Láska na druhý pohled

38. kapitola

Jakmile Vanessa zavolala Davidovi, hned se rozeběhla domů a oznámila své matce, že Anu Maríu někdo unesl. Obě teď seděly v kuchyni a zoufale plakaly. "Jestli se mojí holčičce něco stane, tak umřu!" plakala Gregoria. Vanessa ji objímala a také plakala. Po chvíli do domu vtrhli David a Diego, kterému Vanessa také okamžitě volala. "Vanesso, co se stalo?" zeptal se jí Diego vyděšeně. "Ana María šla po ulici a když procházela kolem jedné bílé dodávky, tak z ní vyskočili dva muži, popadli ji a strčili ji do auta!" odvětila mu Vanessa a stále plakala. "Ale proč zrovna Ana María?" ptala se Gregoria nechápavě, "vždyť my nemáme žádné peníze! Co jim dáme, až si zavolají o výkupné!" plakala. "Tady nejde o peníze, Gregorie," řekl jí Diego, "v tom má určitě prsty Rogelio!" dodal nenávistně. "Seš si tím jistý?" zeptal se ho David. "Naprosto!" odvětil mu Diego. "Ale vždyť jí přece podepsal rozvodové papíry!" připomněla mu Vanessa, "proč by jí teď unášel?" zeptala se ho nechápavě. "Protože Rogelio je ten nejhorší chlap na světě! Nikdy nevíte, co od něj můžete čekat!" odvětil jí Diego, "Ana María věděla, proč se bojí! Proto ji také hlídala policie, ale potom, co jí podepsal ty rozvodové papíry, tak si myslela, že je všechno za ní! A na to zřejmě Rogelio čekal! Až bude nepřipravená!" vysvětlil. "Takže po něm okamžitě nechám vyhlásit pátrání!" řekl David a odešel. Gregoria se znovu rozplakala a Vanessa a Diego ji objali, aby se tak všichni vzájemně utěšili.

"Danieli," oslovila ho Marisol, když procházel po chodbě, "chci si s tebou promluvit o tom včerejšku!" řekla mu. "Marisol, teď není vhodná doba!" odvětil jí Daniel a chtěl odejít. "Danieli, prosím tě," chytla ho Marisol za ruku, "musíme si to všechno vyjasnit!" žádala ho. Oba se začali dohadovat, a tak si nevšimli, že se k nim blíží Paola s úsměvem od ucha k uchu. Marisol k ní stála zády, a tak ji nejdříve nepoznala. "Danieli," usmála se na něj, "tak se tu budeme opravdu potkávat! Získala jsem to místo!" řekla mu. Marisol se zarazila. Ten hlas jí byl povědomý. Otočila se a ztuhla. "No ne, Marisol, jsi to ty?!" zasmála se Paola, "pracuješ tu jako fotografka?" zeptala se jí. "Co ty tu děláš?" zeptala se jí Marisol nenávistně. "Přišla jsem se ucházet o místo modelky a to místo jsem získala!" odvětila jí Paola, "tak to budeme kolegyně! No není to úžasné!" zasmála se. "Vy se znáte?" divil se Daniel. "Ano," odvětila mu Paola, "Marisol a já jsme staré kamarádky!" smála se. "Ano, staré!" nenávistně se na ni Marisol podívala. "A vy dva spolu chodíte?" zeptala se jich Paola. Marisol přikývla. "Tak to je ještě lepší!" zasmála se Paola, "ty, Marisol, já a tvůj přítel budeme pracovat spolu! Co mi to jen připomíná!" smála se. "Paolo, vypadni odtud!" zakřičela na ni Marisol. "Klid, Marisol, klid!" smála se Paola, "už jdu! Ale od zítřka mě tu budeš mít dennodenně!" vysmála se jí do očí a odešla. Daniel se zmateně podíval na Marisol. "To byla tamta Paola?" zeptal se jí. Marisol zoufale vzdychla a bez odpovědi vešla do ateliéru.

"Pane doktore, jak na tom Gabriela je?" zeptala se ho Mirela. Doktor, který včera Gabriele píchl injekci na uklidnění, ji přišel pro jistotu zkontrolovat. Přistoupil k Mirele a oba se podívali na spící Gabrielu. "Vaše dcera by měla mít teď absolutní klid! Ničím ji nerozrušujte! Nejlepší bude, když stráví několik dní v posteli!" odvětil jí doktor. "Víte s mojí dcerou je to dost těžké, ale pokusím se o to," odvětila mu Mirela. "I kdybyste jí tady měla zavřít, aby nikam nechodila, tak to udělejte!" radil jí doktor, "její psychický stav opravdu není dobrý," dodal. Mirela přikývla. "Takové záchvaty mívá často?" zeptal se jí doktor. "Občas ano, ale nebývají tak silné jako ten včerejší," odvětila mu Mirela. "A co včera ten záchvat zapříčinilo?" zeptal se jí doktor. "Gabriela se včera měla vdát, ale kvůli jistým okolnostem, její snoubenec na poslední chvíli svatbu zrušil!" odvětila mu Mirela. Doktor přikývl. "Takže tím pádem jí určitě nedovolte vycházet z domu! Hlavně ať se nesejde s tím svým snoubencem, protože by mohla dostat další záchvat!" upozornil ji doktor. "Dobře, pane doktore, nepustím ji ani na chvilku z očí!" uklidnila ho Mirela. Doktor přikývl a odešel. Mirela si přisedla ke Gabriele, pohladila ji po vlasech a smutně vzdychla.