22. kapitola

17 1 0
                                    

"Paní Solanová, co tu děláte?" divil se Chris. "Co já tu dělám? Co vy tu děláte?" zakřičela na něj Gregoria, "jak je možné, že se znovu pletete do života mé dceři!" křičela na celou agenturu. "Vaší dcery?" podivil se Chris. U recepce se objevila Marisol, která jakmile Gregorii s Chrisem uviděla, vyděsila se a hned k nim šla. "Ale vždyť Vanessa přece není v Caracasu," dodal Chris udiveně. Gregoria mu chtěla oponovat, ale Marisol jí do toho skočila. "Gregorie, kde se tu bereš?" zeptala se jí se smíchem a snažila se odlehčit napjatou atmosféru. "Marisol, ty znáš matku mojí Vanessy?" divil se Chris. "Chrisi, chce s tebou okamžitě mluvit tvůj otec," změnila ihned Marisol téma a byla velmi nervózní. Chris se na ni a na Gregorii podezřívavě podíval a odešel. "Marisol, co má tohle znamenat?" rozčilovala se Gregoria, "moje dcera pracuje v jedné agentuře s tímhle chlapem? Ne, moment!" zarazila se, "před chvíli jsem se dozvěděla, že tu žádná Vanessa Solano nepracuje! Tak co se to tu děje?" dožadovala se Gregoria vysvětlení. "Gregorie, prosím tě, jdi domů a Vanessa ti to pak všechno vysvětlí," odvětila Marisol. "Vysvětli mi to ty, Marisol," žádala ji Gregoria. "Promiň, Gregorie, ale tohle ti musí vysvětlit sama Vanessa," řekla Marisol vážně. "Tak dobře," přikývla Gregoria, políbila Marisol na tvář a odešla z agentury.

Jessica položila Alejandrovi kávu na stůl právě ve chvíli, kdy do jeho kanceláře vešla Raquel. "Lásko moje!" zvolal Alejandro šťastně a vyděšeně zároveň a prudce vstal od stolu. Byl nervózní z toho, že Raquel a Jessica jsou v jedné místnosti. "Neruším tě?" usmála se na něj Raquel. "Ty nikdy, miláčku!" usmál se na ni Alejandro a políbil ji. Jessica se zašklebila. Alejandro a Raquel se na ni podívaly. "Jessico, můžeš jít!" poručil jí Alejandro a chytil Raquel pevně kolem pasu. Chtěl tím Jessice naznačit, že Raquel je stále jedinou ženou, kterou miluje. "Jistě, už jdu," křečovitě se Jessica usmála a odešla. "Byla jsem s otcem na obědě v té restauraci naproti," vysvětlovala Raquel Alejandrovi, "a musela jsem tě přijít pozdravit," usmála se na něj. "Tak to si udělala dobře," usmál se na ni Alejandro a políbil ji, "a když už jsi tady, tak ti ukážu něco, co si celé dopoledne prohlížím," dodal, chytl Raquel za ruku a posadil ji ke svému počítači. "Co se děje, Alejandro?" smála se Raquel. Alejandro se natáhnul k myši a na internetu kliknul na jednu složku, kterou měl uloženou v oblíbených položkách. Na obrazovce se objevila stránka jedné adopční agentury. Raquel na obrazovku chvíli nevěřícně hleděla a poté se podívala na Alejandra. "Alejandro, tím mi chceš říct, že..." "...že tě miluju a že s tebou chci mít dítě," doplnil ji Alejandro a usmál se, "nemůžeme mít dítě přirozenou cestu, ale to nám ještě nebrání, nemít ho vůbec. Někde je osamělý chlapec nebo osamělé děvče, kteří potřebují lásku matky a otce. A já budu tím nejšťastnějším mužem na světě, když mu nebo jí tu lásku dáme my dva," usmál se a pohladil Raquel po tváři. Raquel se samým štěstím nahrnuly slzy do očí. "Tolik tě miluju, miláčku!" usmála se na Alejandra a skočila mu do náruče. Alejandro ji objal a políbil ji na rameno. Raquel se od něj odtáhla, usmáli se na sebe a poté se dlouze a něžně políbili.

Vanessa se ve své šatně oblékala do večerních šatů, které měla za chvíli fotit. Do šatny vešla Marisol. "Marisol, prosím tě, zapni mi ty šaty," poprosila ji Vanessa. Marisol k ní přišla a vzadu jí zapnula zip. "Děkuju," poděkovala jí Vanessa a otočila se k ní. "Před chvíli tu byla tvoje matka a mluvila s Chrisem," vyhrkla na ni Marisol. "Cože?!" vykulila Vanessa oči, "máma mu něco řekla?" vyptávala se. "Ne," zakroutila Marisol hlavou, "přišla jsem dřív, než si stačili něco říct," dodala a Vanessa si oddychla, "ale Chris se dost divil, že tvoji matku znám," řekla Marisol znepokojivě, "ale teď už je to vlastně jedno," zasmála se, "už si s Chrisem mluvila?" zeptala se Vanessy s úsměvem. "Nemluvila a ani mluvit nebudu," zdůraznila Vanessa. "Proč ne?" nechápala Marisol. "Protože mu nemám, co říct," odvětila Vanessa podrážděně. "Tak moment! Tomu nerozumím," řekla Marisol zmateně, "před chvíli jsi mi tu celá šťastná oznámila, že řekneš Chrisovi pravdu, že skončíš s tou svojí pomstou a teď jsi zase změnila názor? Co se stalo, Vanesso?" nechápala Marisol. "Něco mi připomnělo všechnu tu bolest, kterou mi Chris způsobil a já nebudu mít klid, dokud si to bolest neprožije i on!" pronesla Vanessa nenávistně. "Vanesso, proč?" vzdychla Marisol zoufale, "proč se chceš dál ničit? Stejně akorát ublížíš nejvíc sobě!" upozornila Vanessu. "Nech to na mě, Marisol," uklidnila ji Vanessa. "Jak myslíš!" vzdychla Marisol, "ale je ti jasný, že teď už budeš muset říct Gregorii pravdu!" připomněla Vanesse. "Vím a jsem na to připravená!" řekla Vanessa rozhodně.

Láska na druhý pohledKde žijí příběhy. Začni objevovat