Láska na druhý pohled

34. kapitola

"Jak odletěla? Marisol, o čem to mluvíš?" nic Chris nechápal. "Je to tak, jak říkám," řekla mu Marisol, "Natalia se ráno sbalila a nasedla na letadlo do New Yorku," dodala. "Ale mně vůbec nic neřekla! A proč tam vůbec odjela?" zeptal se jí Chris. "Ráno ji volal nějaký její známý, že má pro ni výhodnou pracovní nabídku a ona to okamžitě přijala," odpověděla mu Marisol. "A kdy se tedy vrátí?" zeptal se jí Chris. "To je to hlavní, Chrisi," vzdychla Marisol, "Natalia se už nevrátí!" zdůraznila. "Marisol, nedělej si ze mě legraci," zasmál se Chris, "tak kdy se vrátí?" zeptal se jí znovu. "Bohužel si z tebe nedělám legraci," řekla mu Marisol, "Natalia mi řekla, že už se nevrátí!" dodala vážně. "Marisol, to je ale přeci nesmysl," znovu se Chris zasmál, ale tentokrát byl v jeho hlasu znát i strach, "vždyť se máme brát!" připomněl jí, "přece nemůže nic neříct a jen tak si zmizet!" řekl jí. "Víš, Chrisi, Natalia je moje kamarádka a je mi líto, že to o ní musím říct, ale ona je prostě taková!" řekla mu Marisol, "Natalia je hrozně nestálá. Nedokáže vydržet na jednom místě! A hlavně, co je pro ni nejdůležitější je její kariéra! A když dostane nějakou dobrou příležitost, tak se jí chytne a je jí jedno, že tím třeba někomu ublíží!" dodala vážně. Chrisovi se začalo lesknout v očích. "Ne, Marisol," kroutil nevěřícně hlavou, "to přece nemůže být pravda!" zakřičel na ni a z očí mu vytryskly slzy. "Strašně ráda bych ti řekla, že to pravda není, ale není to možné!" řekla mu Marisol chvějícím se hlasem. "Vždyť se máme brát! Vždyť se máme brát!" říkal si Chris stále dokola a po tvářích mu stékala jedna slza za druhou, "to mi přece nemohla udělat! Vždyť se milujeme! Ne, to není pravda! Ne, to nemůže být pravda!" snažil se o tom sám sebe přesvědčit. "Je mi to moc líto, Chrisi," řekla mu Marisol smutně a i jí už po tvářích stékaly slzy. Chris se na ni zoufale podíval. "A to mi ani nic nevzkázala?" zeptal se jí. "Počkej," řekla mu Marisol a zatímco si utírala slzy, šla do druhé místnosti. Chris se pokoušel na chvíli zastavit pláč, ale nešlo to. Marisol se k němu vrátila a chytla ho za ruku. Otočila mu ji dlaní vzhůru a položila na ni Nataliin snubní prstýnek. "Tohle ti vrací a vzkazuje ti jedno jediné slovo!" řekla mu smutně. Chris se nevěřícně díval na prstýnek. "Co je to za slovo?" podíval se na Marisol zoufale. "Sbohem!" odvětila mu Marisol vážně. "A to je všechno? Po tom všem, co jsme spolu prožili se na víc nezmohla?" zeptal se jí Chris a přes slzy se zasmál, aby se mu lépe dýchalo, "proč mi tu kudlu do srdce nevrazila sama?!" zakřičel na ni. Marisol chtěla něco říct, ale Chris jí naznačil, aby to nedělala. "Už nic neříkej, Marisol! Už nechci nic vědět!" řekl jí Chris chvějícím hlasem, "zřejmě jsem byl pro Natalii jen hračka na dobu určitou a ta doba právě skončila! Víc už vědět nepotřebuju!" řekl zoufale, sevřel dlaň s prstenem v ruce a odešel. Marisol se rozplakala. Bylo to pro ni mnohem těžší, než si myslela.

U Arismendiových zazvonil telefon. "Raquel Arismendi," zdvihla ho Raquel. "Raquel, prosím tě, nezavěšuj!" požádal ji Alejandro. "Alejandro, my dva se už nemáme o čem bavit!" řekla mu Raquel a chtěla telefon položit. "Ne, Raquel, prosím tě, dej mi minutu!" prosil ji Alejandro, "nemusíš nic říkat, jen mě poslouchej, prosím! Je to důležité!" řekl jí. "Máš minutu!" rozhodla se ho Raquel vyslechnout. Alejandro seděl u sebe v pokoji na posteli a díval se na Raquelinu fotku. "Dnes mě navštívil tvůj právník a já ti chci jen říct, že s rozvodem souhlasím," začal Alejandro říkat, co má na srdci, "nebudu ti dělat problémy, protože ti nechci dál ubližovat! Nechci tě dál držet v manželství, které jsem zničil! A i když tě pořád miluju a nikdy nepřestanu, tak vím, že ti musím dát sbohem!" řekl smutně a zavěsil. Raquel telefon položila a po tváři jí stekla slza. "Sbohem, Alejandro!" řekla chvějícím se hlasem.

New York, USA

Vanessa vyšla ze sprchy. Sedla si k toaletnímu stolku se zrcadlem a začala si rozčesávat mokré vlasy. Po chvíli ji na posteli začal zvonit mobil. Vanessa odhodila kartáč, sedla si na postel a mobil zvedla. "Marisol, konečně! Čekám tu jako na trní!" řekla jí naléhavě, "tak jak to dopadlo?" zeptala se. "Promiň, Vanesso, že jsem ti nezavolala hned, ale musela jsem se z toho rozhovoru taky trochu vzpamatovat," odvětila jí Marisol ironicky, "nechala si na mě dost těžký úkol, tak si to uvědom!" rozzlobila se na ni. "Promiň, Marisol, já to tak nemyslela," omluvila se jí Vanessa, "vím, že jsem toho na tebe naložila moc!" uznala. "Víc než si myslíš!" zdůraznila jí Marisol. "A tak jak to tedy dopadlo?" zeptala se jí Vanessa znovu. Marisol seděla ve své posteli a vzdychla. "Bylo to hrozné, Vanesso! Chris je úplně zničený!" řekla jí. "Výborně!" zaradovala se Vanessa, "tak jsem to přesně chtěla!" vítězně se usmála. "Myslím, že by si se tak neradovala, kdyby si ho viděla!" řekla jí Marisol vážně. "To máš pravdu," uznala Vanessa, "kdybych ho viděla, tak bych se radovala ještě víc!" zasmála se. "Vanesso, jak můžeš takhle mluvit!" nechápala ji Marisol. "Kdybys byla před pěti lety v mé kůži, tak bys mi rozuměla!" řekla jí Vanessa, "teď tomu rozumí aspoň Chris! Už ví jaké to je zjistit v nejšťastnější chvíli svého života, že ten druhý, kterého si miloval a věřil mu, si s tebou jen sprostě zahrával!" zdůraznila jí. "Ale, Vanesso, vždyť přece víš, že to takhle bylo jen zpočátku!" připomněla jí Marisol. "Bylo to jen zpočátku, ale hlavní je, že to bylo!" řekla jí Vanessa vážně, "souhlasil s tím, že se bude vysmívat mým citům, a tak teď se směju zase já!" vítězně se usmála. Marisol vzdychla. "Ještě jsem ti za to nepoděkovala," uvědomila si Vanessa, "moc si mi tím pomohla! Děkuju ti," poděkovala jí. "Pro kamarádku všechno," pousmála se Marisol, "ale bylo to těžké," dodala. "Já vím, jednou ti to vrátím," slíbila jí Vanessa, "a hlavně mě musíš včas informovat, kdy se mám vrátit," připomněla jí. "A ty myslíš, že to Chris udělá?" zeptala se jí Marisol. "O tom nepochybuji!" zdůraznila jí Vanessa, "nic jiného mu už nezbývá," dodala. "Tak jo, dám ti vědět," řekla jí Marisol, "a promiň, už jdu spát, bylo toho na mě moc!" dodala. "Jasně, dobrou noc," rozloučila se s ní Vanessa. "Dobrou," rozloučila se s ní Marisol a zavěsila. Vanessa odložila mobil na postel a sedla si před zrcadlo. "Děláš správně, Vanesso!" řekla svému odrazu.