "Davide, to jsem já Vanessa. Až si tenhle vzkaz poslechneš, tak se hned stav u nás doma. Je to důležité!" namluvila Davidovi vzkaz a zavěsila. "Půjdu udělat něco dobrého k večeři, aby se nám trochu zlepšila nálada," usmála se Gregoria a postavila se k sektorce. "Pomůžu ti, mami," nabídla se Ana María. "Ne, miláčku, ty seď," usmála se na ni Gregoria, "Vanesso, pojď mi pomoct, ty," oslovila svou mladší dceru. "Mami, já bych ráda, ale něco mám a nemůžu to odložit," omluvila se Vanessa, "Ano Marío, zítra ti všechno vynahradím," usmála se na svou sestru a odešla do svého pokoje. "Copak asi má?" poťouchle se Ana María usmála. "Radši se neptám!" zamračila se Gregoria a dala se do přípravy večeře.

Bogotá, Kolumbie

"Já jsem ale idiot! Jak jsem mohl udělat takovou chybu? Jak mi mohla zmizet?!" nadával sám sobě Raimundo a přitom si balil věci. Věděl, že až se Rogelio dozví, že mu Ana María zmizela, tak to s ním nedopadne dobře. Rychle do kufru házel jeden kus oblečení za druhým, když mu začal zvonit telefon. Leknutím málem dostal infarkt. Na displeji svítilo Rogeliovo jméno. Raimundo se zhluboka nadechl a telefon vzal. "Ano, šéfe?" řekl jakoby nic. "Všechno je nadále v pořádku?" ozval se Rogeliův hlas. "V pořádku! Vůbec nemusíte mít strach!" uklidnil ho Raimundo. "To opravdu rád slyším! Asi za týden se vrátím, tak doufám, že mě má milovaná žena bude čekat s otevřenou náručí!" řekl Rogelio. "Určitě bude," řekl Raimundo a poté slyšel už jen obsazený tón. Telefon vypnul, dobalil si kufr a rychle odešel z bytu.

Láska na druhý pohledKde žijí příběhy. Začni objevovat