Láska na druhý pohled

37. kapitola

"Vanesso?!" bylo to jediné, co ze sebe Chris v tu chvíli dostal. Vanessa se na něj usmála. "No, bylo milé vás všechny vidět, ale už musím jít," pokrčila rameny a odkráčela z kostela jakoby nic. Všichni svatebčané se za ní dívali a ti, co ji neznali, jen nechápavě kroutili hlavou a ptali se, kdo byla ta dívka a co mělo znamenat to divadlo, které jim právě předvedla před očima. "Chrisi," oslovila ho Gabriela, "měli bychom pokračovat v obřadu," řekla mu a snažila se uklidnit svůj vztek. Chris jí na to nic neřekl, ani se na ni nepodíval a místo toho se rozběhl za Vanessou. "Chrisi, Chrisi, kam to běžíš?" křičela na něj Gabriela a rozběhla se za ním. Chris vyběhl z kostela a viděl Vanessu, jak přichází k Davidovi. Chtěl na ni zavolat, ale v tu chvíli Vanessa padla Davidovi do náruče a políbila ho. To už bylo na Chrise příliš. Stále nemohl uvěřit tomu, co se mu právě teď děje. Vanessa a David mezitím nastoupili do auta a když projížděli kolem Chrise, Vanessa mu ještě s úsměvem zamávala. "Chrisi," doběhla k němu Gabriela, "zapomeň na tu mrchu, která nám teď právě zkazila svatbu a pojďme v obřadu pokračovat," pobídla ho znovu. Chris se na Gabrielu podíval a vrátil se do kostela. Gabriela si oddychla a následovala ho. Když Chris došel před oltář, otočil se ke zmateným svatebčanům a požádal je o pozornost. Všichni se ztišili a s napětím očekávali, co se bude dít dál. "Mrzí mě, že jste museli cestu sem vážit zbytečně, protože po tom, co se tu před chvíli stalo, musím svou svatbu zrušit!" oznámil jim Chris. Gabriela málem omdlela, ale Jessica ji pohotově zachytila. "Odpusť mi to, Gabrielo," obrátil se na ni Chris, "ale nemůžu si tě vzít," dodal a odcházel. Daniel, Alejandro a Gustavo šli hned za ním. "Chrisi, to mi přece nemůžeš udělat?!" křičela za ním Gabriela. "Holčičko, uklidni se," přistoupila k ní Mirela a objala ji. "Chrisi! Christiane Martinézi, neodcházej! Nemůžeš mě tady takhle nechat!" křičela za ním Gabriela hystericky a Jessica s Mirelou se jí marně snažily uklidnit. Svatebčané postupně vycházeli z kostela a mezi nimi i Carolina a Beatriz. "Carolino, kdo byla ta dívka?" zeptala se jí Beatriz. "Tak na ni se budeš muset zeptat Chrise," odvětila jí Carolina, "protože po tomhle představení jsem se v tom už trochu ztratila," zasmála se, "ale vidět Gabrielu, jak hysterčí, to nikdy nezklame!" smála se. Gabriela seděla na zemi před oltářem a hystericky plakala.

"Dobré ráno, bratranče," pozdravil Carlos José Manuela a svalil se na pohovku. "Ráno? Víš, kolik je hodin?" zeptal se ho José Manuel. Carlos se podíval na hodinky a s překvapením zjistil, že na ruce je nemá. "Já nemám hodinky!" divil se, "asi jsem je musel nechat u Aurelie," došlo mu po chvíli. "Nějaký nový objev?" zeptal se ho José Manuel ironicky. "Tak musel jsem si najít někoho jiného, když Carolina je už nepoužitelná," zašklebil se Carlos. "Vypij to," podal mu José Manuel šálek kávy, "ať se dostaneš z té kocoviny," dodal a nechápavě pokroutil hlavou, "vysvětli mi, jak se můžeš takhle každý den opíjet? To si nemůžeš dát ani jeden den pauzu?" zeptal se ho. "Zrovna od tebe to sedí," zasmál se Carlos a odpil si z kávy, "byl si úplně stejný, dokud si nepotkal tu svoji, ani nevím jméno, a pak se z tebe stal stejně nudný patron jako z mýho bráchy," zašklebil se. "Jmenuje se Rebeca a děkuju Bohu za to, že mi jí postavil do cesty," odvětil mu José Manuel, "protože kdybych ji nepotkal, tak je ze mě stejná troska jako teď z tebe," dodal znechuceně. "A můžeš mi říct, v čem je ta tvoje Rebeca tak výjimečná?" zeptal se ho Carlos, "to je tak strašně dobrá v posteli, že si kvůli ní hraješ na hodného chlapečka?" zasmál se. "My jsme spolu ještě nic neměli," odvětil mu José Manuel. Carlos zrovna pil kafe a když to uslyšel, samým šokem ho vyprskl. "Cože? Vy jste spolu ještě nic neměli?" hlasitě se smál. "Víš, Carlosi, ve vztahu nejde jen o chlast a sex, tak jak si to provozoval s Carolinou," ironicky se na něj José Manuel usmál. Carlos nechápavě zakroutil hlavou. "Co se to s vámi všemi stalo?!" ptal se sám sebe, "kde jsou ty časy, kdy jsme si na Ramonových párty užívali všichni? Ty teď chodíš s holkou, se kterou sis ještě ani nevrznul, Veronica chodí s mým blbým bráchou a z Caroliny se teď taky stala světice," nerozuměl tomu. "Nejspíš jsme dospěli," odvětil mu José Manuel klidně, "k čemuž ty zřejmě nikdy nedojdeš," dodal a odešel.