Láska na druhý pohled

48. kapitola

„Děkuji ti, Chrisi, ale nemusíš se obtěžovat! Já domů trefím sama!" zdůraznila mu Vanessa a chtěla se mu vytrhnout ze sevření, ale Chris ji držel pevně. „To věřím, že trefíš sama, ale takhle pozdě v noci tě samotnou prostě jít nenechám!" zdůraznil jí zase Chris. „A já s tebou prostě nepojedu!" zakřičela na něj Vanessa. „Ale pojedeš, ať se ti to líbí nebo ne!" zakřičel na ni Chris. Vanessa se na něj nenávistně zahleděla. „A nepojedu!" vytrhla se mu a utíkala od něj. Chris jí dohonil a postavil se před ní. „To si spolu budeme hrát na kočku a na myš?" zeptal se jí. „Když nastoupíš do svého auta a odjedeš, tak nebudeme muset!" zašklebila se na něj Vanessa. „Tak jedeš se mnou nebo ne?" zeptal se jí Chris naposledy. „Ne!" odvětila mu Vanessa velmi důrazně. „Fajn," pokrčil Chris rameny. „Díky," ušklíbla se na něj Vanessa. „Nemáš zač," ironicky se na ni Chris usmál, popadl ji, přehodil si ji přes rameno a nesl ji ke svému autu. „Chrisi, co to děláš! Okamžitě mě dej na zem, slyšíš!" křičela na něj Vanessa a bušila do něj, ale Chris se tvářil, jakoby ji neslyšel. Naložil ji do auta a Vanessa na něj byla tak naštvaná, že už se ani nenamáhala z auta utéct. Chris nastoupil, pobaveně se na ni usmál, nastartoval a vydal se k Vanesse domů.

„Právě jsme si s Miguelem vyznali lásku," oznámila jí Veronica šťastně a padla Miguelovi do náruče. Tento obraz před sebou Carolina viděla po zbytek dne. Právě ležela ve své posteli a plakala. Tolik si vyčítala chyby, kterých se dopustila a kvůli kterým je teď Miguel zamilovaný do jiné. „Proč jsem musela otevřít oči, až když už je pozdě?" ptala se sama sebe. Otočila se na druhý bok a zrak jí spočinul na jejím mobilu. Najednou jí přepadla obrovská touha slyšet Miguelův hlas. Nevěděla, co mu řekne, ale musela ho slyšet. Natáhla se po mobilu, posadila se a vytočila Miguelovo číslo. „Ano?" uslyšela Carolina Miguelův hlas. Carolina vzlykala. „Kdo volá?" ozval se znovu Miguelův hlas. Miguel se nepodíval, kdo mu to volá, ale když se stále nikdo neozýval, došlo mu, že to může být jedině Carolina. Už ji chtěl oslovit, když za sebou uslyšel: „Kdo ti to volá, miláčku?" Miguel se otočil a usmál se na Veronicu, v jejímž domě se právě nacházel. Veroničin hlas ale v telefonu slyšela i Carolina. „Jsou i teď spolu!" pomyslela si, rozplakala se ještě víc a hovor ukončila. „Kdo to byl?" přisedla si Veronica k Miguelovi a objala ho. „Nevím, asi nějaký omyl," zalhal jí Miguel. Veronica se na něj usmála. „Jsem s tebou tak šťastná, Migueli!" řekla mu s úsměvem. „I já s tebou," odvětil jí Miguel a myslel to opravdu upřímně. Měl Veronicu rád, protože mu pomohla překonat těžké chvíle, které si zažil kvůli Carolině. A protože měl Veronicu rád, nechtěl jí ublížit přiznáním, že je to právě Carolina, kterou stále miluje. „Na co myslíš?" zeptala se ho Veronica. Miguel se na ni usmál a místo odpovědi ji políbil.

„Je tak krásná moje holčička!" hladila Susana Alexandru po vlasech, když spala. „Nejkrásnější na světě!" zasněně se na ni díval David. Susana se na něj usmála. „Máš mou dceru rád?" zeptala se ho. „Víc jak rád! Miluju ji!" odvětil jí David, „a udělám všechno proto, aby byla zase šťastná," dodal. „To moc ráda slyším, Davide," usmála se na něj Susana. David jí úsměv opětoval. „A Davide?" odvedla ho Susana kousek stranou, aby Alexandru nevzbudili, „mohl by si mi, prosím tě, půjčit telefon?" požádala ho, „potřebovala bych si zavolat mé sousedce, a požádat ji, aby dohlídla na Federica i přes noc," vysvětlila mu, „chci tu s Alexandrou zůstat," dodala. „Samozřejmě," přikývl David, vyndal z kapsy svůj mobil a podal jí ho, „jsem rád, že tu s ní zůstanete, protože jsem nechtěl, aby tu byla sama. Víte, musím se už vrátit do práce a doma se taky osprchovat a převléknout," vysvětlil jí. „Jistě, jen běž, Davide," řekla mu Susana, „dám na ni pozor," usmála se. „Vyřiďte jí, že za ní zítra přijdu, jen co budu moct," řekl jí David. „Vyřídím," usmála se Susana. David přistoupil k Alexandře a políbil ji na čelo. „Miluju tě!" řekl jí. Poté pokývl na Susanu a odešel. Susana se posadila na stoličku vedle Alexandřiny postele a pohladila ji po vlasech. „Davida nám seslal samotný Pánbůh! David tě vyléčí a budeš zase šťastná," usmívala se Susana na svou dceru.