Láska na druhý pohled

61. kapitola

„Mami, to přeci nemyslíš vážně?" zvolala Gabriela šokovaně, „ty mě chceš strčit do blázince?" zakřičela na Mirelu. „Je to pro tvé dobro, Gabrielo!" snažila se jí to Mirela říct, co nejpřesvědčivěji. „Já do žádného blázince nepůjdu, protože nejsem blázen!" zakřičela na ni Gabriela. „Odpusť mi to, Gabrielo, ale nemůžu jinak!" řekla jí Mirela vážně a v očích se jí lesklo. Poté se podívala na dva zdravotníky a dala jim pokyn, že můžou Gabrielu odvézt. Zdravotníci šli ke Gabriele a ta se jim pokusila utéct, ale marně. „Ne, já s vámi nikam nepojedu!" křičela na ně, když ji chytili, „pusťte mě!" zmítala sebou. Zdravotníci s Gabrielou vyšli z pokoje a Mirela šla za nimi. „Pusťte mě! Pusťte mě! Já nejsem blázen! Nejsem blázen!" křičela Gabriela a pokoušela se zdravotníkům vytrhnout, když ji vedli ze schodů, ale neměla žádnou šanci. „Mami, to mi přece nemůžeš udělat! Mami!" křičela Gabriela už zoufale, když ji zdravotníci vyvedli z domu. Mirela sešla ze schodů a přistoupila ke Gabrielinu lékaři. „Udělala jste dobře paní de Veroniová! Věřte mi!" snažil se jí lékař uklidnit. „Ona mi to určitě nikdy neodpustí!" rozplakala se Mirela. „Odpustí, až si uvědomí, že jste myslela jen na její dobro!" řekl jí lékař, „dáme ji do pořádku! Nebojte se!" podal jí ruku, rozloučil se s ní a odešel. Mirela zavzlykala.

Carolina seděla na lehátku v zahradě, v uších měla sluchátka a poslouchala hudbu. Měla přitom zavřené oči, a tak nevěděla, že se k ní blíží Miguel. Až když na ni padl jeho stín, oči otevřela a překvapeně se na něj zahleděla. „Migueli!" doširoka se usmála, vyndala si sluchátka a postavila se k němu. „Jak si mohla Veronicu požádat o to, aby se se mnou rozešla?" zeptal se jí Miguel a stále mu to přišlo šílené. „Ona ti to řekla?" byla Carolina zaskočená. „Ano, řekla, protože před sebou nemáme žádné tajnosti!" odvětil jí Miguel. „Ona neměla právo ti to říkat! Bylo to jen mezi námi!" zdůraznila mu Carolina. „A jakým právem si jí ty o to žádala?" zakřičel na ni Miguel, „co si o sobě myslíš, Carolino? Myslíš si, že když jsi z bohaté rodiny, tak můžeš všechno?!" křičel na ni. „Aspoň vidíš, jak jsem zoufalá!" zakřičela na něj Carolina, „klidně jsem se ponížila, jen abys mi dal šanci!" dodala vážně. „Jenže to bylo zbytečné!" odvětil jí Miguel, „po tomhle co si udělala, Veronicu tuplem neopustím!" dodal rozhodně. „Migueli!" oslovila ho Carolina zoufale. „My dva jsme měli šanci, ale ty si ji propásla," řekl jí Miguel vážně a Carolině vytryskly slzy z očí. „Teď mám Veronicu a nechci ji ublížit tak, jako si to ty udělala mně!" pokračoval Miguel, „nemám ve zvyku lidem ubližovat!" dodal. „Mně teď ale ubližuješ!" vzlykala Carolina. Na to Miguel neměl, co říct. „Měj se, Carolino!" raději se rozloučil a odešel. Carolina chvíli stále na místě a plakala a poté se rozeběhla do domu.

„Danieli Castillo, kde si celou noc byl?" obořila se na něj Paola, jen co Daniel vešel do dveří svého bytu. „Paolo, hlavně se uklidni!" řekl jí Daniel. „Nemůžu se uklidnit, dokud se nedovím pravdu!" křičela na něj Paola, „vím, že si včera odjel s Marisol a nesnaž se to popírat!" křičela. „To ani nechci," odvětil jí Daniel. „A to to říkáš tak klidně?" rozčílila se Paola. „A jak to mám jinak říkat?" zeptal se jí Daniel. „Danieli, nerozčiluj mě!" zakřičela na něj Paola, „co se v noci dělo?" zeptala se ho. „Marisol jsem akorát odvezl domů, to je všechno!" odvětil jí Daniel. „A co si dělal po zbytek noci? Proč si se nevrátil domů?" křičela na něj Paola. „Zašel jsem poté do jedné hospody a potkal tam pár známých, tak jsme pokecali!" zalhal jí Daniel, protože se s ní nechtěl hádat. „A proč si mi nezavolal? Víš, jakej jsem o tebe měla strach?" řekla mu Paola smutně a pověsila se mu kolem krku. Daniel se od ní odtáhl a posměšně se pousmál. „Měla jsi strach o mě nebo o to, s kým a co dělám?" zeptal se jí. „A ty se mi snad divíš?" znovu se na něj Paola rozkřikla, „co kdyby mi tě ta potvora ukradla? To bych nepřežila!" řekla mu vážně. „Takhle o ní mluvit nebudeš!" pohrozil jí Daniel zdvihnutým ukazováčkem, „a mimochodem, včera mi Chris řekl, že tě viděl flirtovat s tím fotografem z Esteliny agentury!" změnil téma. „Cože?" zvolala Paola šokovaně, „já jsem ti přece řekla, že jsem s ním mluvila!" připomněla mu. „To ano, ale Chris mi řekl, že si při tom mluvení i flirtovala!" řekl jí Daniel. Paola se zatvářila, jak největší neviňátko. „A komu teda věříš?" zeptala se dotčeně, jak o ní vůbec může pochybovat. Daniel se zamyslel. „Mám věřit ženě, která mě rozeštvala s mou bývalou přítelkyní, anebo mám věřit svému nejlepšímu kamarádovi, kterého znám od dětství?" podotkl ironicky. Paola se urazila. „Jediný, kdo tady někoho rozeštvává je tvůj kamarád! Protože to on nás chce rozeštvat!" upozornila Daniela. „Jsem unavený, jdu si lehnout!" už se Daniel nechtěl dohadovat, a tak odešel do ložnice.