Mr. Illegal |CZ|

Kapitola 33.

Bylo půl jedenácté, když se vrátili do auta a zapnuli rádio. Ani jednomu se zpátky nechtělo a vzhledem k tomu, že Christopher se neměl vrátit dřív než po půlnoci, čas je nikam netlačil.

Ještě před odchodem koupil Kyle dvě plechovky piva a v autě jednu z nich podal Emily.

„Je to nealkoholické?" Zeptala se pochybovačně, i když si byla celkem jistá odpovědí. Kyle jenom zakroutil hlavou a spokojeně si plechovku otevřel.

„Neměl bys pít, když budeš řídit."

„Kdybych nedělal věci, které nemám, tak bys tu teď nebyla." Mrkl na ni a zesílil rádio. Emily si jen povzdechla, ale piva se přece jenom napila. Studená chuť ji trochu osvěžila.

Bylo smutné, že si přála, aby místo toho v ruce svírala vodku, nebo nějaký jiný alkohol, který by ji pomohl zapomenout na veškerý stres.

Kyle si možná neuvědomoval, co všechno riskoval, anebo si to uvědomoval a nezajímalo ho to, ale myšlenka na Morgana jí drásala nervy.

Za celý večer se Emily snad třikrát upřímně usmála, což byl za posledních pár dní zázrak. Možná to bylo tím, že Kyle přeci jenom nebyl takový kretén, nebo tím že jí to ušmudlané bistro připomenulo její ušmudlaný a nudný život, nebo možná tím že zkrátka vypadla z jeho přítomnosti a z jeho domu, ale rozhodně to byla na hodně dlouho dobu ta jediná světlá chvilka.

A Emily si jí chtěla užít.

Proto nejspíš nevyšilovala ohledně toho piva tolik, jako by vyšilovala normálně a dokonce si i začala prozpěvovat.

Bylo až k udivení, jaké maličkosti jí dokázali proměnit v úplně jiného, usměvavého člověka.

„Vezmi mě někam." Vyhrkla, když dopila a plechovku hodila k nohám.

Ta hudba, možná to pivo a volnost jí zkrátka nutila chtít víc.

Nechtěla se vracet, chtěla jet dál. Pokračovat až na širý konec světa a ani potom se nezastavit.

Zkrátka jet dál.

„Cože?" Podivil se Kyle.

„Máme ještě hodinu, vezmi mě někam, prosím."

Kousla se do rtu, když vyslovila to poslední slovo. Opravdu si to přála, ale nebyla si jistá, jestli zrovna obyčejné prosím bude fungovat.

„Vůbec ti nerozumím..." Nakrčil Kyle obočí a ztišil rádio, ve kterém zrovna hráli písničku Firestone.

"Bojíš se, že na tohle Chris přijde, ale stejně se nechceš vrátit..."

Sama Emily byla zmatená, ale přesto věděla, že by radši strávila celou noc co nejdál, než aby se tam vrátila tak brzo.

„J-já...zkrátka nechci, aby tohle skončilo." Usmála se upřímně.

Už po čtvrté.

„Kdo říká, že tohle skončí, můžu tě vzít ven zítra, pozejtří..."

„Pokud už dávno nebudu mrtvá."

Ohradila se okamžitě a deprimovaně si zabořila hlavu do sedačky. To ale Kylea jenom pobavilo.

„Nevěděl jsem, že jsem tak neocenitelná společnost."

„Huh?" Nakrčila obočí nad jeho provokativní poznámkou a po pár vteřinách uvažování si zapnula pás.

„Zapomeň, co jsem říkala a odvez mě zpátky."

K jejímu překvapení se ale nic nedělo a motor zůstal pořád vypnutý.

„Tak...?"

„Znám jedno místo nedaleko odsud, kde by se ti to mohlo líbit." Zamyslel se nahlas Kyle.

A po páté.

Než ale stačil nastartovat, autem se ozval vyzváněcí tón jeho telefonu a v ten moment – oba dva ztuhli.

Emily se na Kylea nervózně podívala a ten nepříjemný pocit byl zpátky. Jakmile Kyle uviděl číslo volajícího, okamžitě vypnul rádio a naznačil Emily, aby byla zticha.

Bylo jasné, kdo to byl.

„Chrisi?" Ozval se Kyle, jakmile přejel po zeleném tlačítku a zapnul reproduktor, aby nemusel Emily poté všechno opakovat.

„Ten zkurvysyn je zpátky v Londýně." Ozvalo se na druhé straně a bylo evidentní, že majitel hlasu zrovna nepřeplývá dobrou náladou.

Koho tím sakra myslí?

Prolítlo Emily v hlavě a všimla si, že Kyle nejspíš přesně ví, o kom Christopher mluví.

„Cože?!?"

Nechápavě sledovala jeho reakci, přičemž ji zamrazilo. Ať už šlo o kohokoliv, evidentně Morganovi způsoboval potíže.

Znamenalo by to, že by jí mohl pomoct dostat se pryč?

„Podrobnosti ti řeknu později, vracím se do domu, tohle byla naprosto zkurveně zbytečná cesta, měl jsem zůstat doma a ušetřil bych si pohled na toho hajzla."

Vrací se do domu? Teď? Jen to ne!

Emily vyděšeně chytila Kylea za ruku, bohužel příliš silně a nečekaně, takže mu telefon vyklouzl a spadl obrazovkou na pedály.

„Kurva, Emily!" Zasyčel Kyle a až potom si uvědomil, jak moc pitomé to bylo.

A najednou, během pouhé vteřiny se veškerá dobrá atmosféra vypařila a jediné co zůstalo, byl děs, děs a pobouření.

Děs v Emiliiných očích a pobouření v Kyleovi.

Oba dva si totiž velmi rychle uvědomili, že tohle neskončí dobře.
---------------------------------------------------------
Takžeee...Přežila jsem tenhle týden, známky mám uzavřené, čímž se to pro mě letos uzavírá a honem psát, psát a zase psát ♡♡
Budu se snažit přidávat kapitoly co nejčastěji, nejspíš tak jednou do dvou dnů :-))
Taky jsem chtěla poděkovat za úžasný číslo - hádám, že přesně 724votes♡♡
Nečekala jsem, že touhle dobou budu mít už téměř 11tisíc přečtení a tolik votes ♡
Každý komentář, nebo vote mi udělá neskutečnou radost a motivuje mě to psát dál a psát ještě líp:-)
Takže moc děkuju♡